Foto: Shutterstock.com

Island: Postarat se o cizince

Renáta Emilsson Pešková učí na univerzitě zahraniční studenty islandštinu jako jejich druhý jazyk. Začala se ji učit přitom až v roce 2004, kdy se na ostrov přistěhovala za přítelem. Rovněž učí děti Čechů udržovat češtinu.

Na Islandu je přibližně deset procent obyvatel, kteří jsou buď cizinci, nebo mají islandštinu jako druhý jazyk. Jak vysvětluje, právě ti byli během koronaviru znevýhodněni. "Děti imigrantů se méně účastnily on-line výuky, měly omezenější přístup na internet. Navíc si rodiny často nedokázaly v islandštině přečíst pokyny ministerstva zdravotnictví, hygienika, policie či vlády. Spíše poslouchaly zprávy ze svých původních zemí, čímž docházelo k dezinformacím," líčí.

Všechny důležité materiály s pokyny se proto začaly překládat do angličtiny a do polštiny, protože největší menšina tu je právě polská. Přes web se rozeběhly různé formy poradenství, psychologie, pomocných pedagogických profesí. S domácími úkoly pomáhali rodinám kulturní mediátoři, kteří mluví například polsky či filipínsky, což je další významná menšina na Islandu.

Renáta Emilsson Pešková pracuje rovněž v neziskovce, která vyučuje děti imigrantů jejich mateřským jazykům. "Během koronavirové pandemie nám zavolala paní z ministerstva školství, že nám dá peníze, abychom mohli být s těmito izolovanými rodinami cizinců v kontaktu a poskytovali jim on-line vzdělávání. O osud těchto imigrantských rodin se tu opravdu hodně dbalo," dodává.