Vnitro opravilo tendr na registry, hrozí zpoždění

Petr Kučera Petr Kučera
10. 11. 2009 16:29
Čtvrtý pokus o výběr firmy, která připraví jeden z pilířů eGovernmentu

Praha - Ministerstvo vnitra znovu opravilo zadání tří veřejných zakázek na informační systémy základních registrů v předpokládané ceně přes 1,27 miliardy korun. Jde už o čtvrté zveřejnění podmínek soutěží, jejichž výsledek má být jedním ze zásadních pilířů takzvaného eGovernmentu. Příprava takzvaných základních registrů tak může nabrat zpoždění.

"Opravné zadání jsme museli zveřejnit poté, co Úřad na ochranu hospodářské soutěže shledal v původních zadáních pochybení," říká mluvčí ministerstva vnitra Jana Malíková. "ÚOHS mimo jiné doporučil poskytnout soutěžícím více detailních informací tak, aby mohli podat konkurenceschopné nabídky," upřesňuje. Mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa bez bližších podrobností dodává, že úřad "získal pochybnosti o správném vymezení zadávacích podmínek".

Uzávěrka nabídek u dvou zakázek se tak prodloužila do 15. prosince, u jedné až do 21. ledna. Podle původního zadání ze začátku září měli přitom zájemci podávat nabídky do 12. října, pak se termín prodloužil na 19. října a po druhém opravném zadání na 4. listopadu.

Podle původního harmonogramu mělo ministerstvo podepsat s vybranými firmami (nebo jedinou společností) smlouvu už na začátku listopadu. Testovací provoz má začít v červenci příštího roku, ostrý provoz pak od července 2011. "Nevylučujeme, že by k posunu harmonogramu mohlo dojít," říká zatím bez bližších podrobností mluvčí ministerstva Jana Malíková.

První zakázka se týká implementace informačního systému základních registrů, její předpokládaná hodnota je 450 milionů korun bez DPH. Vítěz má systém nejen vytvořit, ale také naplnit relevantními daty, provést pilotní provoz, ověřit data a poté spustit ostrý provoz.

Druhá zakázka se týká vytvoření, naplnění a spuštění registru práv a povinností. Předpokládaná cena je téměř 443,7 milionu korun. Třetí soutěž pak ministerstvo vypsalo na registr obyvatel v odhadované ceně téměř 378,2 milionu.

Úředníci si sami zjistí základní údaje

Díky projektu základních registrů by lidé už nemuseli sdělovat různým úřadům stejné informace - úředníci si je zjistí sami. Vyhledávání informací má být také rychlejší.

Čtěte také

Sbírka zákonů

Novinka zároveň nahradí některé zbytečně duplicitní a roztříštěné dosavadní databáze různých úřadů. Například registr obyvatel sjednotí údaje z dosavadních evidencí obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů a z informačního systému cizinců.

Kromě zmíněného registru obyvatel a registru práv a povinností vznikne také registr osob (firem a úřadů) a registr územní identifikace (adres a nemovitostí). Zakázku na poslední z nich vypsal Český úřad zeměměřický a katastrální.

Data v registrech mají být chráněna proti zneužití jak technickými, tak provozními opatřeními. Úředník bude moci zjišťovat údaje pouze v rámci svého oprávnění, veškeré využití dat se navíc má zaznamenávat. Minimálně jednou ročně by pak lidé měli dostávat výpisy s jejich údaji - nejen ke kontrole jejich správnosti, ale také k informaci, jaké úřady se o ně zajímaly.

Podle dřívějších vyjádření exministra vnitra Ivana Langera přijde uskutečnění projektu registrů na zhruba dvě miliardy korun včetně dotace z fondů Evropské unie.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy