Hradec Králové - Východočeský systém umožňuje politikům posílat evropské peníze kamarádům, stejně jako je to možné v severních Čechách.

Kvůli této chybě bude ústecký dotační program zkrácen o miliardy korun, v Hradci Králové zatím evropská kontrola nebyla.

Dotační program Severovýchod financuje projekty Královéhradeckého, Pardubického a Libereckého kraje. Ve třiceti výzvách už rozdělil skoro devatenáct miliard z přislíbených dvaceti miliard korun.

Náhodně vybraná dvanáctá výzva z roku 2010 ukazuje mechanismus, jak úředníci dotace přidělují.

Do výzvy, která slibovala podpořit revitalizaci a nové využití starých průmyslových objektů, tzv. brownfieldů, se přihlásilo dvacet tři firem či podnikatelů. Krajští úředníci zkontrolovali jejich finanční zdraví a úroveň personálu.

Dva nezávislí experti potom hodnotili, jak je projekt kvalitní, například jestli jde vůbec realizovat, jestli zlepší kvalitu služeb či životního prostředí, případně kolik vytvoří nových pracovních míst. Úředníci a externí odborníci rozdělili tímto způsobem 60 bodů.

Jenže pak nastoupila tzv. expertní komise, jmenovaná šéfem dotačního výboru regionu Severovýchod a složená výlučně ze zaměstnanců krajských úřadů. Podle nejasného zadání hodnotili „potřebu a relevanci projektu" a přidělili zbylých 40 bodů.

Nejpotřebnější fitness

Dva z pěti nejkvalitnějších projektů nebyly uznány za potřebné. Konkrétně inkubátor ekologické architektury libereckého Ateliéru David a rekonstrukce části vysokomýtských kasáren na návrh místního Autoservisu dostaly pouze 22, resp. 21 bodů a to stačilo v celkovém součtu na patnácté a sedmnácté místo. Dotaci ovšem dostalo pouze třináct projektů.

Při hodnocení kvality byl třetí nejhorší návrh podnikatele Petra Fily. Chtěl v Litomyšli přestavět druhé patro budovy, která je součástí komplexu zimního stadionu, a přemístit do něj fitness centrum. Filův projekt byl uznán za nejpotřebnější ze všech návrhů, protože dostal od expertní komise 40 bodů. Tím postoupil na dvanácté místo a dosáhl na šestimilionovou dotaci.

Více než 36 bodů dostalo od expertní komise ještě sedm projektů. Všechny získaly dotaci a s výjimkou projektu od firmy Futurum mají společné ještě jedno. Po hodnocení kvality zabíraly v nejlepším případě jedenácté místo a jejich osud závisel jednoznačně na tom, jak expertní komise posoudí jejich potřebnost.

Severovýchod, dvojče Severozápadu

Tento model hodnocení odpovídá do značných detailů systému, který vytvořili radní Ústeckého a Karlovarského kraje v dotačním programu Severozápad.

V programu Severozápad přidělovala expertní komise 30 procent bodů podle tří kritérií. Jedno z nich například zjišťovalo, jestli je projekt "potřebný pro rozvoj daného regionu". Letos v červnu zjistila kontrola Evropské komise, že „z otázky není zřejmé, k jakým potřebám se kritérium vztahuje". To podle bruselských kontrolorů umožňuje členům komise, aby body přidělovali na základě svého osobního názoru.

Podle kontrolní zprávy tak mohly dotaci získat špatné projekty. Kontroloři chybu považují za tak závažnou, že zpochybňuje celý systém rozdělování dotací na Severozápadě. V nejbližších týdnech rozhodne Evropská komise o plošných škrtech v řádu okolo pěti miliard.

Program Severovýchod hodnotí potřebnost podle stejně nejasných kritérií. Podle příručky pro žadatele získá šestnáct bodů projekt, jehož „aktivity navazují na další aktivity v území".

„Jedná se o aktivity uvedené v Prováděcím dokumentu programu Severovýchod," odkazuje mluvčí dotačního úřadu Eva Jouklová na stopadesátistránkový dokument. Ten však žádný seznam „aktivit" neobsahuje, pouze popisuje oblasti, do kterých půjde v letech 2007-2013 finanční podpora z Bruselu.

Dvanáct bodů projekt dostane, když bude v souladu s rozvojovou koncepcí kraje.

Například Program rozvoje Pardubického kraje určuje zcela obecné cíle, např. „rozvoj a optimalizace využití podnikatelské infrastruktury a podpora podnikání" nebo „zlepšit využití ploch brownfields".

Úředníci hlasují stejně

Dvanáctá výzva není v programu Severovýchod výjimkou. Aktuálně.cz na celý případ upozornil podnikatel, který neúspěšně žádal o dotaci ve druhé výzvě na podporu turistiky z roku 2008.

Uspěl při ní mimo jiné sporný projekt na obnovu lázeňského domu v Bělohradě. Stotřicetimilionovou dotaci inkasovala společnost, kterou ovládá bahrajnský šejch Chálid a firma Avomedia South z Belize.

Bělohradský projekt získal od expertní komise za potřebnost plných 40 bodů, některé projekty se tehdy musely spokojit s pouhými deseti. Ve druhé výzvě totiž poptávka po projektech převyšovala možnosti dotačního programu celkem třikrát, a proto expertní komise zvolila tvrdší postup než ve dvanácté výzvě. Přitom se ukázala klíčová role kritéria, které zjišťuje, jak projekt souvisí s jinými aktivitami v kraji.

Šest členů komise se u tohoto kritéria domluví a vždy hlasuje shodně. Žadatelé proto mohou vždy dostat pouze nula, osm nebo šestnáct bodů. Ve druhé výzvě tento mechanismus rozhodl prakticky všechno. Pětatřicet projektů dostalo šestnáct bodů a z toho pouze jeden nedosáhl na dotaci. Kromě toho dotaci získalo šestnáct projektů s osmi body.

Ve dvanácté výzvě získalo šestnáct bodů dvanáct ze třinácti projektů, které v soutěži uspěly. Poslední z „šestnáctibodových" neuspěl a skončil až čtrnáctý. 

Mluvčí Jouklová připouští, že u hodnocení, jak projekt souvisí s jinými aktivitami v regionu, hlasuje všech šest expertů stejně. Tato shoda je podle ní logická: „Projekt buď popis a výčet obsahuje, nebo ne."