reklama
 
 

Krize na Vltavě. Vedení rozhlasu neprodloužilo smlouvu šéfredaktorovi Fischerovi

Aktualizováno 12. 12. 2018 18:34
Vedení Českého rozhlasu neprodloužilo smlouvu šéfredaktorovi stanice Vltava Petru Fischerovi, ve funkci skončí ke konci roku. Důvodem je podle vedení rozhlasu stagnace stanice, neplnění úkolů, ale také ztráta důvěry. Podle Fischera nese generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral nelibě, že zaměstnanci podepsali na podporu šéfredaktora petici a že se o kauze píše v novinách.

Neplnění úkolů, stagnace stanice a ztráta důvěry jsou hlavními důvody, jimiž vedení Českého rozhlasu odůvodňuje ukončení spolupráce s uznávaným novinářem Petrem Fischerem, který končí po dvou letech svého působení v čele kulturní stanice Vltava. Jméno jeho nástupce oznámí vedení na zasedání rozhlasové rady příští středu.

"Generální ředitel mi sdělil, že už mi nedůvěřuje a nechce se mnou spolupracovat," řekl Aktuálně.cz Fischer. Podle něj se šéfovi rozhlasu nelíbilo, že na podporu Fischera vznikla petice a o jeho sporech s vedením a problémech Vltavy se psalo v novinách. "(Generální ředitel René) Zavoral to považuje za moji osobní akci," uzavřel šéfredaktor. Vedení rozhlasu mu nenabídlo žádnou jinou pozici, může však zůstat externím spolupracovníkem na pořadech, na nichž se podílel. 

"Důvodem neprodloužení smlouvy je kombinace nesplnění úkolů, které Petr Fischer dostal před rokem a půl a které neakceptoval, pokračující stagnace stanice, která provedla jen dílčí programové změny a nedokázala naplnit svůj potenciál mezi posluchači, a také ztráta důvěry," sdělil Aktuálně.cz mluvčí rozhlasu Jiří Hošna. Podle něj se Fischerovi nepodařilo naplnit hlavní úkol - upravit program stanice tak, aby přilákal nové posluchače.

Fischer před dnešním jednáním s vedením rozhlasu řekl, že neobdržel žádnou přímou výtku ke své práci, nejasnou situaci však nechtěl víc komentovat. V uplynulých dnech přitom nominoval nového publicistu a hudebního dramaturga, protože stávajícím zaměstnancům končí smlouvy. K návrhům se podle něj zatím nikdo z vedení nevyjádřil.

Fischer je přesvědčen, že se mu během dvouletého působení na Vltavě podařilo prosadit svou vizi - omladit, otevřít a oživit kulturní stanici. Evropská vysílací unie přitom doporučila dát reformě čas tři až pět let.

"Myslím, že se nám podařilo Vltavu otevřít veřejnosti. Je to veřejná služba, to znamená, že řešíme problémy společnosti, mluvíme víc o aktuálních věcech a snažíme se dávat prostor pro reflexi, která v Česku radikálně chybí, nejen v umělecké oblasti," konstatoval Fischer. Právě to však zřejmě vadí rozhlasové radě, která tvrdí, že by na Vltavě měla znít především vážná hudba, přestože vedení veřejnoprávního média zadalo, aby se více otevřela veřejnosti.

Podle mluvčího Hošny sice přinesl Fischer programové úpravy s publicistickou reflexí aktuálního kulturního dění, nové publicistické formáty prý však trpí výkyvy kvality. Za zásadní chybu Hošna označil, že se Fischerovi nepodařilo vytvořit koncepci hudební dramaturgie. "Klasická hudba, která je tradičně silným symbolem Vltavy, se ocitla na druhé koleji ve stínu aktuální publicistiky," dodal mluvčí.

Podle novináře týdeníku Respekt Jaroslava Spurného nepadl Fischer do oka některým radním ČRo. Ti si podle Spurného objednali posudek na stanici Vltava u dvou údajných expertů - Jiřího Mikeše a Lubomíra Zemana, kteří jsou k nalezení v evidencích StB jako agenti. "První z nich je navíc častým komentátorem na alternativních a proruských Parlamentních listech. Spisy StB se nicméně ani na jednoho muže nedochovaly, byly skartovány," uvádí Respekt.

Kauza "porno na Vltavě"

Fischer musel v létě hájit dramaturgii stanice poté, co se zdvihla vlna nevole proti odvysílání úryvku z knihy Linie krásy od Alana Hollinghursta. Někteří posluchači si totiž stěžovali, že se v dopoledních hodinách objevila ve vysílání pasáž obsahující slova o "mohutném penisu trčícím nad koulemi". Rozhlasový radní Tomáš Kňourek poté vysílání a Fischerovo vedení stanice ostře kritizoval a dílo označil za pornografii.

Fischer se proti nařčení ohradil s tím, že zmíněná kniha není žádná "oplzlá četba", nýbrž román světoznámého autora oceněný prestižní cenou Man Booker Prize, a že citát byl v rámci vysílání zasazen do jasně daného kontextu a patřičně okomentován autorem pořadu.

Na obhajobu šéfredaktora Vltavy a jeho práce se pak postavilo více než devět set lidí včetně známých osobností kulturního života, kteří v otevřeném dopise žádají ředitele Zavorala, aby Fischer ve funkci zůstal. Mezi kritiky se navíc ozývají hlasy, že celá kauza byla připravená proto, aby Fischerovu práci zdiskreditovala. Mluvčí iniciativy Za otevřenou Vltavu, překladatel a publicista Josef Rauvolf na webu v pondělí zveřejnil otevřený dopis ombudsmanovi Českého rozhlasu, v němž uvádí, že už třikrát psal generálnímu řediteli rozhlasu, ale ten mu prý doposud neodpověděl.

Fischer podle Rauvolfa, který je dlouholetým posluchačem Vltavy, z ní vytvořil stanici, která nutila lidi přemýšlet. "Kdoví, jak to bude vypadat dál. Bojím se, že se tam vrátí lidé, kteří z Vltavy vytvoří stanici, která nebude provokovat k přemýšlení. Aby tam hrál jen Čajkovský, u kterého se bude pěkně obědvat," reagoval pro Aktuálně.cz. "Poslouchám Vltavu denně a myslím, že dokážu posoudit pozitivní změny, k nimž za Fischerova vedení došlo." 

Zájem o stanici stagnuje, říká mluvčí rozhlasu

Situaci na Vltavě řešila na konci listopadu rozhlasová rada, které se zúčastnili i někteří redaktoři. Vedoucí redaktorka oddělení vážné hudby a jazzu Dita Hradecká se na zasedání dotazovala, kdo povede stanici v příštím roce. Jasnou odpověď však nedostala. Ředitel Zavoral k tomu uvedl, že bude mít s Fischerem schůzku a výsledek oznámí 19. prosince. To je podle Hradecké ale vzhledem ke konci kalendářního roku pozdě.

Mluvčí rozhlasu Jiří Hošna k situaci na Vltavě uvedl, že problém je v tom, že se poslechovost rozhlasové stanice výrazně nezlepšila. Podle posledního měření Radioprojektu naladilo před programovými změnami loni na podzim Vltavu každý týden 140 tisíc posluchačů a každý den 47 tisíc posluchačů. Rok po Fischerově programové změně poslouchá Vltavu 137 tisíc lidí týdně a 48 tisíc denně.

"Pro srovnání - před pěti lety Vltavu týdně poslouchalo kolem 200 tisíc příznivců týdně a zhruba 80 tisíc každý den, tj. zhruba o třetinu lidí více než nyní. Otevřeně tedy musím konstatovat, že zájem o jednu z klíčových stanic veřejné služby bohužel stagnuje a pohybuje se kolem historicky nejnižších hodnot za dobu její existence," reagoval Hošna. To ale publicista Rauvolf zpochybňuje. Procento lidí, kteří tuto stanici poslouchají, je podle něj stále stejné. Na internetu se navíc zvýšilo. "Argument, že poslechovost klesá, je zavádějící," oponuje Rauvolf.

Hudební publicistka Hradecká končí v rozhlase koncem prosince, protože jí nebyla prodloužena termínovaná smlouva. V redakci se mluví o tom, že by ji měl nahradit bývalý šéfredaktor Vltavy Lukáš Hurník. Ten nyní vede stanice Jazz a D-dur. Hradecká vidí problém v tom, že na Vltavě ubývá redaktorů, jejichž místa se ruší. "Po optimalizaci odešla jedna vlna, teď končí druhá. Neví se, kdo bude tu práci dělat za lidi, kteří odešli," tvrdí. Podle Hošny však letos klesl počet zaměstnanců jen o devět procent, nejméně ze všech rozhlasových stanic. V redakci se ale mluví o situaci před rozpadem.

Fischer pracoval mimo jiné v Lidových novinách, kde se v roce 2001 stal hlavním komentátorem. Od roku 2003 působil v české redakci BBC. Tři roky vedl kulturní rubriku Hospodářských novin a byl i jejich analytikem, tři roky šéfoval i kulturní rubrice České televize, kde rovněž moderoval pořady Před půlnocí a Kulturama. Na České televizi má vlastní pořad Konfrontace Petra Fischera. Za svou novinářskou práci dostal Cenu Rudolfa Medka (2010) a Cenu Ferdinanda Peroutky (2012).

Žádné výtky k plnění úkolů jsem nezaznamenal, v červnu jsem dostal manažerskou odměnu, tvrdí končící šéfredaktor ČRo Vltava Petr Fischer. | Video: Emma Smetana |  24:57

autor: Šárka Mrázová | 12. 12. 2018 12:24

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama