„Dočasná stabilizační fáze.“ Miliardové škrty v obraně padnou i na Strnadovy zakázky

Návrh rozpočtu, se kterým pro letošek pracuje ministerstvo obrany, je o 21 miliard korun nižší, než se plánovalo ještě na konci roku 2025. Ministr Jaromír Zůna a jeho úředníci tak mimo jiné omezili řadu modernizačních kontraktů. Několik miliard škrtli i v zakázkách důležitých pro firmy miliardáře Michala Strnada. Právě s ním má premiér Andrej Babiš dlouhodobě velmi vyhrocené vztahy.

Je to přesně rok, co na posádkové cvičiště u Žatce dorazil tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) s bývalou ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Poté, co zkontrolovali, jak vojáci 4. brigády rychlého nasazení trénují bojové akce, zaměřili se i na jejich techniku.

Pozornost se obrátila na obrněná vozidla Pandur II, která jsou v polovině své životnosti, a je třeba urychleně vyřešit, co s nimi dál. A vojáci dali jasné doporučení. Modernizace stávající techniky nedává finančně ani technologicky smysl, pořídí se přes 250 zbrusu nových vozidel. O kontrakt v hodnotě desítek miliard usiluje domácí CSG, finská Patria či německo-nizozemský Artec.

„Počítali jsme finanční prostředky a díky tomu rozhodnutí, že příští rok (2026) bude mít ministerstvo obrany rozpočet ve výši 2,2 procenta HDP, by na to ty prostředky byly,“ odpověděla tehdy ministryně Černochová na dotaz Aktuálně.cz, kdy se strategická zakázka rozjede.

Byla to sama Černochová, kdo o několik týdnů později na brněnském veletrhu IDET šampaňským postříkala prototyp vozidla Pandur 8×8 Evo z koncernu CSG a výmluvně tak dala najevo, že i v téhle zakázce bude mít velkou šanci firma miliardáře Michala Strnada.

Aktuální vývoj ale ukazuje, že pod novým vedením ministerstva obrany a jeho úspornými opatřeními zakázka není nijak aktuální. A že zbrojaři si musí nechat zajít chuť na tyhle miliardy, které se měly vyplácet už letos. Jestliže se ještě loni počítalo s dodávkami prvních nových vozidel v roce 2028, dnes už se mluví o době po roce 2030.

Jak přitom Karel Řehka potvrdil reportérovi deníku Aktuálně.cz, 4. brigáda rychlého nasazení potřebuje nová obrněná vozidla co nejrychleji. „My jsme (ministerstvu obrany) zadali studii proveditelnosti, abychom věděli, co je nejlepší řešení. Bohužel nejsme schopni ovlivnit rychlost jejího provedení, obdrželi jsme ji na konci loňského roku,“ odpověděl Řehka.

I kvůli poměrně pomalému procesu, jehož výsledkem je velice detailní podkladový dokument pro armádu, se tak zakázka dostala na druhou kolej. A v letošních plánech tak už nefiguruje.

„Naše sekce rozvoje schopností to analyzuje a připravuje podklady k rozhodnutí pro vojenské doporučení,“ pokračuje Řehka. Ministerstvo nechce specifikovat, kdy se zakázka znovu dostane na program. „Do doby předložení tohoto vojenského doporučení nebudeme průběh tohoto procesu ani jeho dílčí závěry komentovat,“ reaguje Petr Pešek, mluvčí resortu.

A i když Řehka tvrdí, že se zatím nestalo, že by kvůli velkým škrtům v obranném rozpočtu museli zrušit některou investiční akci, u řady z nich už museli „přeuspořádat splátky“ nebo rovnou celý výdaj posunout v čase do příštích let.

„V tomhle roce tam dramatický dopad není. Druhá věc je, jak bude ten trend pokračovat,“ krčí Řehka rameny nad dalším – a značně nejasným – vývojem obranného rozpočtu v éře kabinetu Andreje Babiše (ANO).

„Dalo mi hodně práce se v tom pohrabat“

Už teď je zřejmé, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) podpořil odsunutí několikamiliardových záloh v nákupu houfnic Caesar (1,2 miliardy korun), pásových bojových vozidel CV90 (2,5 miliardy) či letounů F-35 (2,2 miliardy). Celkově navrhovaný rozpočet ministerstva obrany činí 154,8 miliardy, což je o 21 miliard méně, než bylo naplánováno původně.

„My jsme úplně nedostali podrobný rozpis toho, kde jste těch 21 miliard sebrali. Dalo mi hodně práce se v tom pohrabat, abych viděla, kde ty peníze ubyly,“ prohlásila poslankyně Jana Černochová na únorovém jednání sněmovního výboru pro obranu.

A sama pak kromě jiných vypíchla i několik údajně zbrzděných kontraktů, z nichž profituje koncern CSG anebo se o ně teprve uchází: „Snižujete objednávky vozidel Tatra o 1,26 miliardy, (…) dále vyškrtnutí pontonové mostní soupravy, jasně, ušetřili jste 1,3 miliardy,“ řekla Černochová směrem k zástupcům ministerstva obrany.

To jinými slovy znamená, že zbrojní firmy obchodující s ministerstvem obrany nedostanou peníze, se kterými pro letošek počítaly. Zvlášť v případě skupiny CSG může jít o poměrně pikantní souhru okolností – mezi premiérem Andrejem Babišem a Michalem Strnadem totiž dle insiderů dlouhodobě panuje, mírně řečeno, nevraživost.

„Ve velkých zakázkách jsme posouvali platby proto, abychom dokázali uzavřít nové smlouvy,“ říká Richard Vítek, vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva obrany. Jedním dechem ovšem dodává, že letos se nepočítá s podpisem žádného strategického projektu. Těch se za vlády Petra Fialy uzavřelo hned několik.

„Aktuální úprava rozpočtu je pouze dočasnou stabilizační fází, nikoliv změnou strategického kurzu,“ tvrdí ministr obrany Jaromír Zůna. „Určitě to není rozpočet, který by měl zásadně rozkolísat naše ambice nebo dlouhodobé záměry. Je to určitě nepříjemnost, protože chybí peníze na ten rozmach,“ tvrdí ministr.

„My jsme se museli vypořádat s tím politickým rozhodnutím – moje zadání bylo, aby se nekrátily věci, které mají přímý dopad na vojáky, které by měly potenciál demotivovat ve službě,“ přiblížil náčelník generálního štábu Karel Řehka, jakým způsobem hledal nařízené úspory v armádě.