Nejen Ostrava. Kanál Dunaj-Odra-Labe utopí celé čtvrti, brojí obce proti projektu

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
20. 12. 2020 7:10
Jednoznačným nesouhlasem se postavili zastupitelé Ostravy či Olomouckého kraje k plánu vlády na vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe. A nejsou jediní. Skepticky se k projektu staví také starostové velké části dalších měst a obcí, přes něž by kanál v budoucnu mohl vést, které oslovilo Aktuálně.cz. Vytýkají mu mnohé, od ekologických dopadů po dlouhodobou blokaci pozemků pro plánovaný projekt.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ministerstvo dopravy

Ačkoli je začátek stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe zatím v nedohlednu, pro obce rozhodně nejde o problém vzdálené budoucnosti. Naopak se s ním potýkají dennodenně - na jejich území stát blokuje tisíce hektarů pozemků, přes které by kanál jednou mohl vést. Nemohou je tak využít například pro výstavbu, místo toho zůstávají prázdné.

Obcím se to nelíbí, jakýkoli posun ale už desítky let vyhlížejí marně. Mnoho z nich tak již léta žádá vládu, aby projekt navždy zavrhla. Například loni se o to v memorandu snažilo 56 starostů z Moravskoslezského či Olomouckého kraje - Lipníku nad Bečvou, Oder, Uničova, Litovle nebo Nového Jičína. Vláda ale učinila pravý opak, když na začátku října dala zelenou přípravným studiím projektu.

"Blokované pozemky nutně potřebujeme pro občanské bydlení i ostatní rozvoj aktivit všeho druhu. Místo toho jsme však svědky vytváření dalších skvělých podvariant, které by zablokovaly pozemky další," sdělil Aktuálně.cz místostarosta České Třebové Dalibor Zelený.

Starosta obce Rybník nedaleko České Třebové, Aleš Procházka, počínání vlády označuje za hazard. Pozemků je podle něj už tak málo z důvodu zemědělské činnosti a opatření pro ochranu půdy. "Dovolit si zablokovat tolik pozemků na mnoho let kvůli ješitnosti a obavám říci na veřejnosti nesouhlas považuji za barbarství," říká. Podobně se vyjádřil také starosta obce Gruna na Svitavsku Milan Křivánek.

Někde blokace pozemků brání rozvoji celých čtvrtí. Dvacetitisícovému Bohumínu blokované pozemky podle starosty Petra Víchy (ČSSD) brání v rozvoji částí Šunychl a Starý Bohumín. "Otázka přínosu pro ČR je určena odborníkům. Pro Bohumín je prioritou, aby kanál co nejdříve zmizel z našeho územního plánu a město se mohlo rozvíjet," řekl.

Odpor obcí proti kanálu ovšem není stoprocentní. Z řady protestujících starostů vystupuje primátor Přerova Petr Měřínský (ANO), který pro své město v projektu vidí naopak příležitost - vznikl by v něm podle plánů největší vnitrozemský přístav ve střední Evropě. "Pokud by ten kanál někdy v budoucnosti byl, tak by z toho město Přerov profitovalo. Proto nemůžu být proti," řekl. Od projektu si slibuje posílení zaměstnanosti a další rozvoj města.

Most přes kanál, který neexistuje

Blokacemi pozemků ovšem trable nekončí. Například při stavbě mostů musí obce plánovat tak, jako by na místě kanál už stál, i když možná nikdy postaven nebude. Stavby se tím logicky značně prodraží. 

"Počítáme například s několika mosty a lávkami jak přes splavnou část řeky, tak přes budoucí kanál. Stavět je ale musíme tak, aby parametry odpovídaly kanálu DOL. To znamená obrovský rozpon, úroveň mostovky vysoko nad okolním terénem, takže budeme muset ve velmi dlouhých úsecích zvedat i komunikace a železnice, což zase vyžaduje stavbu předmostí s náspy a sloupy. To jsou obrovské náklady," říká starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS). 

Upozorňuje také na to, že blokace pozemků ještě neznamená, že by výstavba kanálu neměla zásadní dopad na tvář i fungování měst a obcí. "Kanál DOL by měl velký vliv na urbanistickou strukturu města. Hradiště leží v úrovni ploché údolní nivy, DOL by doslova 'utopil' celé městské čtvrti, jako jsou Rybárny, Stará Tenice, Mojmír nebo Trávník. Pro rozvoj města by tato stavba byla zničující a paralyzující," říká Blaha.

Obci Petřvald v okrese Nový Jičín by se vybudováním kanálu úplně odřízla část Petřvaldík. "Do místní části by pak zbyla pouze jedna cesta podjezdem pod kanálem," říká místostarostka Šárka Fabiánová.

Nereálná je podle ní také představa rekreačního využití kanálu v okolí obce. "Iluze rekreačního zázemí, vybudování kempu a využití pro výletní plavby typu 'Baťova kanálu' s nástupištěm v Petřvaldíku, kterou představuje strategie kanálu, je v naší lokalitě zcela mimo hru kvůli územnímu omezení z hlediska zájmů letiště," dodává.

Starosta obce Buk blízko Přerova Jaroslav Vrtělka se zase bojí, že by kanál značně zkomplikoval příjezd do města. "Nejsme příznivci výstavby tohoto velkodíla. Ono se na vše pohlíží jinak, když tady projektanti těchto staveb nebydlí," říká.

Rovnat dnes řeku je krok zpět, říkají obce

Mimo územní záležitosti mají starostové obavy také z dopadů kanálu na životní prostředí. "Rovnání toku Moravy mi v dnešní době, kdy se spíše využívá pro stabilizaci vody v krajině obnova přirozených koryt a meandrů, připadá jako krok zpět, proti ochraně životního prostředí a v neposlední řadě ke zvýšení ohrožení vzniku povodní," říká starostka Otrokovic Hana Večerková (ANO).

Proti narušení meandrů na Bohumínsku vystupuje také Vícha. Pokud by se tak kanál stavěl, řešení vidí v obejití meandrů na polské straně.

"Zásahy do krajiny a přírody v bezprostřední blízkosti naší obce mi nejsou lhostejné a velmi si vážím bohatství, kterým jsou lužní lesy, archeologická naleziště a historická území chráněná státem po obou stranách řeky Moravy," souhlasí starostka Mikulčic Marta Otáhalová, podle které by mohl kanál také zkomplikovat snahu o zápis archeologického naleziště Slovanské hradiště v Mikulčicích na seznam UNESCO.

Jinde panují obavy o nedostatek spodní vody. "Pro Rokytnici je to dost zásadní věc, protože náš Návesní rybník je na spodní vodě závislý. Během posledních pěti let nám hladina klesla o 80 cm a jen díky letošním srážkám se hladina dostala na původní úroveň," říká starosta Rokytnice na Přerovsku Kamil Malenda.

Primátor Přerova Měřínský ovšem tvrdí, že si město nechalo zpracovat hydrologickou studii, která obavy z negativních dopadů na zásoby vody v oblasti nepotvrdila.

Budeme po vládě žádat další informace, slibuje Svaz měst a obcí

Obecně se starostové shodují na tom, že by peníze na kanál využili jinde. "Pokud bude evropská silniční síť odpovídat svými parametry 21. století a železnice bude přepravovat to, co přepravovat je schopna, tak nemusíme řešit lodní dopravu kanálem přes Evropu," uvedl starosta Rybníka Procházka.

"Věřím, že se nebudou vyhazovat další velké peníze na přípravu této stavby, 190 milionů by se dalo použít na podstatně potřebnější a důležitější projekty," souhlasí starosta Voděrad na Orlickoústecku Jan Dlouhý.

Řešení se bude snažit najít Svaz měst a obcí. Jeho místopředseda Pavel Drahovzal Aktuálně.cz řekl, že si je převládajícího nesouhlasu obcí vědom. Rýsuje se tak podle něj jednání s vládou - k němu by mělo dojít na začátku příštího roku. Podle Drahovzala je dosud k projektu dostupných jen velmi málo informací. "Chceme s vládou o té věci jednat, ptát se, nakolik je to zásadní, aby se to opravdu realizovalo, jaký to bude mít přínos pro ekonomiku," popsal.

Mrtvé dítě minulé doby, říká komora architektů

Kanál Dunaj-Odra-Labe dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman. Projektu je nakloněná také vláda Andreje Babiše, která 5. října schválila usnesení o zahájení přípravy stavby. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy v jedné osobě Karel Havlíček (za ANO) to označil za "významný krok v dopravním, ekonomickém, energetickém, vodohospodářském a rekreačním posílení Moravskoslezského kraje".

Ministerstvo si slibuje, že zesplavnění Odry usnadní přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

Různé skupiny odborníků ale projekt kritizují. Ochránci přírody upozorňují, že kanál může narušit zbytky zachovalého přirozeného ekosystému a měl by negativní dopad na krajinu a vodní systém.

Kanál kritizuje také Česká komora architektů. "Tento záměr jsme nejen my považovali za mrtvé dítě minulé doby, podobně jako bylo obracení toků řek, poroučení větru a dešti a další megalomanské projekty vládců totalitních režimů. Nebýt trvalé snahy současného prezidenta, zůstal by tento nápad navždy pohřbený v archivech," napsal její předseda Jan Kasl.

Video: Kanál za stamiliony? Jen vany s hnijící vodou, hraje se o peníze, tvrdí Seják

Zeman nemá ponětí o tom, jak funguje příroda. Kanál Dunaj-Odra-Labe je totálně ztrátová záležitost, kritizuje vědec Josef Seják. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy