Vyplývá to z výroční zprávy za rok 2018, kterou centrála zveřejnila. Projevů organizovaného násilí spojeného s nájemnými vraždami, vydíráním nebo únosy podnikatelů v posledních letech sice ubývá, ale nevymizely. Na bohaté obyvatele se loni podle NCOZ zaměřily gangy, které se často skládají z cizinců a mají vazby buď na kriminálníky české národnosti, nebo na cizince trvale žijící v Česku.
"Rozsah trestné činnosti těchto organizovaných skupin bývá velmi široký - od podvodného jednání, pašování nejrůznějších komodit až po vydírání a následnou likvidaci poškozených, popřípadě svědků," uvedla centrála.
Při objasňování násilných skutků komplikuje kriminalistům práci mimo jiné to, že většina nezvěstných v minulosti páchala hospodářskou trestnou činnost. Na počátku policejního prověřování tak nebývá jasné, zda se stali oběťmi trestného činu, nebo zda uprchli před svým vlastním trestním stíháním. Navíc nebývá zřejmé ani to, na jakém místě se násilný čin odehrál, a policistům tak chybí stopy k usvědčení pachatele.
Výpalné - doména Ukrajinců
Za nové bezpečnostní riziko spojené s násilnou trestnou činností centrála označila opětovné vybírání výpalného v ruskojazyčných komunitách.
"Tato trestná činnost je doménou především osob ukrajinské národnosti a oběťmi jsou jejich krajané, kteří na území ČR podnikají. V případě odmítnutí ochrany jsou tito ukrajinští podnikatelé pod pohrůžkou násilí na jejich rodinných příslušnících žijících na Ukrajině donuceni k vyplacení finanční částky za tuto tzv. ochranu," uvedla NCOZ s tím, že problém se loni objevil ve všech regionech kromě Středočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje.
Centrála si návrat výpalného vysvětluje tím, že pachatelé se museli odklonit od daňové trestné činnosti, a to kvůli zvýšeným kontrolám finančních úřadů a zavedení kontrolních hlášení ministerstvu financí.
