"Prodám zbraň AK-74, zájemci pište do zpráv," zní inzerát, který do skupiny na sociální síti Telegram píše účet s profilovou fotografií maskovaného muže. Jeho zpráva přitom ve skupině, kterou reportér monitoroval několik týdnů, až tolik nevyčnívá. Rusky mluvící lidé zde inzerují všemožné nezákonné zboží. Prodávají se zde padělané dokumenty, ukradené přístupové údaje k nejrůznějším službám či se zde nabízí nebankovní převody peněz, pravděpodobně nezákonné. Nabídka zbraní se zde ale příliš často neobjevuje.
Muž, který zbraň nabízí, má v profilu rusky psaný motivační citát: "Nikdy není pozdě stanovit si nový cíl nebo najít nový sen." I další komunikace, kterou s ním reportér pod falešnou identitou vede, probíhá v ruštině. Na skladě prý má sedm kusů modernější verze známého kalašnikova. V současnosti jde o jednu z velmi běžných zbraní, kterou bojují obě strany války na Ukrajině. Cena za kus je 1200 dolarů, tedy necelých 29 tisíc korun. Platí se v kryptoměně, která je touto měnou krytá. Reportér píše, že by měl zájem o dva kusy…
"Mám člověka, který to udělá," píše muž dál, když se ho reportér ptá, zda je možné zbraň doručit i do Česka. Při doručení do tuzemska se nejprve platí polovina jako záloha a doprava trvá sedm až deset dní. Pokud by měl ale zájemce si "zboží" vyzvednout na Ukrajině, předání může být z ruky do ruky. "Bez jakékoliv platby předem," nabízí muž, jehož profil je na sociální síti aktivní nejméně poslední dva roky.
Následně posílá fotografie dvou zbraní z obou stran i společně položené na něčem, co připomíná pryčnu pokrytou barevným povlečením. Z rozboru fotek vyplývá, že jde pravděpodobně o originální fotografie, které nebyly digitálně upraveny. Z rozlišení se pak dá usuzovat, že byly pořízeny pravděpodobně v rozmezí od roku 2016 až do současnosti.
"Nacházíme se v Charkově, pokud si je chcete vyzvednout," píše muž dále. Reportér jej následně požádá o video, na kterém budou obě zbraně natočené společně s papírem, na kterém bude napsáno určité slovo, aby si ověřil jejich pravost. Prodejce bez váhání souhlasí. Z konverzace dál vyplývá, že je pravděpodobně pouze prostředník a zbraně nemá u sebe, ale uskladněné u někoho jiného.
Později video přesně podle instrukcí posílá. Objevují se na něm stejné zbraně jako na fotografiích společně s papírem, na kterém je napsáno uživatelské jméno, pod kterým redaktor na Telegramu vystupuje. "Ke všem zákazníkům přistupujeme seriózně, takže si můžete být vším jisti," tvrdí prodejce.
Zbraně, které muž nabízí, typově i cenou odpovídají výzbroji, která je k sehnání na černém trhu. Odpovídal by i způsob. Tedy že je nabízena přes Telegram. Redakce Aktuálně.cz ale nemůže potvrdit, zda nejde o zbraň znehodnocenou tak, aby to na fotografiích a videu nebylo poznat. Na sociální síti ovšem operují i prodejci, kteří v ukázkách svého zboží předvádí prokazatelně funkční zbraně.
Široká nabídka se dá najít například i v utajeném telegramovém kanále, kam se lze dostat pouze kliknutím na odkaz v jiné ze skupin. Oba kanály provozují takzvaní sportici. Jde o ruskojazyčné skupiny, které na sociální síti nabízí násilí či mučení na objednávku, jak už dříve popisovalo Aktuálně.cz. Skupina, která kromě násilí prodává i zbraně, podle svých prohlášení operuje v Rusku a několika postsovětských zemích.
Na videích a fotografiích ve skupině gang nabízí pistole, pušky i samopaly polské či ruské výroby. Videa pak obsahují záběry, na kterých člověk ze zbraní střílí v lese. Podle drobných orientačních bodů lze usuzovat, že se většina videí odehrává na stejném místě. Na záběrech se také vždy objevuje papír s ručně psaným názvem kanálu, který zbraně nabízí. Ten je pak zabezpečen proti pořizování snímků obrazovky, nejdou zde ani stahovat média. Příspěvky zde mají tisíce zhlédnutí.
Muž vystupující pod jménem Boris reportérovi, který se představil jako zájemce o koupi, tvrdí, že se nelegálnímu prodeji věnují už několik let. Krom postsovětských zemí, kde gang působí, je předání výzbroje možné i za jejich hranicemi. Údajně je možné zbraně vyzvednout na východě Slovenska. Převoz do Česka si už kupující musí zorganizovat sám. V době vydání článku už ale skupina na Telegramu není dohledatelná.
Širší vhled do problematiky pašování výzbroje nabízí report Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, která spolupracuje například s Interpolem. Zpráva je napsaná ve spolupráci s odborníky, členy bezpečnostních sborů, investigativními novináři či kontakty v kriminální prostředí. Report popisuje nedávné trendy v pašování a prodeji nelegálních zbraní na Ukrajině.
"Se vší pravděpodobností se většina nelegálního obchodu se zbraněmi prováděného online děje prostřednictvím platforem pro zasílání zpráv, jako je například Telegram," píše v reportu, který se věnuje vývoji v posledních dvou letech. Černý trh, který se nachází na dark webu, je podle autorů oproti tomu na Telegramu relativně nedůvěryhodný a velká část nabídek je podvodná.
Autoři zdůrazňují, že zbraně, které se na černém trhu objevují, jsou především ukrajinské či ruské výroby. Nejde o zbraně, které byly na Ukrajinu během války dodány Západem. "Nemáme zprávy o pašování západních zbraní z Ukrajiny," říká ředitel Evropské observatoře globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu Daniel Brombacher. Západní zbraně podle něj nejsou ani žádané, neboť je obtížné k nim sehnat správnou munici.
"Vojáci, s nimiž jsme hovořili, zdůrazňovali, jak závažná je ztráta zbraně. A to až do té míry, že demobilizace beze zbraně je téměř nemožná," popisují autoři ve zprávě. Pokud tak voják na frontě ztratí svou zbraň, bude mít problémy se dostat z bojové zóny. Stejně tak úřady hlídají takzvané trofejní zbraně, tedy ty ukořistěné od Rusů. "Ukrajina z kontroly zbraní učinila jednu z hlavních politických priorit," píší autoři. Země v této souvislosti vytvořila i Koordinační centrum pro boj proti nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi a navázala i další zahraniční spolupráce.
Jak ale dodává bezpečnostní expert Richard Stojar z Univerzity obrany, během jakéhokoliv konfliktu evidence zbraní nemůže být důsledná. "Některé zbraně se odepisují jako poškozené či ztracené. Konflikt skýtá příležitost, aby se některé zbraně dostaly tam, kam nemají. Vždy se najdou lidé, kteří, když mají příležitost, tak ji zneužijí. Počítám, že případů bude do budoucna více," soudí Stojar.
Některé ze zbraní, která se prodávají na černém trhu, podle autorů už zmíněného reportu pochází z první fáze války, kdy byly zbraně vydávány lidem, kteří byli ochotni svou zem bránit. Část zbraní pak ale nebyla odevzdána zpět, odhady hovoří o 20 až 40 procentech této výzbroje, což ale nutně neznamená, že skončila na černém trhu. Dále jde například o zbraně ze skladů, které za sebou zanechala ustupující ruská armáda, nebo třeba o trofejní zbraně ukořistěné od Rusů.
Velké zásoby zbraní navíc na Ukrajině i v dalších postsovětských zemích zůstaly po kolapsu východního bloku. Velká z část z nich však byla z těchto zemí propašována už 90. letech minulého a během první dekády nového tisíciletí. V současnosti je kvůli přísnějším kontrolám ve válkou zmítané zemi téměř nemožné převážet velké množství zbraní najednou.
Černý trh, na který má ruská invaze vliv, ovšem není jednotný. Neexistují zde velké organizované zločinecké skupiny, které by zbraně prodávaly ve větším měřítku. Typický je naopak systém, kdy zbraně příležitostně prodávají na sobě nezávislé malé skupiny kriminálníků. Neexistuje tak ani velký jednotný černý trh, ale spíše větší množství malých černých tržišť. Pořád je také mnohem výhodnější pašovat drogy než zbraně, jelikož se snadněji převážejí a plynou z nich větší výnosy.
Hlavním zdrojem, který zbraněmi zásobuje evropský černý trh, je i v současnosti Balkán. "Ceny zbraní na Balkáně zůstávají extrémně nízké, nižší než ty na Ukrajině," uvádí autoři reportu. Nabízí i srovnání, kdy cena staršího modelu útočné pušky AK-47 na Ukrajině může dosahovat v přepočtu až 37 tisíc korun, ale v Černé Hoře je k mání i za 8 tisíc korun.
Cena necelých 30 tisíc za novější model AK-74, který reportérovi zdroj z Telegramu nabízel, byla zhruba v cenovém rozmezí, které uvádí autoři studie. Cena za tuto zbraň se na západě Ukrajiny podle zprávy pohybovala okolo 37 tisíc korun za kus. V Charkově, tedy na východě země, kde by se měl prodávající nacházet, by ale měla být levnější.
Pokud se některé zbraně do Evropy dostanou, prochází přes Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko či Moldavsko. "Myslím, že jistá propustnost ukrajinsko-polské či slovenské, maďarské nebo rumunské hranice je dostačující. Nebyl by to zas až takový problém," říká Stojar. Provoz je tam navzdory válečnému konfliktu podle něj poměrně intenzivní. "A lehké zbraně se dají poměrně dobře uskladnit a zamaskovat," dodává.