Prezidentem byl Václav Havel, premiérem Miloš Zeman, Česko bylo čerstvým členem NATO a do vstupu do Evropské unie zbývalo ještě pět let. Psal se rok 1999. Právě tehdy se stala předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost osmatřicetiletá absolventka Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Dana Drábová.
Jak zjistilo Aktuálně.cz, Drábová v čele úřadu zůstane. Fialova vláda ji na středečním jednání jmenuje s účinností od 1. listopadu. "Předseda vlády na základě výsledku výběrového řízení navrhuje vládě České republiky, aby (…) jmenovala na služební místo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Danu Drábovou, Ph.D.," stojí ve vládním materiálu, jejž Aktuálně.cz získalo.
Pokud se Drábová rozhodne naplnit celé funkční období, předsedkyní bude dalších pět let. Na žádost Aktuálně.cz o vyjádření reagovala stručně a jasně. "Nadále budu vykonávat svou práci, jak nejlépe budu umět," odepsala. Je nejdéle sloužícím státním úředníkem v nejvyšší pozici v zemi.
Jediná přihlášená
"Do výběrového řízení se ve stanovené lhůtě přihlásila jedna žadatelka, a to Ing. Dana Drábová, Ph.D. Po posouzení došlé žádosti byla tato žadatelka pozvána k pohovoru v rámci výběrového řízení," popisuje vládní materiál, jak v instituci probíhala soutěž o předsednické místo, kterou kabinet vyhlásil 30. srpna.
Pohovor s Drábovou proběhl 11. října, vedla ho čtyřčlenná komise v čele s šéfem oddělení řízení ve věcech státní služby resortu ministerstva vnitra Michal Richtr. Sestavu dále tvořili vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková, šéf sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler a místopředseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek.
"Na základě pohovoru byla v protokolu o průběhu a výsledku výběrového řízení tato žadatelka označena jako úspěšná, a v souladu se zákonem o státní službě (…) byla výběrovou komisí označena jako nejvhodnější žadatelka," uvádí se dále ve vládním materiálu. Rozhodnutí o jmenování Drábové vyhotoví přímo premiér Petr Fiala.
Komunální politička
"Panika by tu nastala zbytečně, protože nic takového, co by mohlo mít účinky na Česko, se v případě použití taktické jaderné zbraně na Ukrajině stát nemůže," uvedla Drábová letos v dubnu v pořadu Aktuálně.cz Spotlight k tomu, zda by Česko pocítilo důsledky případného jaderného útoku Ruska na území jím okupované Ukrajiny.
Drábová poprvé vstoupila do Státního úřadu pro jadernou bezpečnost roku 1995, následující rok tam řídila odbor havarijní připravenosti. Další tři léta vykonávala funkci ředitelky Státního ústavu radiační ochrany. Poté se vrátila do úřadu jaderného regulátora, který dodnes řídí. Díky chystanému jmenování může setrvat v čele instituce do svých 67 let.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost zajišťuje regulaci a dozor nad využíváním jaderné energie, radiační ochranou, havarijním plánováním a plněním závazků Česka v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení. Odpovídá i za mezinárodní spolupráci v této oblasti. V úřadu pracuje přes sto lidí, má sedm regionálních pracovišť a jedno v každé ze dvou tuzemských jaderných elektráren, Temelíně a Dukovanech.
Drábová se pohybuje i v politice. Je nezávislou místostarostkou města Pyšely ve Středočeském kraji za hnutí STAN, v zastupitelstvu slouží od roku 1998. Od října 2016 do května 2017 byla také zastupitelkou Středočeského kraje, ale po zásahu ministerstva vnitra musela na mandát rezignovat. Podle zákona byl neslučitelný s funkcí předsedkyně jaderného regulátora.
Video: Ať už Rusák vypadne. V Záporoží visí průšvih na vlásku, říká Drábová (17. 4. 2023)
