"Vláda v řešení změny klimatu a ochrany životního prostředí nedosáhla v žádné z hodnocených oblastí významných a komplexních pozitivních posunů," tvrdí ve své analýze asociace devadesáti ekologických nevládních organizací působících v Česku, sdružených pod hlavičkou organizace Zelený kruh. Špatně pro vládu vyznívá i srovnání výsledků s jejím vlastním programovým prohlášením z roku 2018. V deseti oblastech nynější kabinet slibovaný pozitivní posun nesplnil.
Ve dvou případech pak vláda udělala ještě větší negativní posun, než se dalo očekávat podle jejího programového prohlášení. Ohledně klimatické politiky se podle ekologů vláda nikam neposunula. Pouze ve třech dosáhla lepších výsledků, než slíbila. "V případě chráněných území však měla nízkou laťku, neslíbila totiž nic. Naopak v případě obnovitelných zdrojů energie nakonec místo úplného brždění dosáhla pod tlakem moderního průmyslu i ekologických organizací pokroku," dodávají experti.
Redakce Aktuálně.cz se zaměřila na čtyři hodnocené oblasti.
Jen nádrže a rybníky vodu v Česku nezadrží
Jako posun k horšímu hodnotí Zelený kruh a Hnutí Duha postup vlády ohledně zadržování vody v krajině. Podle ekologů se kabinet soustřeďuje na propagování výstavby velkých vodních přehrad, jako jsou Vlachovice, Šanov či Skalička, namísto rychlejších a efektivnějších dílčích změn přímo v zemědělské krajině.
"Není pravda, že by se ministerstvo zemědělství soustředilo jen na propagaci výstavby vodních nádrží. Ministerstvo se zaměřilo na budování rybníků, je možné říct, že každý den se v průměru vybuduje nebo obnoví jeden rybník," oponuje mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Problematická může ale být i výstavba rybníků. "Moderní se staly domněle ekologičtější a levnější rybníky, ale i ony dokážou zadržet jen minimum přívalů vody a klima ovlivňují pouhé stovky metrů okolo, takže se často stávají, stejně jako přehrady, jen utěsněnými vaničkami naplněnými vodou v okolní suché krajině," uvedl pro Aktuálně.cz hydrobiolog Petr Pařil z Masarykovy univerzity.
Co se týče vody v krajině ministerstvo zemědělství dodává, že k jejímu zadržení jsou třeba i krajinné prvky jako třeba remízky, mokřady, stromořadí a jiné neproduktivní plochy. Ty jsou nyní také osvobozené z daně z pozemků. Ministerstvo rovněž navrhuje finančně zvýhodnit ty zemědělce, kteří na své půdě vyčlenění alespoň osm procent těchto neprodukčních ploch.
"Pro zvýšenou schopnost krajiny zadržovat vodu je rozhodující členitost krajiny, tedy podpora vytváření a údržby krajinných prvků, o což se v současné době snaží především rodinné farmy a obecně menší zemědělské subjekty", říká předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Dodává však, že současná zemědělská politika je v převážné míře nastavena ve prospěch korporátního zemědělství, pro které je hospodářsky nevyužitelná půda, kde by mohly stát krajinné prvky, ekonomickou ztrátou.
Vodu v krajině zadržují mimo jiné i původní mokřady, které jsou nyní v krajině často vysušené melioracemi. "Vláda nezvýšila administrativní kapacity pro zajištění revitalizace toků, obnovu mokřadů či rušení meliorací, ty proto postupují velmi pomalu," upozorňují ekologové Zeleného kruhu.
Obecně se zvyšováním administrativních kapacit však nesouhlasí například Asociace soukromého zemědělství. "Funkční a moderní model spočívá v poskytnutí větší důvěry sedlákovi, který žije v lokalitě a zná velmi dobře místní podmínky a který reálně zabezpečí tuto obnovu. Meliorace měly být zmapovány již dávno, je ostuda, že to stát stále nezajistil," dodává za asociaci její předseda Jaroslav Šebek.
Velké podniky opatření obcházejí, pole rozdělí pouze formálně
V oblasti zemědělství Zelený kruh upozorňuje na pozitivní krok, kdy od letošního roku vláda snížila maximální výměru pole s jednou plodinou na třicet hektarů, nicméně podle nich je sám o sobě nedostatečný. Neuspokojivé je toto opatření i z pohledu Asociace soukromých zemědělců, podle níž ministerstvo zemědělství nezabezpečilo, aby opatření neobcházely velké firmy.
"Velké holdingy formálně rozepíší několik bloků v katastru na více svých firem. Takže prakticky to znamená, že poté vidíte obrovskou monokulturu jako dříve, ale nyní je formálně rozepsána třeba na dva či tři subjekty, takže po administrativní stránce je vše v pořádku. To je důsledek byrokracie v českém podání," říká za asociaci Šebek.
Ministerstvo zemědělství zatím žádné zásadní problémy s dodržováním pravidla nezaznamenalo. "Krajina se viditelně změnila - menší pole, pásy, větší biodiverzita. O dalším zmenšení lze v dlouhodobém horizontu diskutovat, ale toto číslo, tedy třicet hektarů, doporučili i akademici jako přijatelný kompromis," dodává mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Jedna z dalších věcí, které experti Zeleného kruhu ministerstvu zemědělství vytýkají je, že umožnilo výraznou aplikaci jedů při regulaci počtu hrabošů v roce 2019 až 2020. Podle vyjádření resortu pomohlo výjimečné a dočasné povolení aplikace vyšších dávek rodenticidů zemědělcům lokálně snížit výši škod. "K hromadným otravám necílových živočichů přitom nedošlo. Na základě sdělení Státní veterinární správy, státních veterinárních ústavů a České společnosti ornitologické byla otrava fosfidem zinku laboratorně prokázána u jednoho bažanta a jedné káně," vysvětluje ministerstvo zemědělství.
Kanál Dunaj-Odra-Labe je podle expertů nesmyslný
Co se dopravy týče, ekologové Zeleného kruhu upozorňují, že vláda sice vyčlenila dotace na investici do železnic v Národním plánu obnovy, ale jinak se soustředila hlavně na dálnice či jezy na Labi a přípravu, podle jejich názoru, nesmyslného a velmi škodlivého projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe. "Vláda pokračuje v jednání o kanálu D-O-L, přestože se ověřila jeho ekonomická nevýhodnost a výrazně negativní společenské a ekologické dopady," říkají experti.
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
"Česká vláda nemá zpracovanou strategickou koncepci rozvoje dopravy, která by reflektovala závazky plynoucí z pozice EU, například Green Deal, v kontextu reálných potřeb a možností české ekonomiky," dodává ředitel Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku Martin Kvizda. Institut je akademickým pracovištěm Masarykovy univerzity a Karlovy univerzity.
Podle jeho názoru pak namísto toho, aby významné investiční zdroje ve velkém směřovaly k ekologicky příznivé a ekonomicky efektivní železniční dopravě, jsou rozmělňovány do dopravních projektů, jejichž význam je nízký a smysl pochybný, jako je například kanál Dunaj-Odra-Labe. "Přitom rozvoj i prostá udržitelnost zejména nákladní železniční dopravy je permanentně ohrožena," dodává Kvizda.
Podle vyjádření ministerstva dopravy vláda zadala studii proveditelnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe, veškeré další kroky pak vycházely z výsledků této studie. Definitivní rozhodnutí pak padne až na základě výsledků hodnocení vlivů na životní prostředí. "Situace rozhodně není nastavena tak, že by vláda tuto stavbu nekriticky podporovala, ale snaží se objektivně vyhodnotit jak přínosy, tak náklady a další mimoekonomické vlivy včetně vlivů na ekosystémy a podle toho připravit další postup," říká mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Příroda mimo národní parky je stále ohrožena
Co se týče další oblasti, věnované ochraně přírody, ekologové oceňují posun v případě národních parků, ale připomínají, že mimo ně je chráněná příroda stále ohrožena. "Byly připraveny a schváleny zonace všech národních parků, které počítají s postupným nárůstem území ponechaným divoké přírodě," konstatuje Zelený kruh, podle jehož názoru ovšem nebyla zajištěna ochrana cenných dílčích území mimo národní parky, jako jsou například rezervace Břehyně-Pecopala či Kašperskohorské slatě, kde dochází k těžbě dřeva a poškozování přírody.
Podle ekologů kabinet Andreje Babiše také selhává v ochraně lesů před kůrovcem. "Metodika Postup asanace kůrovcem napadených porostů v chráněných krajinných územích a maloplošně zvláště chráněných územích nedostatečně chrání nejcennější části naší přírody v situaci, kdy se do nich kůrovec dostává z okolních hospodářských porostů," upozorňují experti.
Podle vyjádření ministerstva životního prostředí metodika nezajišťuje ochranu území, ta je dána limity, které vyplývají ze zákona o ochraně přírody a krajiny a tím, jak je aplikuje orgán ochrany přírody přímo v konkrétní lokalitě v konkrétní situaci.
Jak dodává mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát, úřad se s nevládními neziskovými organizacemi dlouhodobě neshodne v úhlu pohledu na kůrovcové těžby v chráněných územích "Zatímco nevládní neziskové organizace si představují, že je možné ponechat lesy napadené kůrovcem samovolným změnám v rostlinném společenství bez zásahů, ministerstvo se musí pohybovat v intencích zákona, což znamená, že se tím nesmí ohrozit hospodářské lesy," dodává Charvát.
