Praha - Prezident Miloš Zeman svým výrokem o stěhování české ambasády do Jeruzaléma rozčílil arabské představitele a Hrad je příliš nepřesvědčil ani následným pokusem o vyžehlení situace.
Víc už se ale podle vedoucího Centra pro blízkovýchodní studia Metropolitní univerzity v Praze Břetislava Turečka udělat nedá.
I přes to, že ministerstvo zahraničních věcí v izraelsko-arabském konfliktu dlouhodobě prosazuje férový přístup, je podle Turečka jasně prokazatelné, že Česká republika má blíže k Izraeli.
"Nyní však prezident vyhrotil situaci tak, že se od něj distancuje i ministerstvo," reagoval na Zemanův úmysl přesunout českou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma Tureček.
Prezident na Dnech pro Izrael v Hradci Králové 30. září opět projevil svůj dlouhodobý postoj, kterým je podle Turečka "nekritická jednostranná podpora Izraele a neskrývaný despekt k arabským státům", aniž by si uvědomil, co tím může způsobit.
"Musíme vzít v potaz, jaká byla na akci v Hradci Králové atmosféra. To byla jednoznačně proizraelská záležitost, na adresu Izraele se nepronášelo nic kritického. Když Zeman přednesl větu o stěhování ambasády, všichni mu tleskali," vysvětlil Tureček.
Ostrá kritika ze všech stran
Silné emoce, avšak s opačným znaménkem, vyjádření vyvolalo také na arabské straně. Proti Zemanovým výrokům se ohradila Liga arabských států (LAS), Organizace islámské spolupráce, Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) i radikální Hamás.
Zástupci LAS považují výroky za porušení mezinárodních rezolucí a práv Palestinců. Předseda arabského parlamentu, tedy orgánu LAS, Ahmad bin Muhammad Jarván prohlásil, že by přestěhování ambasády do Jeruzaléma znamenalo "do očí bijící porušení mezinárodního práva, rezolucí OSN, Ženevských úmluv a mezinárodních dohod o okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma".
LAS vyzvala k povolání českého velvyslance v Káhiře do káhirského sídla ligy, aby mu vysvětlila nebezpečí podobných výroků.
Kvůli nevyjasněnému statusu Jeruzaléma má naprostá většina států svá velvyslanectví v Tel Avivu. Před založením Izraele v roce 1947 se počítalo s tím, že město bude samostatnou správní jednotkou pod mezinárodní jurisdikcí.
V první izraelské válce s Araby roku 1948 bylo rozděleno na západní část - kontrolovanou Izraelem -, a na východní - kontrolovanou Jordánskem.
Izrael za války v roce 1967 východní část dobyl, Jeruzalém pak v rozporu s mezinárodním právem sjednotil a označil za své nedělitelné hlavní město. Tento krok ale mezinárodní společenství neuznává. Palestinci stále počítají s tím, že se východní Jeruzalém stane hlavním městem jejich budoucího státu.
"Už v listopadu roku 1980 se Liga arabských států usnesla, že se státem, který uzná Jeruzalém za hlavní město Izraele nebo tam přenese svou ambasádu, přeruší diplomatické styky. Jejich současné stanovisko tedy nepovažuji za překvapivé, drží se svých přísných postupů," vysvětlil Tureček.
Kmoníček: Bylo to vytržené z kontextu
Česká strana začala záhy prezidentovy výroky mírnit. "To, co pan prezident myslel, bylo vyjádření jeho důvěry a víry v to, že mírový izraelsko-palestinský proces skončí principem dvou států a v té chvíli Česká republika samozřejmě radostně přenese svoji ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma," uvedl ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček.
Ve čtvrtek pak čeští zástupci ujistili palestinskou stranu, že česká ambasáda v Izraeli zůstane v Tel Avivu. V rozhovorech se členy vedení OOP popřeli, že by Česká republika plánovala přemístit své velvyslanectví do Jeruzaléma.
Stanovisko Zemana, tak jak ho zkorigoval Kmoníček, ve čtvrtek zopakuje také český velvyslanec v Káhiře Pavel Kafka na setkání se zástupci LAS.
Podle Turečka by to mělo stačit. "Víc už se udělat nedá, už by to mohlo být i nedůstojné se pořád dokola poníženě omlouvat, a ničemu by to nepomohlo," řekl.
Ministerstvo zahraničí prezidentovy výroky dále komentovat nehodlá. Postoj podle mluvčí Johany Grohové shrnulo v sobotním oficiálním prohlášení. "Česká republika ve shodě s EU podporuje dvoustátní řešení jako jediné možné, kdy vedle sebe mohou žít Izrael a Palestina v míru a bezpečí. Proto jsme velmi uvítali, když v létě došlo k obnovení mírových rozhovorů," píše se ve stanovisku.
"Se Zemanem se nefotíme"
Hrad nepopudil arabské zástupce jenom samotným výrokem o stěhování, ale také tím, že podle Turečka porušil slib mlčenlivosti po obědě s velvyslanci arabských zemí. Oběd prezidenta s velvyslanci byl naplánován dlouho dopředu a jen náhodou následoval pár dní po Zemanově vystoupení v Hradci Králové. Jeho výroky se ale pochopitelně staly významným tématem setkání.
"Obě strany se následně dohodly, že nebudou o obsahu jednání informovat média. Arabská strana to dodržela, česká ne. Ústy ředitele zahraničního odboru Hynka Kmoníčka vykládala, že se o tom na obědě příliš nemluvilo," popsal Tureček. Podle něj se tak česká strana dostala do výhody.
Podle Turečka bylo hned od začátku setkání jasné, že arabští velvyslanci chtějí záležitost ambasády co nejdříve projednat. S prezidentem se odmítli před obědem vyfotografovat.
"Nechtěli mu dát do ruky fotografii, kde se všichni usmívají jako by nic, když nevěděli, co ze schůzky vzejde," míní Tureček. Zeman a Kmoníček pak na obědě výroky mírnili a i přes to, že jim prý velvyslanci příliš neuvěřili, souhlasili nakonec se společným snímkem.
Teroristický útok? Nejsme tak významní
Tureček se nedomnívá, že by Zemanovy výroky mohly pro Česko představovat bezpečnostní riziko. "Nejsme tak významní. Osobně si myslím, že kdyby nějaká teroristická skupina chtěla někoho trestat, vybere si prominentnější cíle. Vyloučit se nedá nikdy nic, záminkou by to mohlo být, ale riziko bych nepřeceňoval," uvedl.
"Nám nepřísluší jako zpravodajské službě komentovat výroky prezidenta republiky. To mohou dělat politici nebo ministerstvo zahraničí. Naší prioritou je dělat vše pro bezpečnost státu a to děláme," vyjádřil se mluvčí BIS Jan Šubert.
České zájmy, ať diplomatické, či ekonomické, však myšlenka přestěhovat ambasádu bezpochyby poškodit může, míní Tureček.
"Nemyslím si, že by firmy hned přerušovaly styky s českými podnikateli. ČR se těmito aférami přesouvá mezi státy, které jsou arabským světem vnímány méně příznivě," uzavřel.
