Meditace neznamená nemyslet. Pozorujte myšlenky zpovzdálí, doporučuje biolog
Podle biologa Kryštofa Jarmara znamená meditace trénink uvědomění a pozornosti, ne schopnost na nic nemyslet. "Když nám myšlenky ujedou jinam, než chceme, neznamená to, že nám meditace nejde, naopak," vysvětluje Jarmar a dodává, že právě díky tomu mysl cvičíme a vracíme se k jádru meditace.
Nejjednodušší je dle jeho slov zaměřovat myšlenky na jeden bod. "Pomáhá mechanické počítání dechu do deseti. Občas se ztratíme, ale to je naprosto v pořádku," říká Jarmar. Hlavní je vrátit se zpět k počítání. Upozorňuje, že myšlenky budeme mít vždycky, nejlepší je proto pozorovat je při meditaci zpovzdálí.
Začátečníkům doporučuje Jarmar také vedené meditace. "Mám rád řízenou spánkovou meditaci jóga nidra. Občas využívám chilli, člověk po něm cítí bolest a najednou má pozornost jen na jednom místě," popisuje člen týmu Code of Life. Podobným způsobem dle něj funguje i ledová sprcha.
Mladý biolog dále vysvětluje, že meditace pomáhá regeneraci těla i paměti. "Při myšlení spotřebováváme energii, jejíž vedlejší produkt jsou látky, které tělu škodí. Je to, jako bychom běželi maraton v mentálním světě," popisuje Jarmar. Takto aktivní proces ale musíme vyvážit.
U meditace se dle Jarmara v mozku přepne aktivní síť sympatikus na parasympatikus. "Produkujeme pak méně toxických radikálů, zpomaluje se nám srdce a dech," přibližuje procesy meditace Jarmar.