Nejen Ostrava. Kanál Dunaj-Odra-Labe utopí celé čtvrti, brojí obce proti projektu

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
20. 12. 2020 7:10
Jednoznačným nesouhlasem se postavili zastupitelé Ostravy či Olomouckého kraje k plánu vlády na vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe. A nejsou jediní. Skepticky se k projektu staví také starostové velké části dalších měst a obcí, přes něž by kanál v budoucnu mohl vést, které oslovilo Aktuálně.cz. Vytýkají mu mnohé, od ekologických dopadů po dlouhodobou blokaci pozemků pro plánovaný projekt.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ministerstvo dopravy

Ačkoli je začátek stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe zatím v nedohlednu, pro obce rozhodně nejde o problém vzdálené budoucnosti. Naopak se s ním potýkají dennodenně - na jejich území stát blokuje tisíce hektarů pozemků, přes které by kanál jednou mohl vést. Nemohou je tak využít například pro výstavbu, místo toho zůstávají prázdné.

Obcím se to nelíbí, jakýkoli posun ale už desítky let vyhlížejí marně. Mnoho z nich tak již léta žádá vládu, aby projekt navždy zavrhla. Například loni se o to v memorandu snažilo 56 starostů z Moravskoslezského či Olomouckého kraje - Lipníku nad Bečvou, Oder, Uničova, Litovle nebo Nového Jičína. Vláda ale učinila pravý opak, když na začátku října dala zelenou přípravným studiím projektu.

"Blokované pozemky nutně potřebujeme pro občanské bydlení i ostatní rozvoj aktivit všeho druhu. Místo toho jsme však svědky vytváření dalších skvělých podvariant, které by zablokovaly pozemky další," sdělil Aktuálně.cz místostarosta České Třebové Dalibor Zelený.

Starosta obce Rybník nedaleko České Třebové, Aleš Procházka, počínání vlády označuje za hazard. Pozemků je podle něj už tak málo z důvodu zemědělské činnosti a opatření pro ochranu půdy. "Dovolit si zablokovat tolik pozemků na mnoho let kvůli ješitnosti a obavám říci na veřejnosti nesouhlas považuji za barbarství," říká. Podobně se vyjádřil také starosta obce Gruna na Svitavsku Milan Křivánek.

Někde blokace pozemků brání rozvoji celých čtvrtí. Dvacetitisícovému Bohumínu blokované pozemky podle starosty Petra Víchy (ČSSD) brání v rozvoji částí Šunychl a Starý Bohumín. "Otázka přínosu pro ČR je určena odborníkům. Pro Bohumín je prioritou, aby kanál co nejdříve zmizel z našeho územního plánu a město se mohlo rozvíjet," řekl.

Odpor obcí proti kanálu ovšem není stoprocentní. Z řady protestujících starostů vystupuje primátor Přerova Petr Měřínský (ANO), který pro své město v projektu vidí naopak příležitost - vznikl by v něm podle plánů největší vnitrozemský přístav ve střední Evropě. "Pokud by ten kanál někdy v budoucnosti byl, tak by z toho město Přerov profitovalo. Proto nemůžu být proti," řekl. Od projektu si slibuje posílení zaměstnanosti a další rozvoj města.

Most přes kanál, který neexistuje

Blokacemi pozemků ovšem trable nekončí. Například při stavbě mostů musí obce plánovat tak, jako by na místě kanál už stál, i když možná nikdy postaven nebude. Stavby se tím logicky značně prodraží. 

"Počítáme například s několika mosty a lávkami jak přes splavnou část řeky, tak přes budoucí kanál. Stavět je ale musíme tak, aby parametry odpovídaly kanálu DOL. To znamená obrovský rozpon, úroveň mostovky vysoko nad okolním terénem, takže budeme muset ve velmi dlouhých úsecích zvedat i komunikace a železnice, což zase vyžaduje stavbu předmostí s náspy a sloupy. To jsou obrovské náklady," říká starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS). 

Upozorňuje také na to, že blokace pozemků ještě neznamená, že by výstavba kanálu neměla zásadní dopad na tvář i fungování měst a obcí. "Kanál DOL by měl velký vliv na urbanistickou strukturu města. Hradiště leží v úrovni ploché údolní nivy, DOL by doslova 'utopil' celé městské čtvrti, jako jsou Rybárny, Stará Tenice, Mojmír nebo Trávník. Pro rozvoj města by tato stavba byla zničující a paralyzující," říká Blaha.

Obci Petřvald v okrese Nový Jičín by se vybudováním kanálu úplně odřízla část Petřvaldík. "Do místní části by pak zbyla pouze jedna cesta podjezdem pod kanálem," říká místostarostka Šárka Fabiánová.

Nereálná je podle ní také představa rekreačního využití kanálu v okolí obce. "Iluze rekreačního zázemí, vybudování kempu a využití pro výletní plavby typu 'Baťova kanálu' s nástupištěm v Petřvaldíku, kterou představuje strategie kanálu, je v naší lokalitě zcela mimo hru kvůli územnímu omezení z hlediska zájmů letiště," dodává.

Starosta obce Buk blízko Přerova Jaroslav Vrtělka se zase bojí, že by kanál značně zkomplikoval příjezd do města. "Nejsme příznivci výstavby tohoto velkodíla. Ono se na vše pohlíží jinak, když tady projektanti těchto staveb nebydlí," říká.

Rovnat dnes řeku je krok zpět, říkají obce

Mimo územní záležitosti mají starostové obavy také z dopadů kanálu na životní prostředí. "Rovnání toku Moravy mi v dnešní době, kdy se spíše využívá pro stabilizaci vody v krajině obnova přirozených koryt a meandrů, připadá jako krok zpět, proti ochraně životního prostředí a v neposlední řadě ke zvýšení ohrožení vzniku povodní," říká starostka Otrokovic Hana Večerková (ANO).

Proti narušení meandrů na Bohumínsku vystupuje také Vícha. Pokud by se tak kanál stavěl, řešení vidí v obejití meandrů na polské straně.

"Zásahy do krajiny a přírody v bezprostřední blízkosti naší obce mi nejsou lhostejné a velmi si vážím bohatství, kterým jsou lužní lesy, archeologická naleziště a historická území chráněná státem po obou stranách řeky Moravy," souhlasí starostka Mikulčic Marta Otáhalová, podle které by mohl kanál také zkomplikovat snahu o zápis archeologického naleziště Slovanské hradiště v Mikulčicích na seznam UNESCO.

Jinde panují obavy o nedostatek spodní vody. "Pro Rokytnici je to dost zásadní věc, protože náš Návesní rybník je na spodní vodě závislý. Během posledních pěti let nám hladina klesla o 80 cm a jen díky letošním srážkám se hladina dostala na původní úroveň," říká starosta Rokytnice na Přerovsku Kamil Malenda.

Primátor Přerova Měřínský ovšem tvrdí, že si město nechalo zpracovat hydrologickou studii, která obavy z negativních dopadů na zásoby vody v oblasti nepotvrdila.

Budeme po vládě žádat další informace, slibuje Svaz měst a obcí

Obecně se starostové shodují na tom, že by peníze na kanál využili jinde. "Pokud bude evropská silniční síť odpovídat svými parametry 21. století a železnice bude přepravovat to, co přepravovat je schopna, tak nemusíme řešit lodní dopravu kanálem přes Evropu," uvedl starosta Rybníka Procházka.

"Věřím, že se nebudou vyhazovat další velké peníze na přípravu této stavby, 190 milionů by se dalo použít na podstatně potřebnější a důležitější projekty," souhlasí starosta Voděrad na Orlickoústecku Jan Dlouhý.

Řešení se bude snažit najít Svaz měst a obcí. Jeho místopředseda Pavel Drahovzal Aktuálně.cz řekl, že si je převládajícího nesouhlasu obcí vědom. Rýsuje se tak podle něj jednání s vládou - k němu by mělo dojít na začátku příštího roku. Podle Drahovzala je dosud k projektu dostupných jen velmi málo informací. "Chceme s vládou o té věci jednat, ptát se, nakolik je to zásadní, aby se to opravdu realizovalo, jaký to bude mít přínos pro ekonomiku," popsal.

Mrtvé dítě minulé doby, říká komora architektů

Kanál Dunaj-Odra-Labe dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman. Projektu je nakloněná také vláda Andreje Babiše, která 5. října schválila usnesení o zahájení přípravy stavby. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy v jedné osobě Karel Havlíček (za ANO) to označil za "významný krok v dopravním, ekonomickém, energetickém, vodohospodářském a rekreačním posílení Moravskoslezského kraje".

Ministerstvo si slibuje, že zesplavnění Odry usnadní přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

Různé skupiny odborníků ale projekt kritizují. Ochránci přírody upozorňují, že kanál může narušit zbytky zachovalého přirozeného ekosystému a měl by negativní dopad na krajinu a vodní systém.

Kanál kritizuje také Česká komora architektů. "Tento záměr jsme nejen my považovali za mrtvé dítě minulé doby, podobně jako bylo obracení toků řek, poroučení větru a dešti a další megalomanské projekty vládců totalitních režimů. Nebýt trvalé snahy současného prezidenta, zůstal by tento nápad navždy pohřbený v archivech," napsal její předseda Jan Kasl.

Video: Kanál za stamiliony? Jen vany s hnijící vodou, hraje se o peníze, tvrdí Seják

Zeman nemá ponětí o tom, jak funguje příroda. Kanál Dunaj-Odra-Labe je totálně ztrátová záležitost, kritizuje vědec Josef Seják. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 49 minutami

Rychlobruslařka Hrůzová Sejpalová byla pátá na ME na krátké dráze

Nejlepší česká rychlobruslařka na krátké dráze Michaela Hrůzová Sejpalová obsadila na mistrovství Evropy v Gdaňsku páté místo v závodu na 1500 metrů a zaznamenala nejlepší individuální výsledek v kariéře. Zvítězila Suzanne Schultingová z Nizozemska.

Hrůzová Sejpalová postoupila do finále z druhého místa v semifinálové jízdě, v níž jí k úspěchu pomohl i pád tří soupeřek. V boji o medaile ji od bronzu dělila sekunda.

Mezi muži se Zdeněk Sejpal probojoval do finále B, ve kterém skončil šestý, a celkově obsadil 13. místo.

před 1 hodinou

Sáblíková byla na SP v Heerenveenu devátá v závodu na 1500 metrů

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila 9. místo v závodu na 1500 metrů na Světovém poháru v Heerenveenu. Z vítězství se radovala Brittany Boweová z USA. Druhá Češka na startu Nikola Zdráhalová zajela šestnáctý čas.

Třiatřicetiletá Sáblíková se v premiérovém SP v této sezoně představila v páté rozjížďce společně s Isabelle Weidemannovou z Kanady, porazila ji a zároveň vylepšila své letošní maximum z minulého týdne z vícebojařského ME. Svěřenkyně trenéra Petra Nováka zajela čas 1:55,48 minuty.

"Je to nejrychlejší čas, který jsem v Heerenveenu kdy jela. I když těsně. Druhé kolo jsem mohla jet rychleji, ale je to dobré," řekla Sáblíková v nahrávce pro média. Čas byl pro ni důležitější než umístění. "Odstup od třetího místa byl osm desetin sekundy, což není tak hrozné. V minulosti jsem občas dostala i dvě vteřiny," podotkla trojnásobná olympijská vítězka.

SP v rychlobruslení v Heerenveenu (Nizozemsko):

Muži:

1500 m: 1. Krol 1:43,243, 2. Roest 1:44,457, 3. Nuis (všichni Niz.) 1:44,662.

Ženy:

1500 m: 1. Boweová (USA) 1:53,881, 2. Wüstová 1:54,575, 3. De Jongová (obě Niz.) 1:54,710, …9. Sáblíková 1:55,483, 16. Zdráhalová (obě ČR) 1:57,760.

před 1 hodinou

Český dvojbob skončil v Königssee čtrnáctý, nejhůře v sezoně

Dominik Dvořák s Dominikem Suchým v závodě Světového poháru dvojbobů v Königssee obsadili 14. místo a zaznamenali nejhorší výsledek v sezoně. V novém roce stále čekají na umístění v nejlepší desítce. Pro desáté vítězství v sezoně si dojel Francesco Friedrich z Německa.

Dvořák ve dvou jízdách zaznamenal celkový čas 1:40,27 a na vítěze ztratil přes sekundu a půl. Od desátého místa osmadvacetiletého pilota dělilo 13 setin sekundy. Český dvojbob potřetí za sebou skončil mimo první desítku, ve které naopak v prosinci nechyběl ve čtyřech závodech v řadě.

Po závodě Dvořák neskrýval nespokojenost. "Je to nejhorší umístění v sezoně, to vypovídá o všem. Přijde mi, jako by tahle dráha byla prokletá. Nikdy se nám tu nepodařilo zajet dobrý výsledek a dnešek to jen potvrzuje," uvedl v nahrávce pro média.

Jeho maximem v ročníku je čtvrté místo, které mu patří i v celkovém pořadí seriálu před závěrečným závodem. "To je pěkné. Tu čtyřku bychom mohli udržet příští víkend v Igls, třeba to dopadne dobře aspoň v tom celkovém hodnocení," uvedl Dvořák, který na svých výkonech pociťuje tréninkové manko po zdravotních potížích před sezonou.

Nadvládu v dosavadním průběhu Světového poháru potvrdil Friedrich, který si v Königssee dojel pro desáté vítězství v jedenácti závodech. Dnes vyhrál o dvě desetiny před krajanem Johannesem Lochnerem, třetí říčku obsadil už s téměř sekundovou ztrátou Benjamin Maier z Rakouska.

SP v jízdě na bobech v Königssee (Německo):

Muži - dvojboby: 1. Friedrich, Margis 1:38,69 (49,40+49,29), 2. Lochner, Franke (všichni Něm.) -0,20 (49,45+49,44), 3. Maier, Hubar (Rak.) -0,96 (49,81+49,84), …14. Dvořák, Suchý (ČR) -1,59 (50,31+49,97).

Průběžné pořadí SP (po 11 z 12 závodů): 1. Friedrich 2460 b., 2. Lochner 2269, 3. Vogt (Švýc.) 1794, 4. Dvořák 1688.

před 1 hodinou

Norové při návratu do SP získali ve skiatlonu všech šest medailí

Norská reprezentace v běhu na lyžích při návratu do Světového poháru po téměř dvou měsících zcela ovládla skiatlon v Lahti. V závodě žen na 2×7,5 km zvítězila Therese Johaugová před Helene Marií Fossesholmovou a Heidi Wengovou. Jejich týmoví kolegové na dvojnásobné trati si rozebrali medaile v pořadí Emil Iversen, Sjur Röthe, Paal Golberg.

Závody SP v běhu na lyžích v Lahti (Finsko) - skiatlon:

Muži (2×15 km):

1. Iversen 1:10:18,4, 2. Röthe -0,4, 3. Golberg -6,6, 4. Krüger (všichni Nor.) -9,5, 5. Bolšunov (Rus.) -20,9, 6. Holund (Nor.) -28,7, 7. Cologna (Švýc.) -32,8, 8. Niskanen (Fin.) -33,0, 9. Burman (Švéd.) -35,8, 10. Moch (Něm.) -41,8.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Bolšunov 1391, 2. Jakimuškin (Rus.) 660, 3. Manificat (Fr.) 588, 4. Melničenko 571, 5. Bělov 562, 6. Malcev (všichni Rus.) 525, …42. Novák 105, 77. Šeller 24, 91. Pechoušek 10, 94. Černý 10, 95. Kalivoda 8, 102. Fellner 5, 103. Knop (všichni ČR) 5.

Ženy (2×7,5 km):

1. Johaugová 37:45,1, 2. Fossesholmová -28,1, 3. H. Wengová (všechny Nor.) -29,6, 4. Anderssonová (Švéd.) 29,7, 5. Digginsová (USA) -30,1, 6. Něprjajevová (Rus.) -1:02,5, 7. Kallaová (Švéd.) -1:02,8, 8. Stadloberová (Rak.) -1:02,8, 9. Pärmäkoskiová (Fin.) -1:02,8, 10. Kalvaaová (Nor.) -1:07,4.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Digginsová 991, 2. Brennanová (USA) 824, 3. Stupaková 802, 4. Sorinová (obě Rus.) 780, 5. Anderssonová 743, 6. Něprjajevová 715, …16. Razýmová 310, 38. Janatová 92, 46. Beranová 53, 65. Hynčicová 20, 73. P. Nováková (všechny ČR) 12.

Další zprávy