Vítkov - Možná to udělali jiní Romové. I takové řeči se povídají ve Vítkově na Opavsku o žhářském útoku na dům romské rodiny.
Uvnitř spalo osm lidí, z toho čtyři malé děti. Dvouletá holčička utrpěla těžké popáleniny na osmdesáti procentech těla. Leží v ostravské fakultní nemocnici. Šance na její záchranu jsou malé. I rodiče jsou s popáleninami v nemocnici.
Ať se ve Vítkově zeptáte koho chcete, lidé nechtějí věřit, že by za krutým útokem byla nenávist vůči Romům.
Romové si útok naopak neumějí vysvětlit jinak, třebaže si jinak na soužití s neromskými obyvateli nestěžují.
Žádné problémy a teď tohle
"Neměli jsme tady žádné větší problémy. Ani děti ve škole. Cítili jsme se tady dobře," potvrzuje příbuzná napadených paní Růžena.
Žije tady hodně Romů, ale nikdy tady nic takového nebylo. Žádný rasismus. To ve Vítkově neznáme, opakují lidé ze šestitisícového městečka, kde Romové tvoří asi desetinu obyvatel.
„Nechce se mi věřit tomu, že by šlo o rasismus vůči Romům. Bílí a Romové tady žijí v klidu," říká za mnohé Božena Grulichová, která žije ve Vítkově dvanáct let. Bydlí kousek od rodinného domu, který někdo krátce před sobotní půlnocí za dosud nevyjasněných okolností vypálil.
Mariana Bílá je sousedkou postižené rodiny. "Nemám slov. Byli to bezproblémoví sousedé. Skoro jsem o nich nevěděla," tvrdí mladá žena.
Musel být odjinud
Lidé maximálně připouštějí, že to mohl udělat někdo z jiného města. Mluví se o tom, zda si tak nevyřizovaly účty romské rodiny mezi sebou, třeba kvůli penězům.
„Nemám nic proti Romům, ale mají jinou mentalitu. Člověk nikdy neví. Chlapi se opijí a pak nevědí, co dělají," přemýšlí asi šedesátiletá vítkovská žena.
Někteří dokonce tvrdí, že dům možná začal hořet nešťastnou náhodou při neopatrném topení v kamnech.
Policie však vyšetřuje útok na rodinu jako obecné ohrožení. A nevylučuje, že byl proveden pomocí zápalných láhví. Nálezy na spáleništi tomu nasvědčují. Podle postižené rodiny vlétly do domu čtyři předměty s hořlavinou.
Zápalné láhve jako zbraň mnohokrát v minulosti použili pravicoví extrémisté. Před lety stejným způsobem zaútočili například na početnou romskou rodinu z Krnova. Tehdy málem uhořela starší žena.
Podle toho, co zatím oficiálně říká, není policie o nic moudřejší než vítkovští občané. Tvrdí, že nemá nic, co by jí pomohlo odhalit motiv. Rasový označuje za jeden z možných - a těmi myslí podobné, o nichž se mluví mezi lidmi.
"Motiv mohl být třeba osobní nebo finanční. Rodina či někdo z jejích členů se mohl s někým pohádat či někomu dlužit peníze," citují agentury mluvčí severomoravské policie Soňu Štětínskou.
Hledá se tmavý vůz
Dům napadené rodiny, z něhož zbylo spáleniště, stojí v Opavské ulici, přímo u hlavní cesty.
Na opuštěném požářišti se povalují žárem zdeformované věci. Svědčí o tom, že zde žila rodina s dětmi. Růžový nočník, kolečkové brusle. Žehlička s rozteklým bakelitovým úchytem.
Ohořelá okna jsou těsně u silnice a jsou tak nízko, že by se daly používat místo dveří. Bylo by velmi snadné zastavit u domu auto a prohodit okny zápalné láhve. ¨
Podle některých svědků zde v sobotu v noci tmavé auto zastavilo a policie po něm intenzivně pátrá.
Proč nám to udělali
Sedmadvacetiletá matka těžce zraněné holčičky vyvázla s lehčími popáleninami.
V pondělí odpoledne je při vědomí, zoufalá. „Dcera umírá, je to strašné. Nemám tušení, proč nám to udělali. Neměli jsme s nikým žádný spor," pláče do telefonu.
Další tři malé dcery, desetiletá, osmiletá a pětiletá, které se podařilo vyvést ze zapáleného domu včas, jsou u dědy.
Sedmnáct lidí v malém bytě
Na dveře ošuntělého přízemního bytu, kde teď včetně dědy a zachráněných holčiček žije sedmnáct lidí, stále někdo klepe.
Přijíždí sem sociální pracovník Kumar Vishwanathan. S charitním pracovníkem z Ostravy vleče do bytu pytle s oblečením pro děti a lůžkoviny.
Dvě ženy z Fondu ohrožených dětí přivážejí matrace a další dětské oblečení. V temném bytě není skoro k hnutí.
„Sestřiny děti nemají vůbec nic. Už jsme něco pro ně dostali, ale chybí nám botičky. Dostali jen nějaké velké," říká sestra popálené ženy.
Rodina odmítá připustit, že by dům mohl vypálit někdo z nich. „To neexistuje! Romáci ve Vítkově drží spolu. Jak to může někdo tvrdit?" ptá se paní Růžena.
