Borovice měly sucho vydržet, přesto umírají. Úplně je nezachránilo ani deštivé období

Petr Spáčil
12. 9. 2021 19:46
V českých lesích usychají borovice, protože trpí nedostatkem podzemní vody. Letošní deštivé jaro sice částečně zásoby podzemní vody doplnilo, ale pokud budou následovat suché roky, odumře více borových lesů. Lesníci předpokládali, že borovice díky svým hlubokým kořenům sucho vydrží, ale za poslední dekádu se jejich podíl v hospodářských lesích snížil o 1,5 procentního bodu na asi 16 procent.
Borové lesy v Polabí.
Borové lesy v Polabí. | Foto: ČTK

Problémem pro borovice je dlouhodobé sucho, které zasáhne i podzemní vody. "Například v oblasti Královéhradecka rostou borovice na vysychavých písčitých půdách. Jsou zvyklé na poměrně stabilní hladinu podzemní vody, ale pokud výrazněji poklesne, stromy to poškodí," popsal Vít Šrámek, který je ředitelem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

K tomu došlo mezi lety 2015 a 2019, kdy Česko zasáhlo suché období. Výrazný pokles podzemní vody tehdy ovlivnil borovice, které svými hlubokými kořeny čerpají vodu právě z podzemních zdrojů. Krátkodobé deště jim tak navíc příliš nepomohou, protože stromům se nedoplní podzemní zdroje vody. "Voda z povrchových srážek nestačila nasytit hlubší vrstvy půdy a kořeny borovice se tak najednou ocitly v suchém meziprostoru," objasnil ředitel školního lesního podniku Mendelovy univerzity Lumír Dobrovolný. 

Situace se v posledních měsících ale zlepšila. Od letošního května spadlo v Česku dostatečné množství srážek, aby se povrchové i podzemní vody dostatečně doplnily. Výzkumný ústav ale upozorňuje, že se vše může rychle změnit. "Pokud se sucho posledních let vrátí, bude rozpad borových porostů pokračovat se zvýšenou intenzitou," stojí v jeho zprávě o stavu lesa.

V souvislosti s nárůstem teplot přitom odborníci očekávali, že se borovice spíše rozšíří, než že by docházelo k jejich odumírání. Suchu totiž měla odolávat lépe než jiné stromy. "Ústup borovic v suché oblasti Švýcarska ve prospěch dubu však ukázal, že borovice snáší víceleté sucho hůře než dub," řekl odborník na borovice Jiří Novák z lesního výzkumného ústavu.

Borovice tedy sice dobře snášejí krátkodobé sucho, kdy si vystačí s vodou v hlubších vrstvách půdy, ale při dlouhotrvajícím suchu strádají také ony. Suchem oslabené stromy jsou pak nejen méně odolné vůči parazitům, ale jsou i nestabilní. Navíc borové dřevo, které je významné pro dřevozpracující výrobu, je ze suchých stromů méně kvalitní.

Suchem oslabené stromy napadají škůdci

Samotné odumírání borovic není způsobené jen suchem, ale i škůdci, kteří stromy oslabené suchem vyhledávají. Borovice však ohrožuje například i jmelí. "V posledních letech došlo ke zvýšení výskytu jmelí. Pravděpodobně v souvislosti s oteplováním a vysycháním krajiny," podotkla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová s tím, že odborníci pozorují jmelí ve vyšší míře na borovicích už od roku 2017.

Jmelí dřeviny vysušuje, takže jsou náchylnější k napadení jinými parazity. Odborníci navíc očekávají, že jmelí se bude s postupujícím globálním oteplováním rozšiřovat nejen na borovicích.

Těm nepomáhá ani to, že při obnově lesů mají přednost listnaté dřeviny, které v současnosti tvoří asi 51 procent všech nově vysazených stromů. "Podíl borovice při výsadbách je asi osm procent a je pravděpodobné, že se její zastoupení bude mírně snižovat," informoval ředitel Šrámek. Snižování zastoupení borovice ale nebude tak výrazné jako u smrku.

Na rozdíl od něj má podle Šrámka borovice lepší vyhlídky na to, se přizpůsobit změně klimatu. Lesnický výzkumný ústav doporučuje skladbu borovice v lesích na necelých 17 procent. Podle evidence ministerstva zemědělství je v českých lesích nyní zhruba 16 procent borovic. Za posledních deset let však její zastoupení kleslo o jeden a půl procentního bodu.

S obnovou borovic v lesích se počítá

Podle Lesů ČR však nehrozí, že by lidé v budoucnu potkávali borovici v české přírodě jen vzácně. "S borovicí se stále počítá v obnovných skladbách při zalesňování. Její zastoupení v českých lesích tak jistě není ohroženo," poznamenala Jouklová s tím, že Lesy ČR počítají i s přirozenou obnovou borovic na holinách po vytěženém dříví, například po kůrovcové kalamitě.

Odborníci z lesnického výzkumného ústavu navíc nabízí řešení, které by z borovic mohlo udělat odolnější strom. Tím řešením je takzvaná clonná obnova. Ta spočívá v nasazování borovic do již vzrostlého lesa. Borovice potřebují pro růst velké množství slunečního světla a "clona" z vyšších stromů tedy zpomalí jejich růst. Díky tomu je pak kmen stromu mohutnější, a tedy i odolnější proti suchu i napadení.

Lépe by mohly čelit i podkorním broukům, kteří borovici rovněž napadají. Mezi ně patří i klikoroh borový, který se opět začíná rozmáhat. Největší škody způsobil v druhé polovině 80. let minulého století, ale od poloviny 90. let se jeho rozsah snižoval. "V posledních letech je rozsah škod způsobených klikorohem opět značný," zdůraznila Jouklová.

Borovice ale napadají i lýkožrouti neboli kůrovci. Mezi nimi hlavně lýkožrout vrcholkový, ale i borový nebo smrkový. "Pokud lýkožrout smrkový nemá svoji přirozenou potravu, tedy smrky, může napadnout i borovici," poznamenal odborník na kůrovce Otakar Holuša z Mendelovy univerzity. Dalším ohrožením jsou i parazitické houby, například václavky nebo kuželíky.

Největší šanci na přežití mají borovice na písčitých půdách s přístupem k podzemní vodě, například na Českolipsku nebo Třeboňsku. Tam v současnosti vykazují normální stav, a tedy i účinné obranné reakce vůči napadení škůdci.

Nedostatek podzemní vody naopak v roce 2019 poškodil množství borovic na jihozápadní Moravě i v Čechách. "V Čechách byly silně postižené borové porosty nejvíce v okolí Příbrami a Poděbrad," podotkl expert na ochranu rostlin František Lorenc z Lesní ochranné služby.

Borovice tvoří pětinu evropských lesů

Borovice nejčastěji rostou na extrémních stanovištích, jako jsou kamenité sutě, suché písky, štěrk a skalnaté výběžky. Mohou ale růst i na kyselých a vlhkých místech, třeba na okrajích rašelinišť.

Také jako první zarůstá holiny například po kůrovcové kalamitě. "Její přirozené zastoupení v dřevinné skladbě se zvyšuje s rostoucí extremitou stanoviště. Na příznivějších stanovištích se na její úkor uplatní jiné stromy," popsal Petr Čermák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity.

Schopnost borovice růst i na extrémnějších stanovištích, kde se jiné hospodářské dřeviny neuplatní, byla důvodem jejího historického rozšíření. V Evropě se vyskytují na 20 procentech hospodářského lesa, tedy na více než 28 milionech hektarů. Borovice se v minulosti pěstovala stejně jako smrk, tedy ve stejnověkých jednodruhových lesích.

V Česku se rozlišují dva takzvané ekotypy borovice - pahorkatinná, která roste v nižších nadmořských výškách a je náchylná k poškození ledovkou a mokrým sněhem, a horská, která dobře snáší horské klima a hůře epizody sucha. "Horská borovice může být z hlediska sucha ohroženější než borovice pahorkatinná," uzavřela Jouklová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Spojené státy, EU, Británie a Kanada oznámily nové sankce proti Bělorusku kvůli porušování práv a organizování migrace.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Spojené státy, EU, Británie a Kanada oznámily nové sankce proti Bělorusku, které viní z porušování práv a organizování migrace, píše AFP.

Další zprávy