"Pacienti nebudou muset nikam chodit s žádným papírem ani žádat o peníze. Nic se ale nemění na jejich povinnosti okamžitě informovat zaměstnavatele, že nepřijdou do práce," uvedla Maláčová. Podle ní lékaři do minuty e-neschopenku vystaví a informaci o nemoci pracovníka ze systému "v řádu minut" dostanou i zaměstnavatelé.
Podle ministryně v první den roku sociální správa dostala 274 neschopenek a za první hodiny čtvrtka pak přes 3000. Po 10. hodině se počet dostal na 4000. "Čísla, která aktuálně evidujeme, odpovídají naprosto standardnímu provozu v plné zátěži. Zatím žádné komplikace nenastaly," uvedl ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.
Za porušení nových pravidel hrozí pokuty. "Nebudeme lékaře pokutovat za drobná pochybení, ministerstvo práce ale nemůže tolerovat vědomé porušování zákona. Pokud lékaři nebudou chtít z nějakého důvodu vystavovat e-neschopenky, což jim nařizuje zákon, tak poté by ministerstvo za určitých předpokladů k sankcím přistoupilo," uvedla Maláčová. Pokuta za případ může činit až 10 000 korun. Ministryně věří tomu, že se díky úspoře času a papírů e-neschopenka stane "miláčkem lékařů". Papírové formuláře skončí do dvou let.
Lidé se divili, říká lékař
"Pokud člověk předtím vypisovat ručně pětidílnou papírovou neschopenku, tak se čas určitě ušetří," řekl praktický lékař Ivo Procházka, který je členem předsednictva Sdružení praktických lékařů. Podle sdružení by ale bylo lepší přechodné období, ve kterém by lékaři mohli fungování nového systému vyzkoušet. Podobně nebyli lékaři první rok pokutováni při zavádění e-receptů.
Systém podle lékařů reaguje poměrně rychle a funguje i propojení na registr občanů a firem. Drobné problémy ale lékaři zaznamenali. Podle Procházky například v několika případech nenaskočil automaticky při zadání údajů pacienta jeho zaměstnavatel.
Několik hodin čekal na finální potvrzení České správy sociálního zabezpečení, že byla neschopenka přijata, praktický lékař Jiří Bartoš. "Časem si to asi sedne, jak s e-receptem," říká. Podle něj zatím není jasné, jak bude fungovat předávání neschopenek pacientů mezi jednotlivými lékaři nebo prodlužování pracovních neschopností zahájených už v roce 2019.
Největší změna nastala pro nemocné. "Pacienti se téměř ve sto procentech divili, co mají dát zaměstnavateli, když jim tisknu jen jeden papír," uvedl Procházka. Lidé dostanou jen průkaz práce neschopného.
Část lékařů chce za neschopenku peníze
I přes hrozbu pokuty část praktických lékařů ve Zlínském kraji e-neschopenky nevystavuje a dál vyplňuje papírové tiskopisy. Podle šéfa zlínského krajského Sdružení praktických lékařů Lubomíra Nečase tak postupují zhruba dvě třetiny z 290 tamních praktiků. Systém považují za polovičatý. Už ve svém prosincovém prohlášení praktici z regionu kritizovali to, že jim vystavení neschopenky nehradí zdravotní pojišťovny, nebo ministerstvo práce.
"Chtěli jsme vyjádřit nespokojenost s tím, že jsme byli odmítnuti, co se týkalo žádosti o nějaké úhrady. Počítáme, že během ledna budeme nadále vystavovat papírové neschopenky," řekl Nečas. Podle něj pořízení modulu k počítačovému programu a další provoz stojí lékaře od 5000 do 8000 korun ročně. Vládní koalice proplácení odmítla. Argumentovala tím, že digitalizace administrativu lékařům zjednodušuje.
Zaměstnavatel dostane informaci do datové schránky nebo e-mailem
Neschopenky mohou lékaři správě sociálního zabezpečení posílat buď přes svůj lékařský počítačový program, nebo zdarma přes její internetový portál. Na něm se jim po přihlášení v aplikaci po zadání pacientova rodného čísla načtou do kolonek automaticky údaje nemocného i adresa jeho zaměstnavatele. Nutné je doplnit jen datum, profesi a číslo diagnózy.
Po odeslání se objeví potvrzení o přijetí formuláře. Po dalších dvou kliknutích se pak vytiskne pacientův průkaz, do něhož se zapisují termíny kontrol a čas vycházek. Podobně se postupuje i při potvrzení o trvání či ukončení stonání. Zaměstnavatelé dostanou informace do datové schránky, nebo elektronickou poštou.
E-neschopenku má využívat 22 000 zdravotnických zařízení. V systému jsou údaje 4,5 milionu zaměstnanců a 280 000 zaměstnavatelů. Systém stál 120 milionů korun, upřesnila ministryně.
Elektronické neschopenky se měly původně zavést už před rokem. První Babišova vláda po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po loňském nástupu Maláčové do ministerské funkce se práce na systému obnovily, spuštění se však odložilo o rok na letošní leden. Zaměstnavatelé si stěžovali na to, že ještě měsíc před uvedením do ostrého provozu nedostali systém k otestování. Podobně se vyjadřovali i někteří lékaři.
