Odveta za dubnové vyhoštění 18 ruských diplomatů v souvislosti s ruským útokem na muniční sklady ve Vrběticích dopadla i na Český dům v Moskvě. Budovy, které jsou důležitým centrem českého společenského života v Rusku, musely výrazně omezit provoz. Uzavřel se hotel i restaurace, protože Rusové od května Čechům zakázali zaměstnávat místní pracovníky, kteří provoz do té doby obstarávali. Česko proto narychlo hledalo, jak situaci vyřešit. V areálu mimo jiné pronajímá byty a kanceláře.
Aktuálně.cz už informovalo, že následně v červnu zakázku na úklid a ostrahu Českého domu v Moskvě získala česká firma Nutmeg, kterou podle obchodního rejstříku vlastní Jaroslava Navrátilová. Stejná žena vystupuje ještě za ruskou firmu ACM. S tou ministerstvo ve stejné době podepsalo dohodu o pomoci českým firmám expandovat do Ruska. V době, kdy Rusko zařadilo Česko vedle USA na seznam nepřátelských zemí.
Za samotný úklid a ostrahu českých nemovitostí Navrátilová v součtu získá půl milionu korun měsíčně. Stejná žena je úspěšná také v získávání zakázek u ruské vlády. Podle referencí pracuje například pro firmy z koncernu Rostec, jimž s manželem pomáhá v citlivých reorganizacích. Rostec vede blízký přítel Vladimira Putina Sergej Chemezov, který je na seznamu lidí sankcionovaných ze strany EU i USA kvůli ruské anexi Krymu.
Ministerstvo se v prohlášení hájilo tím, že firmu Navrátilové vybralo ve výběrovém řízení. Mluvilo přitom v jednotném čísle. "Co se týče výběru firmy na ostrahu a úklid, muselo se reagovat na výpadek zajištění ostrahy a úklidu v důsledku rozhodnutí ruských úřadů zakázat zaměstnávání místních sil, které tento servis zajišťovaly. Do výběrového řízení byly přihlášeny tři firmy (dvě ruské a jedna česká) a vybrána byla jediná česká," vysvětlovala mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová.
Na přímý dotaz Aktuálně.cz však následně ministerstvo po týdnu přiznalo, že jeho podřízená organizace Česká centra ve skutečnosti udělala takzvané řízení poptávkové a že tato řízení byla dvě. To již nespadá pod zákon o veřejných zakázkách a jeho pravidla si úředníci mohou nastavit podle svého. Zakázky se ale musí vejít do dvoumilionového limitu. Kdyby ho přesáhly, musely by se podle paragrafů soutěžit.
Bez tendru podle zákona
Navrátilová za úklid a ostrahu podle dvou smluv dostane do konce roku na 2,5 milionu korun bez daně. Úředníci organizace Česká centra zakázku na služby pro české centrum v Moskvě rozdělili na dvě - na úklid a na ostrahu. A v obou následně vybrali Navrátilovou. "Na zajištění úklidu a ostrahy Českého domu Moskva v období od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 byla v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a interními předpisy Českých center provedena dvě poptávková řízení," reagovala nakonec Davidová.
Poptávku předtím na profilu zadavatele na portálu NEN, který ze zákona musí vést, úředníci nezveřejnili, což ale u zakázek malého rozsahu ani nemusí. Zakázku se tam však redakci Aktuálně.cz nepodařilo dohledat ani nyní - po uzavření smlouvy. Jiní potenciální zájemci než tři přímo oslovení se tak o zakázce mohli dozvědět jen těžko.
Rozdělit zakázku ale podle ministerstva bylo nutné. "Služba musela být rozdělena na dvě, neboť jde dle číselníku NIPEZ o dvě různé komodity," tvrdí Davidová.
Jinak to ale vidí protikorupční experti, které argumentace ministerstva značně zaskočila. "Pokud by to tak bylo vnímáno, znamenalo by to, že ostatní instituce tisíce zakázek na ostrahu a úklid dohromady zadávají chybně. Zadavatel v tomto případě jde proti doporučení ministerstva pro místní rozvoj. Pokud dodavatelé poskytují tyto služby jako balíček, je logické je jako balíček poptávat," vysvětluje analytik Transparency International Milan Eibl.
Ministerstvo jinak podle něj může porušovat zákon. "Takový krok odpovídá účelovému dělení zakázek, respektive zadání více zakázek, které ale mají společný průnik časový, místní a věcný. Dělení zakázek může znamenat porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Zjednodušeně řečeno se zadavatel snaží obejít zákon takovým způsobem, aby si mohl sám vybrat, kdo uvedené menší zakázky získá. Současně se touto cestou mohou k zakázce jednodušeji dostat problematické subjekty, které by ve standardní zakázce nemusely uspět," uvádí Eibl.
Ministerstvo zahraničí v tom ale problém nevidí. "Firma Nutmeg podala finančně nejvýhodnější nabídky a měla velmi dobré reference. Po konzultaci s ministerstvem zahraničních věcí s ní Česká centra uzavřela na uvedené období dvě dodavatelské smlouvy. Před uzavřením smlouvy byla firma prověřena bezpečnostními složkami a bylo vydáno kladné stanovisko," říká mluvčí Davidová.
Nejdůležitějším kritériem výběru podle ní byla co nejnižší cena. Smlouvu podle registru smluv podepsal ředitel podřízené ministerské organizace Česká centra 30. června 2021.
Ostraha a úklid části budov české ambasády za 2,5 milionu korun za půl roku jsou pro firmu, která sídlí v Českých Budějovicích, velké zakázky. Podle poslední zveřejněné účetní závěrky za celý rok 2020 měla obrat celkem 1,6 milionu, rok předtím ani ne 700 tisíc. A podle výše vyplacených mezd měla jen minimum zaměstnanců - loni jim dala zhruba 300 tisíc, předloni necelou polovinu této částky.
"Zajímavou skutečností je, že společnost Nutmeg zakládala společnost Braxton Invest, která stála za velkou řádkou prázdných schránek, které sloužily k praní peněz. Měla také napojení na českou pobočku Mossack Fonsecy, známé ze skandálu Panama Papers," podotýká protikorupční expert Transparency International.
Navrátilová také pomáhá lákat české firmy do Ruska
Čtrnáct dnů poté, co Navrátilová dvojici zakázek získala, ministerstvo informovalo, že v Rusku odstartovalo program Propea. Ten má za úkol pomoci českým firmám na ruský trh umístit své produkty či zřídit pobočky, přičemž jim stát zaplatí až 70 procent nákladů. Rozšíření programu (který ministerstvo letos platí v sedmnácti státech světa) i o Rusko vyvolalo překvapení u části českých diplomatů.
Servis v Rusku neposkytuje přímo ambasáda v Moskvě, ministerstvo uzavřelo smlouvu s ruskou firmou ACM. I za tou stojí Navrátilová. "Je to jen souběh okolností," řekla Aktuálně.cz žena.
Samotná firma kromě komerčního poskytování služeb českým firmám zároveň pracovala pro Kazaňský vrtulníkový závod, který v Rusku vyrábí i vojenské helikoptéry. Manžel Navrátilové Tomáš Navrátil pak například vedl i projekt optimalizace automobilky Kamaz. "Snížení počtu zaměstnanců ze 47 tisíc na 39 tisíc, ušetřených 3,5 miliardy rublů," uvádí Navrátil jako výsledek své práce.
Obě firmy spadají pod největší ruskou zbrojovku Rostec, zahrnující více než sedm stovek firem. Rostec podléhá přímo prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Ministerstvo v prohlášení argumentovalo, že firmu vybrala komise složená z úředníků ministerstva a "proces výběru dané firmy je tedy velmi precizní a transparentní", přičemž s Navrátilovou má moskevská ambasáda pozitivní zkušenosti.
Bezpečnostní odbor ministerstva však firmu neprověřoval, podle jeho vedení to zákon nevyžaduje. "Z hlediska zákona o utajovaných informacích dochází k prověrce jen subjektů, které přichází do styku s utajovanými skutečnostmi. Ministerstvo zahraničních věcí při výběru projektů Propea prověřuje ekonomiku firmy, její reference, případně sankce a vazby na politicky exponované osoby," dodává mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová.
Kulhánek: Chápu, že je kampaň, ale…
Za spuštění programu, který má mezi firmami vyvolat zájem o podnikání v Rusku v době, kdy je Česko společně s USA vedeno na seznamu nepřátel Putinova režimu, čelí ministerstvo zahraničí kritice části expertů i například předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Pavla Fischera.
"Program ukazuje na mizerně sestavené priority, nulovou disciplínu a selhání koordinace zahraniční politiky vůči zemi, která se k nám chová nepřátelsky," říká Fischer. Záležitost dal do kontrastu s tím, že ministerstvo zahraničí po Rusku souběžně žádá stamilionové náhrady za škody způsobené výbuchy muničních skladů ve Vrběticích, které české bezpečnostní složky propojily s agenty ruské GRU.
"Aktivity ministerstva zahraničí ve věci obnovování ekonomických vazeb s Ruskem a jejich dalšího rozvoje působí v kontextu současné bilaterální situace nesrozumitelně. Vysíláme tím politický signál, že nám nevadí být 'nepřáteli', protože ekonomicky 'jedeme dál'," glosuje to analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky v Praze Pavel Havlíček.
Rusko zatím není z pohledu statistik exportu pro českou ekonomiku významné - loni tam mířilo zboží za necelých 99 miliard korun, tedy jen o několik miliard více než třeba do mnohem menší Belgie.
Iniciativě Česka ale vyjádřila podporu Hospodářská komora i Svaz průmyslu a obchodu. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) označil kritiku lákání českých firem do Ruska za kampaň.
Chápu, že je kampaň, ale když už se nesmyslně začíná napadat podpora pro české exportéry, je třeba se ozvat.@mzvcr se snaží pomáhat českým firmám v pronikání na trhy po celém světě a doufám, že to tak bude i nadále. Dělají to všechny vyspělé státy. Děkuji za vyjádření podpory. pic.twitter.com/z92URIjX4v
— Jakub Kulhanek (@JakubKulhanek) July 22, 2021
