Tuzemská média už nejméně dva měsíce přináší příběhy afghánských spolupracovníků české armády, kteří prosili Česko o pomoc. Co bránilo české straně, aby s jejich evakuací začala dříve a vyhnula se tak chaosu, který v Kábulu nastal v uplynulých dnech?
K tomu vám mohu říci jedno: na pátečním jednání jsme věděli, že musíme začít spěchat. A připravili jsme plán. Ale počítalo se, že máme čas do konce září, tomu věřili všichni spojenci. V sobotu už jsme mluvili o konci srpna. A v neděli jsme viděli, že prostě letadlo pro tyhle lidi musí vyrazit okamžitě.
Jaké máte vysvětlení pro to, že se začalo jednat až za takto vyhrocené situace?
Tak turbulentní vývoj opravdu nikdo nečekal. Této situaci museli čelit všichni spojenci a dokazují to i scény, jak z Kábulu odlétala prázdná letadla některých našich spojenců. Naše letadla byla plná a já jsem nesmírně hrdý na naši armádu a diplomaty.
Kolik českých diplomatů se od počátku evakuace vrátilo domů a kolik Afghánců spolupracujících s našimi silami se podařilo dosud evakuovat?
My jsme v Kábulu měli jen dva diplomaty, byl to pan velvyslanec (Jiří Baloun) a paní vedoucí finančního úseku na ambasádě, která byla v prvním evakuačním letu. Ale všechny ambasády v zahraničí spoléhají na zaměstnávání takzvaných místních sil, tedy na spolupracovníky z Afghánistánu. A právě těm bylo potřeba pomoct v první řadě a dopravit je co nejdříve do České republiky, těm hrozilo největší nebezpečí. Na místě také byli příslušníci vojenské policie, kteří hlídali naše diplomaty.
Úspěch v evropském kontextu
Povedlo se evakuovat všechny afghánské spolupracovníky, nebo tam někteří zůstali?
Tady nemohu být konkrétní. Ale zároveň řeknu, že jsme i v evropském kontextu byli velmi úspěšní v tom, jak rychle jsme vytipovali lidi, kterým jsme se rozhodli pomoct, a že jsme je v podstatě všechny dostali do bezpečí do České republiky (podle průběžných údajů zveřejňovaných resorty obrany a zahraničí trojice letadel přepravila z Kábulu dohromady 195 lidí, pozn. aut.).
Jsou všichni evakuovaní Afghánci tlumočníci, nebo s českou stranou spolupracovali i jinak?
Jsou to převážně tlumočníci a jejich rodiny. Armáda dlouhá léta spoléhala právě na pomoc těchto několika Afghánců. Víte, když má někdo šest dětí, tak je jasné, že v tak strašné chvíli musí sbalit všechny a okamžitě odjet. Tam nebyla nejmenší pochybnost, že právě těmto lidem musíme okamžitě pomoct. Jsou to ale právě také zmíněné místní síly, například asistent pana velvyslance, který kromě tlumočení obstarával schůzky a podobně.
Kde se Afghánci zdržují po příletu do Česka a jakým způsobem se v jejich osudu zde bude vláda angažovat?
Afghánce, které jsme evakuovali do Česka, teď v první řadě čeká karanténa kvůli riziku onemocnění covid-19. Všichni budou ubytováni na jednom místě. Co se bude dít potom, je v režii resortů vnitra a obrany.
Jste ministr zahraničních věcí, jaké úkoly při evakuaci a návratu české delegace a jejích afghánských spolupracovníků plnil váš resort?
Hlavní úlohou je koordinace celé evakuace ve spolupráci s armádou a diplomatické zajištění celé akce, například získání všech potřebných povolení pro přistání a přelety. Krizový štáb na ministerstvu zasedal od víkendu téměř nepřetržitě. Armáda měla jasné úkoly, ve speciálních jednotkách jsou profesionálové, kteří přesně vědí, co mají dělat. A zejména hledání cest, jak dostat co největší počet lidí, kteří nutně potřebovali pomoc, do našich letadel.
Diplomacie s Tálibánem
Komunikovalo ministerstvo i se zahraničními partnery?
Velmi intenzivně jsme komunikovali s našimi spojenci, byl jsem v kontaktu s britským ministrem zahraničí Raabem, neustále jsme komunikovali s Američany. Mluvil jsem také s čínským nebo katarským velvyslancem, protože tyto země mají diplomatické kanály na Tálibán. Naši diplomaté zajišťovali povolení pro přelety a možnost tankovat v Baku.
Jak se do akce zapojilo samotné české velvyslanectví v Afghánistánu?
V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout výkon našeho pana velvyslance Balouna, který byl s námi neustále ve spojení, vše domlouval a koordinoval a stejně jako my všichni snad čtyři dny vůbec nespal. Jsem fakt rád, že je v pořádku doma.
Jestli jsem tomu porozuměl správně, na české ambasádě v Kábulu nikdo nezůstal. Přišla tedy Česká republika o diplomatické styky s Afghánistánem?
Po odletu pana velvyslance Balouna už na zastupitelském úřadu nikdo není. Víte, situace je opravdu velmi dramatická a také nepřehledná. A ještě dovolte kontext, který je zřejmý: už teď je jasné, že NATO a EU budou v případě Afghánistánu muset usilovat o aktivnější spolupráci s regionálními hráči, jako jsou Pákistán, Čína nebo Katar, kteří mají kontakty na Tálibán. To bude důležité například pro zvládnutí případné nekontrolované migrace z oblasti.
Můžeme vůbec v tuto chvíli mluvit o něčem, co lze nazvat vztahy s Tálibánem?
Teď je předběžné říkat, jaké budou naše vztahy s Tálibánem. Ale jasným úkolem diplomacie je vždy, i za těch nejsložitějších podmínek, které v Afghánistánu bezpochyby jsou, navazovat a udržet alespoň základní komunikační kanály. Své ambasády již zrušila nebo pozastavila většina států EU a NATO.
