"Skutečně to není malá cílová skupina, které bychom se měli věnovat," řekla Vedralová. Téměř třetina lidí ze všech problematických uživatelů léků podle Vedralové užívá alprazolam, který se využívá k léčbě úzkostných poruch, zhruba 190 000 lidí pak lék s látkou zolpidem sloužící ke krátkodobé léčbě nespavosti.
Podle Vedralové jde i ve srovnání s dalšími závislostmi o výrazný problém. Alkohol podle ní nyní v Česku užívá škodlivě asi 800 000 lidí, dalších 100 000 pak denně pije nadměrné dávky. U nelegálních drog je asi 45 000 problémových uživatelů opioidů a pervitinu a zhruba 100 000 problémových uživatelů konopí. Na hazardním hraní je podle ní závislých asi 100 000 lidí, na tabáku pak zhruba dva miliony lidí.
Vedoucí národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík řekl, že problematické užívání sedativ a hypnotik je rozšířenější mezi ženami a roste s věkem, nejvyšší je tak podle něj v nejstarších věkových skupinách. U lidí, kteří se se závislostí na lécích léčí, tvoří ženy asi dvě třetiny pacientů, u jiných návykových látek přitom jen zhruba třetinu. Se závislostí na psychoaktivních lécích se podle Vedralové léčí asi 3000 lidí ročně.
Vedralová doplnila, že v souvislosti s aktuálním děním a koronavirovou pandemií byl zaznamenán nárůst užívání psychoaktivních léků. "Zaznamenali jsme u aktivních uživatelů ještě zvýšené užívání a lze předpokládat, že dále poroste," řekla koordinátorka.
Cílem národní strategie proti zneužívání léků je podle Vedralové mimo jiné zvýšení informovanosti odborné i laické veřejnosti o rizicích, která jsou spojená s nadměrným užíváním léků, nebo také posílení kontrolních nástrojů, například registru výdeje léků s omezením.