Výpalné, nebo "mordoboj". Jak mafie kolem Luhaňského Paši úřadovala na jihu Moravy

Jan Horák Jan Horák
Aktualizováno 8. 8. 2022 8:58
Hlava ukrajinské mafie z jižní Moravy má strávit ve vězení jedenáct let. Takový trest pro něj žádá státní zástupkyně. Vyplývá to z obžaloby, kterou Aktuálně.cz získalo. Sedm příslušníků takzvané Luhaňské brigády podle žalobkyně působilo v Brně a okolí jako zločinecká skupina, která nátlakem, výhrůžkami a násilím vymáhala od svých krajanů výpalné. Obžaloba popisuje detaily kauzy.
Pavlo Nikoljuk (uprostřed) už dostal v roce 2010 osmiletý trest za padělání, podvod a nedovolené ozbrojování.
Pavlo Nikoljuk (uprostřed) už dostal v roce 2010 osmiletý trest za padělání, podvod a nedovolené ozbrojování. | Foto: ČTK

Čtyřiapadesátiletý Pavlo Vasiljovič Nikoljuk si v minulosti odseděl pět let ve vězení. Za mříže ho přivedlo padělání peněz a obchodování se zbraněmi, jehož se dopustil s dalšími členy Luhaňské brigády. Jde o jednu z nejvýraznějších ukrajinských mafií, jež působí mimo domácí půdu. Nikoljuk, mezi svými zvaný Paša Luhaňský, je hlavou skupiny.

Po propuštění se zařadil zpět na svou pozici. Alespoň to na základě důkazů tvrdí státní zástupkyně Tereza Paseková, která na Nikoljuka a šest jeho druhů podala obžalobu. Před soudem se budou zodpovídat z účasti na organizované zločinecké skupině, vydírání a legalizace výnosů z trestné činnosti. Hlavní líčení začíná přespříští pondělí.

"Pavlo Nikoljuk jako osoba požívající v rámci kriminálního prostředí jihomoravského regionu významné autority (…) určoval (…) strategii jednání a činnost ostatních měl pod kontrolou," píše žalobkyně, podle níž skupina vybírala výpalné na základě "slovních varování či útoků na majetek poškozených, ale tento nátlak vyplýval především ze samotné obávané síly (…) skupiny".

Patnáct vydíraných podnikatelů

Luhaňská brigáda operovala od roku 2007 až do září 2021. V Brně a okolí si vybírala ukrajinské podnikatele, u nichž předpokládala vysoké příjmy. Nabízela jim ochranu, ukrajinsky kryšu, tedy střechu, za to, že jí budou odvádět poplatky do společné pokladny, ukrajinsky obščaku. Takto se zaměřila nejméně na patnáct podnikatelů.

"Vybírali výpalné, které spočívalo většinou v pravidelných platbách hrazených dlouhodobě, někdy ale uhrazených až v důsledku konkrétní žádosti mající nátlakový charakter, případně v jiných protislužbách v podobě zejména poskytnutí vozidla," popisuje státní zástupkyně systém, díky němuž si skupina přišla na 2,57 milionu korun.

Vedle Nikoljuka byl druhou nejvlivnější postavou skupiny Oleg Kalashnyk, který brigádu řídil v letech 2007 až 2012, když byl Nikoljuk ve vězení. Právě tento obžalovaný nejvíce oslovoval podnikatele, které následně nutil k placení výpalného. Movité krajany vytipovávali také Oleksandr Bilokonnyy a Pavlo Baykalov. Jako hrubá síla sloužil Volodymyr Andreychuk, kterého skupina využívala k nátlaku.

Vytáhl ho před byt a dal mu pěstí do žeber

Jeden z podnikatelů od března 2017 do ledna 2021 zaplatil skupině 405 tisíc korun. Měsíčně jí předával v obálkách deset tisíc. Donutily ho SMS a telefonáty od členů brigády. Varovali ho, že znají jeho adresu, jaký má vůz nebo že vědí o jeho dvou synech. Hodili mu kámen do okna bytu, vypustili kola auta jednoho z jeho synů nebo mu položili před garáž zápalnou lahev.

V jeden okamžik se podnikatel vzepřel, že už platit nebude. V tu chvíli si pro něj došla do bytu dvojka skupiny, zmíněný Oleg Kalashnyk, a napadla ho. "Chytil mu nohu a přitáhl si jej na chodbu před byt, pustil nohu a hned jej udeřil pěstí levé ruky na pravou stranu žeber a tím mu vyrazil dech a způsobil silné pohmoždění a bolestivost žeber," popisuje obžaloba.

Jak přitom podotkla státní zástupkyně, brigáda se často ani nemusela uchylovat k násilí. Na podnikatele platil už strach z její pověsti. Takto podlehl obavám jeden z podnikatelů, který mafii kolem Nikoljuka zaplatil na výpalném nejvíce ze všech, 810 tisíc korun. Stačila mu jediná schůzka s obžalovaným Kalashnykem.

"Poškozený měl strach a věděl, že pokud nebude někomu za ochranu platit, tak se mu může něco stát. Věděl z doslechu od dalších ukrajinských podnikatelů, že v minulosti někoho odvezli do lesa, proto poškozený ze strachu začal platit měsíčně 5000 korun," popisuje obžaloba. Podnikatel posílal skupině peníze 14 let.

Tři kila rtuti a dva samopaly

Jednou si podle státní zástupkyně došel pro peníze sám Nikoljuk. Opět se to obešlo bez násilí. V únoru 2017 zavolal jednomu z podnikatelů. Po telefonátu následovala schůzka, na kterou Nikoljukovi přinesl krajan 120 tisíc korun. Platil další tři roky, celkem přišel o 310 tisíc. Nikoljukovi dával peníze "jako autoritě zločinecké skupiny, aby měl takzvaně klid".

Pokud došlo k nátlaku, často měl podobu telefonátů od rusky mluvících mužů. Obětem hrozili mordobojem, tedy že je zbijí. Podnikatelům také říkali, že znají jejich manželky a dcery. Případně je varovali, že pokud nebudou platit Luhaňské brigádě za ochranu, došlápnou si na ně ještě horší zločinecké skupiny. Dvěma podnikatelům hodili zápalné lahve do jejich bytu na Ukrajině.

Důležitou roli hrály životní partnerky dvou klíčových mužů brigády. Manželka Kalashnyka Valentyna poskytla svůj bankovní účet k tomu, aby na něj podnikatelé mohli posílat výpalné bezhotovostně. Takto "vyprala" 782 tisíc korun. Partnerka Pavla Nikoljuka Simona Neulingerová přijala na svůj účet 80 tisíc. "Věděly, že se jedná o vybírání výpalného organizovanou skupinou," píše žalobkyně.

Nikoljuk je obžalovaný také z nedovoleného nakládání s jedy a nedovoleného ozbrojování, protože v jeho skladu policie našla tři kila rtuti a dva samopaly. Žalobkyně pro něj navrhuje 11 let vězení, pro Kalashnyka chce devět let. U dalších dvou členů skupiny žádá deset a osm let za mřížemi, zbylým třem příslušníkům brigády včetně obou žen navrhuje nejméně šest let a čtyři měsíce.

"Víme, že jich bylo více"

"Víme, že reálně jich bylo více, stejně jako byl vyšší prospěch, je ale obtížné jednotlivá jednání prokázat," komentovala pro Aktuálně.cz státní zástupkyně Paseková počet patnácti vydíraných podnikatelů a výnos ve výši 2,57 milionu korun. Podle informací Aktuálně.cz se někteří podnikatelé bojí mluvit. Na policii se sami obrátili pouze tři z nich.

Popsanou činnost Luhaňské brigády rozkryla Národní centrála proti organizovanému zločinu. Pro její členy si došla loni 19. října, zasahovala na několika místech jižní Moravy včetně brněnské části Bystrc. U razie jim asistovaly Útvar rychlého nasazení či jihomoravské speciální pořádkové jednotky.

"Organizovaný zločin dnes už z většiny nemá podobu jako v 90. letech, není tolik spojený s vraždami či vydíráním. Ačkoliv občas k nim při finančních deliktech dojde. Odpovídá tomu i případ takzvané Luhaňské brigády, který jsme rozkryli. Když se takové projevy 90. let objeví, je důležité, abychom na ně rychle reagovali," řekl Aktuálně.cz ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek.

Zatýkání členů Luhaňské brigády | Video: Policie ČR
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 08:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupřesněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Dopravní podnik původně odhadoval, že se metro po celé délce linky A rozjede kolem 06:30. Později čas pravděpodobného zprovoznění odložil o dvě hodiny.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Lidí nově nakažených covidem v Česku dál ubývá

Letošní letní vlna covidu-19 v Česku dál slábne. Počty lidí nově nakažených covidem klesají v mezitýdenním srovnání 14. den v řadě. Ve středu do statistik na webu ministerstva zdravotnictví přibylo 2203 nových případů, o 468 méně než ve stejný den předchozího týdne. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu. Za týden klesl o 90 na 866 případů.

Za posledních sedm dní testy v Česku odhalily 121 nových případů covidu-19 v přepočtu na 100 000 obyvatel. Je to nejnižší hodnota za poslední více než tři týdny.

Nejvíce se nový typ koronaviru šíří v Praze s incidenčním číslem 153. Naopak na Vysočině připadá na 100 000 obyvatel 93 případů za posledních sedm dní. Nižší týdenní incidenci než 100 vykazuje ještě Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Severokorejský vůdce oznámil, že KDLR vyhrála nad covidem. Oficiální bilance je 74 mrtvých

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že nemoc sám prodělal. S odkazem na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Severokorejské úřady nesdělily, kolik případů nákazy koronavirem se v zemi potvrdilo. Od 29. července ale země nehlásila žádná podezření na nové případy. Mezinárodní humanitární organizace přitom opakovaně upozorňovaly, že země má omezené testovací kapacity.

Kim podle KCNA řekl, že oficiální bilance 74 mrtvých představuje ve srovnání se situací v jiných zemích "bezprecedentní zázrak". Severní Korea místo potvrzených případů koronaviru hlásila počet osob s příznaky horečky. Denní bilance těchto případů dosáhla vrcholu 15. května, kdy jich bylo více než 392 920. To přimělo zdravotnické odborníky varovat před nevyhnutelnou krizí.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Při útoku islamistů v Mali zemřelo 42 vojáků, země vyhlásila třídenní státní smutek

Dvaačtyřicet malijských vojáků přišlo o život a dalších 22 jich bylo zraněno při nedělním útoku u města Tessit na severu Mali.Ve středu to oznámily úřady této západoafrické země, útok připsaly místní odnoži teroristické skupiny Islámský stát. V zemi od středy platí třídenní státní smutek. Informují o tom světové agentury.

Jednalo se o jeden z největších útoků na malijskou armádu za poslední roky. Vojáci podle prohlášení při několik hodin trvajících bojích zabili 37 ozbrojenců. Armáda původně informovala o 17 zabitých vojácích a devíti pohřešovaných.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012, v zemi vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Vládnoucí junta se odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy