Praha – Bílé ovečky vyhánějící jednu černou, zmije nebo minarety u katedrály svatého Víta, evropské imigrační kvóty a migrace ze třetích zemí jsou oblíbenou rétorikou evropských voleb nejen za hranicemi české kotliny. Také v Česku se téma dostalo na předvolební letáky.
"Cílem takových kampaní, které jsou zkopírované ze západní Evropy, je vyvolat a následně přiživovat xenofobii a strach," upozorňuje Ondřej Klípa, odborník na migraci z Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy.
Od roku 2008 se přitom počet cizinců žijících v Česku příliš nezvyšuje. Loni v ČR žilo 441,5 tisíc cizinců (4,1 % obyvatel). I tak je více než polovina Čechů podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z března tohoto roku přesvědčena, že toto číslo je příliš vysoké.
Právě na tuto skupinu obyvatel populistické strany podle Klípy cílí. "Podobná rétorika je zajímavá také pro lidi s nižším vzděláním nebo sociálními problémy, kteří mají tendenci hledat viníka svých problémů," řekl Klípa.
Imigrační kvóty nám sem netahejte
Imigrační kvóty, podle kterých by migranti ze třetích zemí byli rovnoměrně rozdělováni mezi země EU, si za hlavní trumf předvolební kampaně zvolila hned tři uskupení, z toho jedno parlamentní.
"Evropská unie se snaží potichu prosadit takzvané evropské kvóty, díky nimž by mělo dojít k přesunu velkého množství nepřizpůsobivých imigrantů z jižanských států Unie právě k nám. Já říkám ne nepřizpůsobivým imigrantům," apeluje na voliče trojka Tomia Okamury pro evropské volby Kateřina Radostová ve volebním spotu.
Úsvit se proti imigrantům vymezuje i ve svém programu. "Jsme pro zpřísnění imigrační politiky, nechceme zde nepřizpůsobivé imigranty a náboženské fanatiky," píše se na stránkách jeho hnutí. Klípa poznamenává, že podobná rétorika je totožná s prohlášeními extremistických stran ze západní Evropy, jejichž domovské země se s velkým množstvím migrantů potýkají dlouhodobě.
"Migrace ale začíná být zajímavé a zneužitelné téma i v rámci českého politického kontextu, což je poměrně nová věc. Ačkoliv Česko imigrační zemí západního měřítka není a problémy s migranty prakticky nemá, je téma migrace pro některé politické útvary zajímavé," přibližuje situaci Klípa.
Slováci a Ukrajinci
V porovnání s ostatními zeměmi Unie se Česko řadí mezi země s nižším podílem cizinců a podle údajů Eurostatu z roku 2012 daleko zaostává za zeměmi jako Velká Británie, Itálie, Německo, sousední Rakousko nebo Lucembursko.
"Kdyby politikové byli poctiví a analyzovali by situaci migrace u nás, museli by uznat, že největší migrační skupinou jsou Slováci. S nimi ale žádné kulturní, ekonomické či sociální problémy nejsou a podobně je na tom i druhá početnější skupina migrantů, Ukrajinci," komentuje počty cizinců v Česku Klípa.
I tak se na evergeen v podobě evropských imigračních kvót ve volebním klipu odvolává i Jana Volfová, předsedkyně České suverenity, podle níž hrozbu představuje islamizace Evropy. Předvolební spot strany Adama Bartoše, který Česká televize odmítla vysílat, zase klade rovnítko mezi Evropskou unii, hada, islám a Židy.
Klípa se domnívá, že téma migrace má potenciál u voličů uspět, jelikož se jedná o celoevropskou záležitost. "Extremistické strany a extremistické názory přibývají po celé Evropě i mezi středostavovským obyvatelstvem, které normálně není považované za nositele extremismu," dodává Klípa.
Mimo mísu
Se zaváděním migračních kvót, jimiž někteří kandidáti vyhrožují, to ale podle ostatních kandidátů a stávajících europoslanců není zas až tak žhavé. Přestože po nich volají jižní státy EU, neexistuje na půdě Evropského parlamentu na kvóty názorová shoda. Navíc mnohým velkým zemím EU s vysokým počtem imigrantů vlastních, například Německu, není případné zavedení kvót příliš po chuti.
"Téma kvót se objeví příležitostně a většinou ve chvíli, kdy dojde k náporu uprchlíku, například v Itálii na Lampeduse. Rozhodně to ale v současné době není naléhavé téma, které by cloumalo Evropským parlamentem," říká kandidát ČSSD a současný europoslanec Libor Rouček.
Jeho názor sdílí i Pavel Telička, jednička na kandidátce hnutí ANO. "Je to strašení a určitá politická nota, na kterou některé politické strany hrají."
Imigrační kvóty jako zásadní hrozbu nevnímá ani europoslanec a lídr opoziční ODS Jan Zahradil. "Jižní země čas od času přicházejí s návrhem na evropskou solidaritu, na přerozdělování těch migrantů do jiných zemí. Zatím to ale nemá žádnou konkrétní formu."
Radostová ale jejich názoru oponuje. "Téma imigračních kvót je na paškálu již dlouho. Navíc nejde pouze o jižní státy EU. Švédsko nebo Velká Británie se s problémy s nepřizpůsobivými imigranty také ve velkém potýkají. Brusel nám nesmí diktovat kvóty, kolik imigrantů musíme přijmout," řekla.
Jasné řešení, jak naložit s uprchlíky, kteří do Evropy utíkají před válečnými konflikty a s vidinou lepšího života, ale nenabízí. "Problém by měla řešit Evropská komise nebo Rada Evropy na základě konsenzu všech členských zemí. Systém ale musí být spravedlivý. Je samozřejmě otázka, jak něco takového nastavit," dodala Radostová.
Společně proti migrantům
Rouček, Telička i Zahradil se zavedením kvót nesouhlasí, názory protikandidátů z populistických stran a strach z "přílivu" imigrantů ale nesdílí.
"Samotné kvóty nejsou řešením. Uprchlíci rovnoměrnou distribuci totiž nebudou respektovat. Ve chvíli, kdy dostanou povolení k pobytu, a tím pádem i pohybu, zamíří do zemí, které jsou jim kulturně nejbližší, kde žije jejich nejpočetnější menšina nebo rodina," komentuje kvóty Rouček.
Podle Teličky je důležitá spolupráce se zeměmi, jichž se odliv obyvatelstva přímo týká. "Cokoliv můžeme udělat pro prevenci či snížení migrace z některých zemí, by mělo být učiněno. Jedná se především o prevenci ve smyslu rozvojové a obchodní politiky, bilaterální smlouvy, vytváření podmínek, zaručení stability a bezpečnosti, vzdělání," nastínil Telička možnosti EU.
Také Zahradil vidí pomoc zemí jinde než v zavádění kvót. "Lze do toho zapojit zdroje z evropského rozpočtu na vybudování kvalitnějších sběrných středisek, podporu integračních programů a podobně," doplňuje Zahradil.
Lidovecká schizofrenie
Naopak Stanislav Polčák (TOP 09 - STAN) a Pavel Svoboda (KDU-ČSL) by kvóty zas tak rychle nezatracovali.
"Kvóty jsou uměle vytažené téma a otázka migrace je otázkou budoucnosti Evropy. Já osobně nejsem proti stanovování kvót, musí na nich ale panovat oboustranný souhlas. Navíc Česká republika nemá s migranty žádné významné problémy," přiblížil svůj postoj Polčák, trojka na kandidátce TOP 09.
Také Svoboda si zavedení kvót umí představit. "Tíže ochrany vnějších hranic by měla být více sdílena mezi členskými státy. Přebírání imigrantů by v rámci solidarity mělo fungovat, jinak jsme černými pasažéry, že nemáme vnější hranice Unie," řekl Svoboda v pondělí v rozhovoru pro iHNed.
Svobodova KDU-ČSL přitom ještě v dubnu měla ve volebním programu prohlášení "Nechceme Evropu plnou nepřizpůsobivých imigrantů, kteří na předměstích pálí auta, prodávají drogy a zanášejí k nám mj. radikální islamismus," za což sklidila kritiku za šíření xenofobie. Věta byla posléze z programu odstraněna.
