Letos v srpnu šestašedesátiletý Ladislav Letko působil na Vrchním státním zastupitelství v Praze více než dvaadvacet let. Většinu té doby strávil na odboru závažné hospodářské a finanční kriminality, jenž dozoruje vyšetřování nejzávažnějších zločinů. Na vrcholu kariéry tam pracoval jako zástupce vedoucího.
Jeho výkony provázely kontroverze. Kvůli postupu při vyšetřování podvodné privatizace Mostecké uhelné společnosti na něj podal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS) kárnou žalobu. Letko také působil ve výkonném orgánu soukromých firem, přestože státní zástupci podle zákona nesmí podnikat.
Jak zjistilo Aktuálně.cz, Letko kariéru žalobce ukončil. Státním zástupcem přestal být letos v létě. "Personální otázky, respektive osobní informace ohledně státních zástupců nelze s ohledem na ochranu údajů poskytnout," sdělila Aktuálně.cz vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová. Úřad na svém webu už Letka mezi žalobci neuvádí.
Zastavení vyšetřování kauzy IPB
Za normálních okolností mohl Letko sloužit coby státní zástupce ještě čtyři roky, podle zákona smí vykonávat funkci do 70 let. Podle informací Aktuálně.cz se však rozhodl ze zdravotních důvodů skončit dříve. Posledních 11 let plnil úkoly na odboru přezkumného řízení, kde prověřoval postup kolegů z nižších stupňů veřejné žaloby ve vyřízených kauzách.
Letko se stal jedním z nejvýraznějších žalobců Vrchního státního zastupitelství v Praze v době, kdy úřad řídil Vlastimil Rampula a jeho zástupcem byl Libor Grygárek. Instituce pod jejich vedením proslula tím, že rozkrývání kauz s přesahem do politiky vyšuměla do ztracena. Sám Letko zastavil vyšetřování možného podvodu při privatizaci banky IPB se škodou 24 miliard korun.
Dnes už bývalý žalobce se podílel i na objasňování podvodné privatizace Mostecké uhelné společnosti, z níž její manažeři vyváděli peníze, za které pak firmu koupili. Protože se transakce prováděly přes konta ve Švýcarsku, kauze se věnovala tamější prokuratura. Letko bránil kontaktu švýcarských žalobců s českým ministerstvem financí.
Způsobil průtahy v kauze Mostecká uhelná
Švýcarské orgány se na Vrchní státní zastupitelství v Praze obrátily v květnu 2010 s prosbou, zda se Česko připojí k trestnímu řízení jako poškozené. Díky tomu mohlo po stíhaných manažerech efektivně vymáhat škodu. Přípis dostal k vyřízení Letko. Ve věci však téměř rok nic nepodnikl, přestože Švýcaři svou výzvu opakovali ještě třikrát.
"Ačkoliv věděl, že orgánem příslušným k připojení se s nárokem na náhradu škody je Ministerstvo financí České republiky, neinformoval Ministerstvo financí České republiky. Zavinil průtahy (…), které mohly vést až ke zmaření možnosti případný nárok účinně uplatnit," stálo v kárné žalobě, kterou na Letka podal v lednu 2012 ministr Pospíšil.
Podání vyřizoval Nejvyšší správní soud, jenže k rozsudku se nedostal. Pospíšilův nástupce ve funkci, shodou okolností i současný ministr spravedlnosti, Pavel Blažek (ODS) žalobu v září 2012 na Letka stáhl. Svůj krok odůvodnil tím, že postup žalobců v Mostecké uhelné prověřuje policie. Kriminalisté však v této věci nikoho neobvinili.
Porušil zákaz podnikání
Letko také porušil zákonnou povinnost zdržet se jiné výdělečné činnosti, zasedal ve výkonných orgánech dvou firem. Až do ledna 2010 byl členem vedení Moravskočeské obchodní burzy, na Slovensku zase působil v managementu stavební firmy Ingpro Invest. Po tlaku ministerstva spravedlnosti z obou společností odešel.
Letkova éra v odboru závažné hospodářské a finanční kriminality se uzavřela s koncem jeho nadřízených Vlastimila Rampuly a Libora Grygárka. Rampulu kvůli špatným výkonům úřadu odvolal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, což po Rampulově žalobě potvrdil v červnu 2012 i soud. Grygárek následně na místo státního zástupce rezignoval.
Když Lenka Bradáčová v červenci 2012 po jmenování ministrem Blažkem převzala vedení instituce, Letka přeřadila na zmíněný odbor přezkumného řízení. Spolu s ním museli elitní odbor opustit nejméně další čtyři žalobci. Povinnosti na novém pracovišti si Letko plnil profesionálně, stal se z něj bezproblémový žalobce.
