Praha - Po téměř 25 letech od schválení se česká ústava ocitá znovu v centru pozornosti. Prezident Miloš Zeman otálí s odvoláním ministra financí Andreje Babiše, za nečinnost ho kritizuje premiér Bohuslav Sobotka, který je připravený se s hlavou státu přít u Ústavního soudu.
Znovu se tak otevírá otázka, jestli není po čtvrt století ten správný čas na zpřesnění některých článků základního zákona státu, nebo dokonce na úplnou revizi dokumentu.
Český ústavní pořádek podle expertů není stavěný na chování prezidenta, který si klíčová ustanovení prvního zákona země vykládá svévolně a v rozporu s dosavadními zvyklostmi. "Efektivní prostředek, který by donutil prezidenta konat v situaci, kdy se další aktéři domnívají, že by konat měl, nebo se odmítá podřídit ústavní praxi, v podstatě neexistuje," upozorňuje ústavní právník Jan Kysela.
Přestože Senát Zemanovi, který odkládá odvolání Babiše, hrozí žalobou pro hrubé porušení ústavy, hlava státu může být relativně klidná. Ústavní soud by o jeho případném provinění rozhodoval jen v případě, že by se na tom shodla třípětinová většina senátorů a zároveň 120 poslanců. Tolik hlasů by bylo kvůli síle Zemanových podporovatelů v parlamentu jen velmi obtížné získat.
Moc přísné podmínky pro žalování prezidenta
Podle Kysely jsou takto přísné podmínky pro žalobu na prezidenta neobvyklé. "Dává to hlavě státu pocit, že pokud neprovede něco strašného, může spoléhat na blokační menšinu v jedné nebo druhé komoře parlamentu," dodává s tím, že v tomto smyslu by se ústava mohla změnit.
S Kyselou souhlasí další odborník na ústavní právo Jan Wintr. Ten by se přikláněl ke změně článku 65, který možnosti stíhání prezidenta upravuje, v tom smyslu, aby pro žalobu stačil jen souhlas senátorů. "Byl by to větší korektiv pro situaci, kdy by prezident hrubě porušoval ústavu," říká.
Podobnou změnu by podpořil ministr pro legislativu Jan Chvojka z ČSSD. "Jsem pro to, aby Poslanecká sněmovna i Senát mohly podávat ústavní žalobu samostatně třípětinovou většinou, tedy bez souhlasu té druhé," odpověděl Aktuálně.cz s tím, že by se ale změny v ústavě neměly přijímat pod dojmem z aktuální politické situace. "Chce to čas, rozvahu a diskusi," řekl Chvojka.
Podle právníků je navíc paradoxní, že jej bylo jednodušší dohnat k zodpovědnosti v době, kdy jej ještě volil parlament. Do odsouhlasení přímé volby v roce 2012 bylo možné prezidenta stíhat pouze za velezradu, ale stačily k tomu "jen" hlasy nadpoloviční většiny senátorů.
"Zejména pravomoci prezidenta republiky by bylo vhodné zpřesnit a je chyba, že k tomu nedošlo už v novele ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta," myslí si odborník na ústavní právo Marek Antoš.
Lhůty raději ne
Zeman i Sobotka po vzájemných přestřelkách oznámili, že jsou připraveni o výklad prvního zákona státu požádat Ústavní soud. Pokud Zeman Babiše nebude chtít odvolat, povede premiér s prezidentem kompetenční spor. Zeman zase avizoval, že se ústavních soudců zeptá, jestli návrh na odvolání ministra financí musí přijmout.
Právník Jan Wintr z Univerzity Karlovy však tvrdí, že v tomto ústava hovoří zcela jednoznačně - prezidentovou povinností je Babiše odvolat. "Články, o které se vede spor, jsou napsané tak jasně, že jasněji napsané být nemohou," zdůrazňuje.
S blížícím se pětadvacátým výročím schválení ústavy právníci, které oslovil deník Aktuálně.cz, připomínají, že základní zákon České republiky obstál. Nicméně nebrání se diskusím o jeho možné celkové revizi. Ostatně ministr pro legislativu Jan Chvojka organizuje debaty s právními odborníky, kteří o možných změnách ústavy diskutují. Jan Kysela by si například dokázal představit, že by vznikla pracovní skupina poslanců, senátorů a ústavních expertů, která by hledala slabé stránky ústavy zejména v souvislosti se zavedením přímé volby prezidenta. Problém v textu jako celku nevidí, dílčí úpravu některých článků by ale podpořil.
Že by pouze současná situace, kdy se prezident Zeman podle právníků pohybuje za hranou svých pravomocí, měla být impulsem pro komplexnější přepisování ústavy, si Kysela nemyslí. Podobně by podle něj nepomohlo, kdyby zákonodárci do prvního zákona státu přidali lhůty, dokdy musí hlava státu například odvolávat ministry.
"Problém není v textu, ale v nechuti prezidenta republiky se jím řídit. A tu nechuť neodstraníte tím, že text přepíšete," kritizuje Zemana Kysela.
