* Stížnost poslance Miloše Melčáka podpořilo 13 soudců z 15. * Odlišná stanoviska proti nálezu uplatnili soudci Vladimír Kůrka a Jan Musil. * Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. * Nález je účinný dnešním dnem, nikoli až vyhlášením ve Sbírce zákonů.
Brno - Pár minut po čtvrté hodině se v Česku stala historická věc.
Ústavní soudci zrušili konání předčasných voleb. Rozhodli zrušit jak zákon o předčasných volbách, tak rozhodnutí prezidenta Václava Klause, kterým vypsal termín voleb.
Jedná se o naprosto průlomové a precedentní rozhodnutí. Ústavní soud poprvé v historii zrušil ústavní zákon.
| Nepřehlédněte: Dokument - výrok dnešního nálezu Ústavního soudu |
Kdy se půjde volit?
Už je tedy stoprocentně jisté, že Češi o nových poslancích nerozhodnou 9. a 10. října, jak původně vyhlásil prezident, ale v jiném termínu.
V současné době je nejpravděpodobnější, že nové volby budou 6. a 7. listopadu 2009.
Tak se na tom alespoň zatím domluvili poslanci, kteří kvůli potížím s původním termínem narychlo chtějí měnit Ústavu.
Co soudci řekli
Celý spor o volby začal před 14 dny, kdy ÚS vyhověl stížnosti poslance Miloše Melčáka. V ní Melčák napadl ústavní zákon, jimž sněmovna sama sobě zkrátila na jaře funkční období.
Fakta
Výrok dnešního nálezu Ústavního soudu zní:
I. Ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, se zrušuje dnem 10. září 2009.
II. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignované předsedou vlády, pozbývá platnosti současně s ústavním zákonem č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny.
Soudci nejprve zastavili platnost vyhlášení termínu voleb, dnes pak rozhodli o neplatnosti.
Podle ústavních soudců není možné měnit z momentálních nebo politických důvodů základní zákon země - ústavu. Soudce Pavel Holländer v nálezu naznačil, že nezastavit politiky teď, také by se v budoucnu mohli snažit nahradit pravomoci Ústavního soudu, pokud by odporovaly momentální politické vůli. Nebo ze stejných důvodů třeba oslabit pravomoci prezidenta.
"Zpochybnění základních právních jistot z politických důvodů je zpochybněním demokracie a vytváří potenciální nebezpečí nástupu autoritářství a totality. A není nic platné, že autoři tohoto precedentu neměli a nemají nic takového v úmyslu, a chtějí jen zajistit konání předčasných voleb," je uvedeno ve zprávě soudu.
Ústavní soudci v nálezu uvedli, že politici mohli řešení situace docílit i jinak než přijetím protiústavního zákona a to opakováním hlasování o důvěře vlády. "Ústavní soud z toho vyvodil, že důvodem přijetí napadeného ústavního zákona se nestala rychlost vyřešení vládní krize, nýbrž posun data působení Poslanecké sněmovny až do termínu voleb," rozhodli soudci.
Tím v podstatě řekli, že poslanci zákon přijali hlavně proto, aby si podrželi mandát (a poslanecký plat) až do voleb a nemuseli skončit dřív.
| Nepřehlédněte: Jednání ústavních soudců jsme sledovali živě - zde |
Scénář pro další dny
Politici napůl čekali, že ÚS Melčákově stížnosti vyhoví. Už si proto připravili časový rozvrh, jak budou dál postupovat.
Podle něj by se dnes či zítra měly sejít politické špičky, aby si další postup upřesnily.
Už v pátek by měla sněmovna ve třetím čtení odhlasovat změnu ústavy - a tím pádem i své druhé rozpuštění.
Stejný zákon by měl z kraje příštího týdne schválit senát a poté jej podepsat prezident. Musí se spěchat, protože podle volebního zákona, který byl kvůli novému termínu voleb nyní upraven, je třeba termín hlasování vyhlásit padesát dní předem. Tato lhůta vyprší příští týden ve čtvrtek 17. září.
| Projděte si speciál: Vše o volebním patu: Dokumenty, zpravodajství, zákony i rozhovory |
Ekonomický strašák
Rozhodnutí soudců nezviklala ani četná varování ekonomů, že odklad voleb téměř jistě znamená poslat Česko do další ekonomické nejistoty.
Země nemá vládu s politickou odpovědností, a pokud volby neproběhnout v říjnu - což je už nyní jisté - nestihne se schválit státní rozpočet.
Pokud země pojede v lednu podle rozpočtového provizoria, může nastat černý scénář, který končí ekonomickým krachem země v rozměrech Maďarska nebo Lotyšska.
Provizorium je nepříjemné tím, že omezuje prostor řídit vládní finance. Pokud nastane, ministři budou od ledna každý měsíc utrácet dvanáctinu letošních rozpočtových výdajů, přitom nebudou mít nárok na čerpání evropských dotací.
Ministr financí Eduard Janota ovšem varoval před dalším, významnějším rizikem. Země bez státního rozpočtu ztrácejí důvěru investorů, kteří přestanou nakupovat vládní dluhopisy. Tím se zvýší úroky, které musí stát věřitelům hradit. Při růstu úroků o procento vyrostou náklady státu během roku o desítky miliard. To ovšem ještě není částka, která by Českou republiku položila.
| Analýza: Odklad voleb může skončit ekonomickým krachem |
V první reakci trhů se černé předpovědi nenaplnily.
Česká koruna dnes sice mírně oslabila, na odpolední rozhodnutí Ústavního soudu však prakticky nereagovala. Podle webu Patria Online byl kurz kolem 17. hodiny 25,46 Kč /EUR a 17,49 Kč/USD. Oproti včerejšku je tak koruna slabší jen o čtyři haléře (vůči euru), respektive sedm haléřů (vůči dolaru).
| Čtěte také: Koruna mírně oslabila, na Ústavní soud však nereagovala |
