Lidé z Nových Heřminov si zvolili boj proti přehradě

30. 8. 2008 17:12
Referendum skončilo nejtěsnějším možným výsledkem
Oliver Rotik (vlevo), jeden ze zakladatelů občanského sdružení Obava, které bojuje proti přehradě a navrhlo také vyhlášení referenda, výsledek hlasování přivítal.
Oliver Rotik (vlevo), jeden ze zakladatelů občanského sdružení Obava, které bojuje proti přehradě a navrhlo také vyhlášení referenda, výsledek hlasování přivítal. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Nové Heřminovy - Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku dnes v místním referendu vyjádřili odpor k přehradě, která by zde z rozhodnutí kraje a vlády měla vzniknout.

Potřebná většina jich řekla ano na otázku, zda souhlasí s tím, aby obecní zastupitelstvo dál bojovalo všemi prostředky proti plánované stavbě. 

Vláda rozhodla o malé variantě přehrady, která má ochránit Krnov a další obce na řece Opavě před povodněmi, letos v dubnu. Část údolí Nových Heřminov má skončit pod vodou, padnout má asi padesát pět objektů, z toho dvacet čtyři obytných domů. Ač stát slíbil majitelům domů nadstandardní finanční náhrady, lidé dali najevo, že údolí jen tak neprodají. 

Nejtěsnější výsledek

„Je to skoro neuvěřitelné, ale vyšlo nám to úplně přesně! Vypočítali jsme, že z dvě stě dvaceti voličů musí přijít sedmdesát sedm a nejméně padesát pět musí říct ano na položenou otázku. Přesně tak to dopadlo," informovala Lenka Zelinková z Obecního úřadu Nové Heřminovy, která referendum připravovala.

„Nechtěli jsme tomu věřit, počítali jsme to pětkrát!" uvedla. Dodala, že dvacet jedna lidí se vyjádřilo, že nechce, aby obec přehradu blokovala. Jeden hlas byl neplatný. 

Starostu Radovana Jílku, který proti přehradě už za obec bojuje jedenáct let, výsledek nepřekvapil. „Lidé, byť těsně, vyjádřili, že přehradu nechtějí. To jsme ale věděli. Myslím si, že se tím nic nezmění," uvedl Jílka, který jako jediný ze zastupitelstva hlasoval proti referendu. 

Tvrdil, že na to ještě není vhodná doba, protože stát zatím nepřišel s žádnými konkrétními nabídkami, není hotový projekt, není jasné, jak bude vypadat hráz ani navazující silniční obchvat a není ani jasné, zda stát podpoří další rozvoj obce. 

Starosta míní, že možná i proto nepřišlo hlasovat více lidí. „Lidé vlastně zatím neví, co odmítají. Stát nepřišel s rozumnými nabídkami, i když v posledních čtrnácti dnech konečně dodal první odhady výkupových cen," řekl Jílka, Je přesvědčen, že až bude situace jasnější, bude mít referendum mnohem větší smysl. 

Nadstandardní nabídka

K referendu rozhodně nepřišli všichni majitelé domů, o jejichž domy zatím Povodí Odry, které je investorem přehrady, usiluje. „Mnozí z nich nepřišli. A nevím, jak hlasovali ti, kteří přišli," uvedl Oliver Rotik, jeden ze zakladatelů občanského sdružení Obava, které bojuje proti přehradě a navrhlo také vyhlášení referenda. 

Připustil, že na to může mít vliv fakt, že Povodí Odry přišlo za dotčenými majiteli domů s prvními odhady, kolik mohou za své domy dostat. „Odhad jednoho člověka z vesnice jsem viděl, byl opravdu vysoce nadstandardní. Myslím, že to byl až čtyřnásobek odhadní ceny," prozradil Rotik. 

Jeho dům má také skončit pod vodou. „Ještě s manželkou nevíme, co uděláme. Nejsme rozhodnutí. Odhady jsme ještě nedostali," řekl Rotik. 

To, že se někteří rozhodnou pro výkup, ještě neznamená, že boj proti přehradě vzdají a že to vzdá obec. „Jde nám v prvé řadě o naše údolí," pravil Rotik, který se z výsledku referenda radoval. I když totiž nepřinese okamžitý efekt, obec i jednotlivci mohou stavbu ještě hodně oddálit. 

Povodí Odry již předem zdůraznilo, že referendum v Nových Heřminovech není pro podnik jakkoliv závazné. „Jsme jako investor pověřeni vládou učinit takové kroky, aby se uskutečnilo usnesení vlády o stavbě přehrady. Budeme dál jednat s lidmi o výkupech. Vše zatím probíhá klidně a slušně, snažíme se všem vyjít vstříc," uvedla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.  

Dlouho připravovaná stavba

Plány na zatopení údolí Nových Heřminov vznikají už od počátku minulého století. V obci kvůli tomu platí skoro padesát let stavební omezení, které brzdí její rozvoj. Od katastrofálních povodní v roce 1997 se plány na přehradu staly opět velice aktuálními.

Zpočátku mělo jít o velkou přehradu, která by znamenala zánik Nových Heřminov. Vláda se nakonec přiklonila ke kompromisní, malé variantě, které by měla ustoupit asi čtvrtina vesnice. Stavba by měla podle státu začít v roce 2015 a skončit o pět let později. 

Odpůrci stavby tvrdí, že přehrada protipovodňovou ochranu na Opavě stejně nevyřeší. Upozorňují na alternativní varianty, které ale stát odmítá. „Přehrada je totiž velmi tučný krajíc, se vším kolem to bude až dvacet miliard! Toho se nikdo jen tak nevzdá. O to tady jde," míní starosta Jílka. 

Zastupitelstvo Nových Heřminov bude o výsledku referenda a dalším postupu obce jednat asi do čtrnácti dnů. „Myslím, že budeme dělat to, co doposud," míní starosta.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy