Mapa světa rudne. Do 200 let se oteplí o osm stupňů, varoval v Praze přední klimatolog

Adéla Skoupá Adéla Skoupá
Aktualizováno 30. 9. 2015 11:56
Přední světový klimatolog a zakladatel a ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatu Hans Joachim Schellnhuber před zaplněným sálem na Akademii věd v Praze prohlásil, že do 200 let se naše planeta oteplí o osm stupňů Celsia. Zabránit tomu můžeme změnou hospodářství. Upozornil například na nutnost snížení spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů. Fosilní paliva podle něj musí zůstat v zemi.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Pokud nepřekopeme dnešní hospodářství, do dvou set let se naše planeta oteplí o celých 8 stupňů Celsia. V Praze před tím varoval přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber.

Zakladatel a ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatu radí s bojem proti oteplování i německé kancléřce Angele Merkelové. Před zaplněným sálem na Akademii věd v úterý upozornil například na nutnost snížení spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů.

"Fosilní paliva musíme nechat v zemi. Je to jako zlatá žíla, na které sedíme a již nesmíme vytěžit," řekl.

Kdo za to může

V posledních letech se planeta nebývale otepluje a základní otázka podle Schellnhubera zní: Jsou změny, které nyní zažíváme, výsledkem lidské činnosti?

Ano i ne, vysvětlil dvěma teoriemi klimatolog a fyzik. Zčásti způsobují změnu klimatu takzvané Milankovičovy cykly, tedy změny v příjmu slunečního záření dopadajícího na Zemi, které jsou dané výkyvy planety z osy při oběhu kolem Slunce.

Schellnhuber ale upozornil i na známý skleníkový efekt. "Autor myšlenky Arrhenius zjistil už na konci devatenáctého století, že se kvůli tomu zemský povrch v budoucnu ohřeje o více než 2 stupně Celsia. Přišel na to bez počítače, jen pomocí tužky, byl to génius,“ připomněl vědec.

Čím více emisí, tím větší blahobyt

A představil animovanou mapu světa, na které se postupně červeně vybarvují místa, kde se kvůli působení člověka vypouští velké množství skleníkových plynů. "Čím více emisí, tím více lidí tam žije a tím větší blahobyt," komentoval profesor.

Nejprve se začala na mapě zbarvovat Velká Británie, kde vypukla v půli osmnáctého století průmyslová revoluce.

"Sledujete historii lidstva podle množícího se oxidu uhličitého,“ uvedl. Německo se podle mapy stalo jako druhé na světě uhlíkovou velmocí, což podle Schellnhubera způsobilo první světovou válku.

"Museli rozhodnout, kdo je uhlíkovou velmocí," řekl s nadsázkou. V 60. letech minulého století začala více emisí vypouštět i jižní Afrika, Brazílie nebo Blízký východ.

Zrudne celý svět?

"Co se stane, když nám zrudne celý svět? Podle konvenčních pravidel bude celá planeta rozvinutá, ale bude to znamenat oteplení planety až o 8 stupňů,“ varoval fyzik před hrozícím vývojem.

Pokud se ale překope hospodářství, zvýší se podle něj teplota jen o dva stupně.

Větší oteplení a větší množství emisí by znamenalo asi devadesátiprocentní úhyn korálových útesů a masivní tání ledovců v Arktidě i Antarktidě. Hladina moří by tak stoupla o 7 metrů.

"Čím více se v oblasti pohybuji, tím větší mám obavy. Se současnou situací je potřeba něco udělat,“ apeloval pětašedesátiletý expert. Svou přednášku nazval Problém klimatu a jeho transformativní řešení.

"To proto, že je to systémový problém. Svět se změní a my také. Můžeme se do toho ale pokusit zasáhnout,“ řekl Schellnhuber.

Povodně, El Nino, hladomor

Mezi dalšími změnami, které nás čekají, jmenoval extrémní povodně i El Nino a hladomory způsobené suchem v Africe.

"Do budoucna budeme muset změnit celou energetiku planety. V červnu se na setkání sedmi států dohodlo, že musíme udržet oteplení pod dvěma stupni," uvedl.

Je proto podle něj nutné, aby byla v budoucnu solární energie levnější než fosilní paliva. A aby se vybudovala síť, která by vedla solární energii z Afriky do Evropy.

Připouští ale strategické riziko – průmysl je na fosilní zdroje silně navázaný. "Zjistili jsme ale, že překopání energetiky by stálo pouhé dvě miliardy eur. Je to o výzkumu a vývoji," prohlásil klimatolog.

Důležité je stavět energeticky pozitivní domy

Podle Schellnhubera je rovněž důležité stavět energeticky pozitivní domy, které budou energii samy vytvářet a posílat ji do sítě. A nepůjde jen o domy, klimatolog si představuje energeticky úsporná celá města. Optimistický je i ohledně elektromobilů. Dalším důležitým bodem je podle něj využitelnost odpadů, například recyklace mědi.

Velké energetické společnosti podle něj ztrácejí dech a budoucnost je v těch menších. "Za posledních patnáct let se jejich počet zvedl z 60 na 700," říká Schellnhuber.

Angažovaný vědec

Řadí se mezi angažované vědce, po vzoru Alberta Einsteina, v jehož pracovně sídlí.

"Myšlenka, že vědec nemá zasahovat do společnosti, je nezodpovědná," říká muž, který se mimo jiné také podílel na tvorbě encykliky Laudato Si‘ papeže Františka věnované ochraně životního prostředí.

Také Česko má podle Schellnhubera na výběr, a to vzhledem ke své poloze v Evropě, kvalitním odborníkům i infrastruktuře.

"Můžete si zvolit, zda můžete být nejenom součástí nového hospodářství, ale dokonce být jedním z tahounů. Anebo jestli chcete zaostávat a být součástí starého hospodářského systému, který dříve nebo později vyhyne," řekl.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Při útoku u amerického Pentagonu zemřel policista i útočník, motiv je nejasný

Na autobusové zastávce uvnitř komplexu amerického ministerstva obrany v úterý zaútočil muž na člena ochranky Pentagonu a zabil ho. Sedmadvacetiletý pachatel pak následně zemřel při přestřelce. Podrobnosti incidentu, který si vynutil dočasné uzavření celého sídla amerického ministerstva obrany, zatím nejsou jasné, federální vyšetřovatelé nicméně sestavují profil útočníka a snaží se přijít na motiv jeho činu, napsala agentura AP.

Pachatelem byl podle několika vyšetřovatelů zřejmě Austin William Lanz. Podle nejmenovaných zdrojů AP se rozběhl na člena ochranky Pentagonu George Gonzaleze a pobodal ho do krku. Další policisté na místě útočníka následně zastřelili.

K útoku došlo na zastávce v bezprostřední blízkosti budovy Pentagonu, která je přestupní stanicí mezi metrem a řadou autobusových linek, a jíž denně prochází tisíce zaměstnanců ministerstva.

Mluvčí ministerstva obrany na úterní tiskové konferenci nechtěl médiím sdělit ani základní okolnosti útoku, jen zmínil, že byl napaden policista a že došlo k přestřelce. Nevyloučil také teroristický ani jiný motiv s tím, že nechce zasahovat do probíhajícího vyšetřování. Bližší informace neposkytl ani Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 21 minutami

U Kralup nad Vltavou vykolejil nákladní vlak, koridor bude stát až do čtvrtečního rána

U Kralup nad Vltavou vykolejil ve středu brzy ráno nákladní vlak. Mimo trať skončily tři vozy. Při nehodě se nikdo nezranil, škoda na vlaku dosáhla tří milionů korun, na trati je škoda za jeden milion korun, uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Provoz na trati je zastavený. Omezení se dotkne desítek spojů včetně mezinárodních, uvedly na svém webu České dráhy (ČD). V úseku je náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy potrvá omezení zřejmě do čtvrtečních brzkých ranních hodin, nyní na místě pokračuje odklízení vykolejených vozů, řekl Gavenda po 20:00.

Nehoda se stala krátce před 05:00 v úseku mezi Kralupy - Libčice nad Vltavou. Podle ČD vykolejil vlak jiného dopravce. "Vykolejil v prostoru výhybky," řekl Drápal. Drážní inspekce na místě zjišťovala příčiny a okolnosti nehody, vyšetřování pokračovalo celé odpoledne. Po jeho skončení na místě začalo odklízení vagonů.

"Je předpoklad, že ještě v noci, odhadem kolem půlnoci, začne oprava trati," popsal Gavenda. Mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová už dnes ráno uvedla, že není poškozené trakční vedení. Podle předběžných informací Českých drah by provoz po jedné koleji mohl být obnoven kolem 4:00.

V úseku Praha-Holešovice - Kralupy nad Vltavou funguje náhradní autobusová doprava, ovšem v omezeném počtu autobusů. Cestující mohou také využít linku Pražské integrované dopravy číslo 370.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

OSN má obavy o desetitisíce Afghánců, v Laškargáhu by je mohly uvěznit boje s Tálibánem

OSN má velké obavy o bezpečnost desetitisíců obyvatel afghánského Laškargáhu, které by v tomto městě mohly uvěznit boje mezi vládními vojsky a islamistickým hnutím Tálibán. V New Yorku to dnes podle agentury Reuters uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Tálibán svou ofenzivu proti afghánské vládě zesiluje od dubna, kdy USA oznámily, že do září stáhnou z Afghánistánu své vojáky, čímž ukončí svou dvacetiletou vojenskou přítomnost v zemi.

"Od začátku roku konflikt v Afghánistánu přinutil skoro 360.000 lidí opustit domovy. Od roku 2012 bylo vysídleno zhruba pět milionů lidí," řekl Dujarric novinářům.

Boje jsou velmi intenzivní zejména v okolí města Herát, nedaleko západní hranice s Íránem, a v Kandaháru a právě v Laškargáhu na jihu země.

"Máme velké obavy o bezpečnost a ochranu lidí v Laškargáhu na jihu země, kde by boje mohly uvěznit desetitisíce lidí," řekl Dujarric. Doplnil přitom, že z provincií Hílmand a Kandahár byl hlášen nárůst počtu civilních obětí a destrukce civilních budov i kritické infrastruktury, včetně nemocnicí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 49 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do Varšavy, dostala humanitární vízum

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Běloruský dům ve Varšavě rovněž uvedl, že dnes do polské metropole z Ukrajiny přicestuje manžel atletky Arseň Zdanevič. Stejně jako jeho žena i on obdržel polské humanitární vízum.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Tisíce Libanonců žádají potrestání viníků výbuchu v Bejrútu, policie je rozhání vodními děly

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

K přístavu pochodoval dav tisíců lidí. Mnozí nesli libanonské vlajky a fotografie zemřelých. Později se u přístavu uskutečnila modlitba za oběti neštěstí. Při recitaci veršů koránu nad davem prolétly armádní vrtulníky, které vypustily červený a zelený dým, tedy v barvách libanonské vlajky.

Bezpečnostní složky mezitím použily vodní dělo a slzný plyn proti demonstrantům, kteří na ně u parlamentu házeli kameny. Zraněno tam podle libanonského Červeného kříže bylo osm lidí. Ke střetům mezi stoupenci znesvářených stran podle Reuters došlo také v jiné části města, což si vyžádalo dva zraněné. Tam svědci zaznamenali střelbu do vzduchu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy