Michaela Kozumplíková (tehdy Schneiderová) byla v té době ředitelkou odboru licencí Energetického regulačního úřadu. Odpovídala za vydávání povolení k provozu elektráren. V pondělí 22. října 2012 si pro ni do sídla úřadu došla policie, zatkla ji přímo před kolegy. Kozumplíková strávila desítky hodin v cele předběžného zadržení.
Podle kriminalistů se podílela na vydání licencí pro dvě fotovoltaické elektrárny, které přitom pro jejich získání nesplnily podmínky. Vzhledem k následné neoprávněně vyplacené státní podpoře solárním zdrojům měla Kozumplíková způsobit škodu přes 170 milionů korun. Za zneužití pravomoci úřední osoby dostala sedm let vězení.
Z trestu strávila za mřížemi 223 dní, než v prosinci 2018 zasáhl Nejvyšší soud. Podle něj jednání úřednice nebylo trestné. Kauza pro ni skončila pravomocným očištěním. Své útrapy vyčíslila na 133 milionů korun, o které žalovala ministerstvo spravedlnosti. Do sporu o odškodnění nyní promluvil Nejvyšší soud.
O milionu se rozhodne znovu
"Právní posouzení nároků žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a z titulu nepřiměřené délky řízení odvolacím soudem je nesprávně," zní klíčová část rozhodnutí Nejvyššího soudu, jejž tento měsíc vypracoval senát soudce Víta Bičáka.
Totiž: Kozumplíková chtěla peníze od ministerstva spravedlnosti, jež odpovídá za chyby trestních orgánů. Kromě výše citovaného také za zničení rodinného života, zneuctění pověsti či rozvrat kariéry. Požadovaná částka 133 milionů dalece přesahuje odškodňovací praxi, soudy přiznávají jednotky milionů korun. A podle toho se také spor vyvíjel.
Ministerstvo jí vyplatilo 1,56 milionu korun. Obvodní soud pro Prahu 2, kam žalobu Kozumplíková podala, jí přiznal dalších 3,9 milionu. Odvolací Městský soud v Praze přidal ještě 1,9 milionu. Kozumplíková ale posunula spor k Nejvyššímu soudu, přiznané peníze neodpovídaly jejím požadavkům. Resort se také bránil, protože naopak nechtěl platit tolik.
"Celkem bylo mimosoudně vyplaceno odškodnění ve výši 1 560 634,90 korun. Na základě prvostupňového rozsudku pak bylo paní žalobkyni zaplaceno celkem 3 870 958,39 korun. Celkem na základě rozsudku odvolacího soudu byla paní žalobkyni vyplacena částka 1 899 283,88 korun."
Nejvyšší soud nyní rozhodl, že nižší instance byly příliš štědré. Přiklonil se na stranu resortu. Zjednodušeně řečeno podle něj došlo k tomu, že městský soud špatným výkladem předpisů Kozumplíkovou odškodnil dvakrát za příliš dlouhé stíhání - trvalo téměř osm let - i za jeho nezákonnost. Milion tak dostala navíc, musí se o nich rozhodnout znovu.
Deprese, úzkosti, migrény
"Momentálně k tomu nemám komentář, rozhodnutí Nejvyššího soudu mi nebylo oficiálně doručeno," sdělil Aktuálně.cz advokát Kozumplíkové Filip Němec. Z rozsudku Nejvyššího soudu plyne, jak se na jeho klientce trestní kauza podepsala. Rozpadl se jí partnerský vztah, z Energetického regulačního úřadu ji vyhodili.
Trestní stíhání negativně zasáhlo do jejího zdraví. Obvinění a následné uvěznění se projevilo "vznikem migrén, úzkostí, depresí, bolestí břicha a páteře a projevovalo zvýšenou nervozitou, problémy se spánkem". Kozumplíková poukazovala i na to, že ve vězení jí přitížil styk s odsouzenkyněmi za závažné zločiny a špatný přístup k lékařské péči.
Ostatně jak potvrdila redakci mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová, Kozumplíková z původní žaloby vyjmula nárok na kompenzaci za poškozené zdraví a uchází se o něj zvlášť. "Jedná se o žalobu o zaplacení třiceti milionů korun, řízení je přerušené do vyřízení původní věci," vysvětlila mluvčí.
V kauze kromě Kozumplíkové uvízla i tehdejší nejvyšší představená Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, další zaměstnankyně úřadu Ilona Floriánová a šest lidí spojených s elektrárnami včetně jejich majitelů Zdeňka a Alexandra Zemkových. Ti získali licenci na provoz obou výroben elektrické energie poslední den roku 2010.
Podvod za účelem zisku vyšší výkupní ceny
Podle konstrukce žalobce Radka Mezlíka usilovali Zemkovi a jejich lidé o to, aby dosáhli na vyšší výkupní cenu elektřiny, jež se v roce 2011 násobně snížila. Energetickému regulačnímu úřadu poslali zfalšované doklady, které v rozporu se skutečností dokládaly, že elektrárny jsou po technické stránce k vydání licence připravené.
Zatímco u soudů verze o podvodu ze strany firmy obstály, Vitáskovou očistil odvolací soud a Kozumplíková se osvobození dočkala po zásahu Nejvyššího soudu. Podle žalobce měla zabránit tomu, aby úřad trval na novém licenčním řízení, čímž zůstaly v platnosti licence vydané na základě padělaných podkladů.
"Ve vztahu k obviněné nelze dovozovat výkon pravomoci vědomě v rozporu s právním předpisem, navíc v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch. Skutkové závěry učiněné soudy tak nelze podřadit pod skutkovou podstatu zneužití pravomoci úřední osoby," uvedl Nejvyšší soud, když nařídil propuštění Kozumplíkové z vězení.
