Česko zarůstá křovím a příroda ztrácí rozmanitost. V ohrožení jsou i chráněné oblasti

Petr Spáčil Petr Spáčil
1. 8. 2021 7:00
Česko následkem klimatické změny zarůstá křovinami. Keře totiž umějí lépe využívat skleníkový plyn oxid uhličitý a lépe se přizpůsobí suchu. Navíc snáze přežijí oheň, ožírání od zvířat či prosekávání od lidí. Hrozí, že zahubí stepní a savanové plochy v Česku, které jsou druhově nejpestřejší součástí naší krajiny. Proto by podle expertů měly s rozšiřováním křovin bojovat i správy národních parků.
Zubři jsou častou volbou pro spásání na chráněných loukách.
Zubři jsou častou volbou pro spásání na chráněných loukách. | Foto: Michal Köpping.

Krajina stepního či savanovitého typu, kde převažují trávy a byliny, zarůstá dřevinami, hlavně keři. Podle ředitele ochranářské společnosti Česká krajina Dalibora Dostála patří k nejohroženějšímu typu české krajiny a rozrůstání keřů ji může ohrozit. Podle něj je to následek klimatické změny, která prodlužuje vegetační sezonu a rozšiřuje tak oblast, kde mohou keře růst.

Křoviny dokážou lépe využít i jiné faktory, které se změnou klimatu mění. Rostou rychleji a jsou vyšší než byliny, které by jim mohly konkurovat. Nižší rostliny zastíní a ty pak nemohou získávat živiny fotosyntézou. Zároveň keře produkují semena již v mladém věku a rychle se šíří na velké vzdálenosti pomocí větru či ptáků. Navíc jsou zpravidla poměrně odolné vůči suchu a dokážou rychle regenerovat z kořenů či pařízků, v čemž mají navrch nad stromy.

Vědci z Akademie věd podrobně analyzovali křoviny například v bývalém vojenském prostoru v Milovicích ve středních Čechách. "Vyšlo nám, že ačkoliv plochy bývalých cvičišť zarůstají už třicet let, tak v posledních letech dochází ke zlomu, kdy křoviny exponenciálně vzrostly v pokryvnosti," osvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Kvůli změně klimatu keře rychleji rostou. "Vyšší koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatých látek v atmosféře, které jsou také způsobené spalováním fosilních paliv, fungují jako hnojení ze vzduchu," popsal Jirků. Podle něj se keře rozšiřují v posledních desítkách let. Umí využít vyšší koncentraci oxidu uhličitého lépe než trávy, které dřevinám konkurují v zarůstání nepoužívaných luk.

Podle Jirků se jedná o fenomén, kdy na plochách o velikosti stovek hektarů rostou převážně keře. "Za 30 let se na místech, kde probíhal čistě přírodní vývoj, neujal jediný dub, ačkoliv jsou obklopená dubovým lesem," doplnil vědec s tím, že ve vlhkých oblastech časem zvítězí stromy, v sušších převládnou právě keře.

Křoviny ohrožují biodiverzitu

Rozšiřování keřů podle vědců není dobré, protože právě stepní a savanovité typy krajin jsou druhově nejpestřejší v Česku. "Byť jsou to malé plochy, jsou nejpestřejší a nejcennější částí naší krajiny. Žije v nich více druhů hmyzu a rostlin než v lesích," řekl Dostál. Tyto oblasti byly přitom v Česku kdysi dávno velmi rozšířené. "Při nástupu zemědělství člověk tento typ krajiny jako první přeměnil na zemědělskou půdu," upozornil Dostál. V současnosti jsou zejména v okolí řek.

Rozsáhlé keřové porosty navíc narušují vodní bilanci v krajině, vysušují půdu, a proto se například nedoplňuje podzemní voda. Když porost křovin zhoustne a ztmavne, bylinné patro prakticky zmizí a s ním i biodiverzita. Zároveň s tím se snižuje úživnost krajiny pro býložravce a s nimi mizí i predátoři.

Bojovat s rozrůstajícími se křovinami bude podle vědců výzvou. Podle Jirků je nejefektivnější kombinace pastvy a mechanického odstraňování vzrostlých keřů. Jelikož většina pionýrských keřů, jako jsou šípky, plané růže či hlohy, by při prořezávání znovu vyrašila z kořenů či pařízků, je podle něj lepší keře vytrhat ze země. To samozřejmě není dost dobře možné.

Podle Dostála se tam, kde se v minulosti vyskytovala velká stáda velkých kopytníků, dokázala udržet buď otevřená nebo parkovitá krajina, tedy ta, kde stromy a keře rostou minimálně. Pasoucí se býložravci spasou rašící keře, ale těm už vzrostlým výrazně neublíží. "Nebylo by od věci pomoct si i ohněm," poznamenal Jirků.

"Člověk krajinu vypaloval po tisíciletí, v posledních desítkách let je však tendence omezovat člověkem založené i přirozené požáry," popsal Jirků. Nicméně plošné vypalování porostů je v Česku zakázané zákonem.

Jirků však upozorňuje, že by kontrolované vypalování spolu s pastvou býložravců a mechanickém odstraňováním keřů pomohlo zachování otevřené krajiny. Pionýrské dřeviny jsou sice odolné vůči ožírání od zvířat i relativně odolné proti ohni a zásahu člověka, ale kombinace všech tří faktorů by mohla mít zásadní vliv.

Podle vědců to bude ovšem věčný boj. Náchylné oblasti je nutné kontrolovat a v případě rozrůstání keřů zasáhnout. A to i v nejpřísněji chráněných oblastech národních parků. "Není to tak, že by člověk zasahoval do přírody. Jenom napravuje něco, co sám způsobil vypouštěním skleníkových plynů, které křoviny podporují v růstu," dodal ředitel ochranářské společnosti Dalibor Dostál.

Lucie Záhorová z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) upozorňuje, že národní parky proti křovinám už zasahují. "Aby cenná území českých stepí a savan nezarůstala, je jedním ze způsobů péče i prořezávání náletových dřevin, včetně sečení a spásání," ujistila Záhorová.

Rozrůstání keřů se přitom pochopitelně netýká jen české přírody. "Podobný negativní proces sledují vědci po celém světě. Od Afriky po Ameriku a Austrálii," osvětlil Jirků. Analýzy satelitních snímků podle něj odhalily, že například ve východoafrických savanách nebo arktické tundře se od 80. let minulého století rozšířily keřnaté porosty o 20 až 30 procent. "Planeta je tak rok od roku zelenější, a také hořlavější, jak ukazují nezvykle katastrofické požáry v různých částech světa," vylíčil Jirků.

V některých zemích může rozrůstání keřů ovlivnit i hospodaření. "Tam, kde je živočišná produkce základem ekonomiky, to může být velký problém. Například v suchých oblastech Afriky, Austrálie nebo i jižní Evropy jsou příčinou narůstajících ekonomických ztrát," dodal Jirků.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy