Praha - Ministr životního prostředí Martin Bursík tvrdí, že ekologickou daň, která od ledna zatíží uhlí, zemní plyn a elektřinu, většina lidí ani nepocítí. Vláda počítá s tím, že v první etapě ekologické daňové reformy, kterou požaduje Evropská unie, schválí pouze minimální verzi daně.
Experti představující ekologickou daň dnes řekli, že daň by od ledna 2008 například zdražila metrák uhlí o deset až dvacet korun. Cena elektřiny by se měla zvýšit asi o procento, přičemž "normální" kažodroční zdražení je několikanásobně vyšší. Domácnosti, které topí plynem, budou od nové daně osvobozeny úplně, protože plyn patří do kategorie ekologického paliva.
Bursík chce přesto prosadit, aby se zvýšení cen kompenzovalo nižším sociálním pojištěním a aby lidé s nízkými příjmy, například důchodci, dostali od státu finanční náhradu.
Rozpory trvají, čas utíká
Přestože ekologickou daň by lidé a podniky měli začít platit už za osm a půl měsíce, ministerstva se na konečné verzi nových zákonů, které ještě musí schválit vláda a parlament, ještě nedokázala shodnout.
"Přetrvávají některé zásadní rozpory a termíny jsou nesmírně napjaté," řekla náměstkyně ministra financní Dana Trezziová na prestižním Žofínském fóru, které bylo věnováno právě ekologické dani.
Bursík například nesouhlasí s tím, aby od daně byla osvobozena pouze malá zařízení, která souběžně vyrábějí elektřinu a teplo. Toto privilegium chce pro všechny kogenerační jednotky.
Nelíbí se mu ani to, že spolu se zákony o ekologické dani nebude vláda souběžně projednávat i návrhy, jak zvýšení cen kompezovat snížením sociálního pojištění. Základním principem ekologické daňové reformy je totiž její neutrálnost - stát by neměl na daních vybrat více, přímé daňové zatížení se pouze přesune do nepřímého.
Právě nepřímé daně mají motivovat podniky i veřejnost k úsporám, moderním technologiím či používání ekologicky šetrnějšího paliva.
Stát vybere navíc jen pár miliard
Podle propočtů ministerstva financí by příští rok měl stát na ekologické dani vybrat 4,3 miliardy korun. Pokud ovšem budou od daně osvobozeny domácnosti, které topí plynem, bude výnos podle Bursíka ještě nižší - jen zhruba 3,5 miliardy.
"Veřejné rozpočty ekologická daň rozhodně nezachrání, není to ani žádné nové výrazné zatížení daněmi," poznamanala náměstkyně ministra financí Trezziová.
Pokud Bursík prosadí, aby se spolu se zavedením ekoligické daně snížilo sociální pojištění, firmy, podnikatelé i zaměstnanci to prakticky nijak nepocítí.
Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly ke konci listopadu 2006 výše 821,2 miliard, přičemž sociální pojištění bylo zhruba 40 procent, tedy asi 330 miliard. Ekologické daně by tak na sociálním pojištění ušetřily pouhé jedno procento.
Bursík nechce, aby lidé topili uhlím
Podle Bursíka jde v první fázi daňové reformy ovšem především o to, aby byla začleněna do českého daňového systému. "Z ekologického pohledu bude teď její efekt skutečně prakticky nulový," uznává Bursík.
Ekologická daň ovšem postupně poroste a bude zahrnovat stále více produktů. Od roku 2010 má přijít druhá etapa, v níž se například zvažuje o zdanění oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu. Třetí etapa by měla začít v roce 2014.
Bursík plánuje, že od příštího roku umožní domácnostem, které topí uhlím, aby přešly na ekologičtější palivo. Chce, aby si lidé v malých obcích pořizovali kotle na biomasu či tepelná čerpadla.
K tomu chce využít miliardy korun z evropských fondů a zároveň dohodnout s některou z komerčních bank, aby lidem poskytla výhodný úvěr. Bursík by chtěl časem dosáhnout toho, že by topení uhlím úplně skončilo - v krajním případě i zákazem.
