V sedadle letadla, které míří do Afriky, sedí muž v krátkých kalhotách a triku. Dokonale splývá s dalšími turisty. Občas usne, projde se v uličce a čte si noviny. Jenže není běžným cestujícím jako ostatní. Jako letecký maršál chrání letadlo před teroristickým útokem. "Běžný cestující si nás nevšimne," říká velitel oddělení doprovodu letadel cizinecké policie Libor Pícka.
Čeští letečtí maršálové vznikli tři roky po 11. září 2001, kdy došlo k únosu čtyř letadel a útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku. Speciálně vycvičení policisté mají podobným teroristickým činům zabránit. V utajení doprovází civilní lety. Zaměřují se na ty rizikové, které jim pomáhají vytipovávat tajné služby. Maršálové se poté domlouvají s leteckými společnostmi, které si mohou ochranu vyžádat. Létají hlavně ve strojích s českou registrací.
Podobné útvary ve světě existovaly i před 11. zářím. Českoslovenští policisté v civilu střežili zejména vnitrostátní lety. "Komunisté se báli únosů. Ale tenkrát pilotní kabinu a sedadla cestujících nic neoddělovalo. A do letadla se dalo donést téměř cokoliv. Podmínky se zpřísnily až po 11. září. Dnes je kapitán za nepropustnou přepážkou," popisuje mluvčí policie David Schön.
Umění splynout
Mise maršálů začíná už na letišti. "Musíte vytipovat možného pachatele. Všímáte si třeba gest a výrazů, které normální člověk nedělá. Pozorování je základ naší práce," říká Pícka.
Policisté cestují v civilním oblečení a chovají se stejně jako běžní cestující. "Naše motto je vidět a nebýt viděn. Snažíme se co nejvíc splynout s davem, můžeme například předstírat spánek. Jednou mě pasažér odhalil. Ale to byl člověk s podobným profesním zaměřením," popisuje velitel. Výstroj se různí podle situace, součástí výbavy může být i tenká neprůstřelná vesta, která není pod oblečením vidět.
Mnoho informací podléhá utajení, veřejnost například nesmí z bezpečnostních důvodů vědět, kam si maršálové v letadle obvykle sedají. Stejně tak se tají počet členů útvaru. "Stovky nás ale nejsou," prozrazuje Pícka, který se ze stejného důvodu nechce nechat ani vyfotografovat.
I když se útvar soustředí na hrozby terorismu, dnes nejčastěji zasahuje při konfliktech mezi běžnými cestujícími. Hádky většinou řeší posádka, letecký maršál reaguje až podle svého uvážení. Typicky když dojde na pěstní souboje mezi agresivními pasažéry, kdy dochází k ohrožení zdraví nebo života. U únosu letadla čeští maršálové nikdy nezasahovali.
Kromě ochrany civilních letů policisté z útvaru eskortují pachatele trestných činů. V minulosti doprovázeli zpět do Česka například člena Berdychova gangu Jaromíra Prokopa, který uprchl do USA. Z Filipín zase přiváželi Jaroslava Dobeše známého pod přezdívkou Guru Jára. Útvar doprovází i z Česka vyhoštěné cizince. "Když naše země požádá o vydání pachatele, vždycky ho doprovází maršálové. Nedávno prováděli převoz z Ukrajiny autem," vysvětluje Schön.
Eskortovaní většinou létají civilními lety. Cestující by si pachatele a policejního doprovodu všimnout neměli. "Když nás pasažéři odhalí, snažíme se situaci uklidnit. Máme připravený i krycí příběh. Pomáhá nám i posádka." vypráví Pícka. Legendu historky z bezpečnostních důvodů ale neprozradí.
Éra palných zbraní skončila
Běžný člen útvaru stráví ve vzduchu polovinu pracovního týdne. Zbylý čas věnuje tréninku. Modelové situace se předvádějí v leteckém trenažéru, který maršálové vybudovali na pražském letišti. Simulátor umožňuje nácvik akcí ve specifickém prostředí stísněných a úzkých prostor, kde policista zasahuje v obklopení civilistů.
V řadách sedadel sedí figuríny s holými hlavami. Na zdech jsou pod schránkami na zavazadla nalepené papírové obrázky mraků, zvukový vjem zajišťuje nahrávka letu. Simulaci doplňují papírové terče. Letecký maršál musí být výborným střelcem. Nemůže ohrozit cestující ani poškodit letadlo.
"Dnešní ohrožení bezpečnosti ale není jen o střílení. Éra klasických únosů z 70. a 80. let, kdy pachatelé používali palné nástroje, je za námi. Dnes jsou populární například zbraně založené na chemických substancích nebo sestrojené laptopové bomby," vysvětluje Pícka.
Maršálem se stane jeden z deseti uchazečů
Cesta z trenažéru vede kolem posilovny, kde duní hudba. Mezi stroji stojí muž v černém tílku s nápisem Air marshal. "I takhle vypadá trénink," směje se velitel. Součástí požadavků na profesi je totiž i perfektní fyzická kondice. Zájemci, kteří musí umět anglicky, se rekrutují z řad zkušených policistů.
Uchazeči prochází fyzickými, psychologickými a zdravotními testy. Zatímco zkouškami na pozice ve standardních útvarech neprojde polovina adeptů, maršálem se stane jen jeden z deseti. Následný výcvik trvá několik měsíců. "Naše práce je velmi specifická a přísné požadavky splní málo lidí. Hledáme především týmového hráče. Aktuálně nám chybí pět policistů. Většina uchazečů kvalit leteckého maršála nedosahuje," říká Pícka.
Sám je s útvarem od dob počátků, oddělení velí čtvrtým rokem. "Práce mě pořád baví. Díky nám jsou cestující v bezpečí. Když letím na dovolenou, přemýšlím nad cestujícími jako policista. Ale umím to vypnout. Dokážu si v letadle i pospat," říká Pícka.
Strážci nebes za dvacet let své existence nalétali více než deset milionů kilometrů. Asistovali u 1000 vyhoštění a provedli přes 6000 bezpečnostních doprovodů.