Dětské gangy a vraždy prodavaček. Mladých kriminálníků stále přibývá, čísla ale nejsou jen černá

Je to právě rok, co šestnáctiletý mladík vnikl do obchodu v Hradci Králové a nožem ubodal dvě ženy. Soud mu za tento čin letos v lednu uložil trest devět let odnětí svobody. Nejde však o jediný případ nejzávažnějšího trestného činu, který provedl dospívající. Policisté loni vyšetřovali 14 kauz, kdy mladí do 18 let vraždili nebo se o to pokusili.

Data popisující kriminalitu mladistvých navíc naznačují znepokojivý trend. Zatímco v roce 2016 se nezletilí dopustili 2585 trestných činů, loni to bylo téměř o tisícovku víc. Ukazují to statistické přehledy kriminality, které pravidelně vydává Policie ČR.

V případě násilné kriminality, pod kterou patří například loupeže, rvačky, vydírání nebo právě zmíněné zabití, lze pozorovat nárůst i oproti hodnotám z roku 2016. A to jak v absolutním počtu, tak v přepočtu na sto tisíc dětí.

Jen za poslední tři roky se celkový počet násilných činů zvýšil téměř o dvě třetiny. Zatímco v roce 2022 bylo podobných případů 431, loni se číslo vyšplhalo na hodnotu 738. Roky výrazněji ovlivněné koronavirem však byly specifické, vhodnější je proto srovnávat současnou situaci s hodnotami před pandemií. Počet násilných činů se nicméně postupně vrátil k dřívější úrovni a v posledních dvou letech ji výrazněji překročil.

Druhý pohled nabízí naději

Zásadní roli v číslech však hraje také počet dětí. V průběhu let kromě celkového počtu trestných činů také rostl počet mladistvých. Zatímco před deseti lety bylo v Česku 272 tisíc dospívajících ve věku 15 až 17 let, loni se číslo vyšplhalo už na 377 tisíc. Nárůst trestné činnosti je tak úměrný většímu počtu dětí. Při přepočítání trestných skutků na sto tisíc dětí už je nárůst pozvolnější, přičemž v loňském roce na ně připadalo 926 činů. Tím se stále drží pod hodnotou z roku 2016, která byla 947.

Prvotní pohled na čísla tak může působit hrozivě, při zvážení souvislostí už však situace není tak černá. „Poslední tři roky počty trestných činů, které měli spáchat mladiství a nezletilí, skutečně rostou. Pokud se ale podíváme na stíhané osoby ve vyšetřování mladší 18 let, tak ty každým rokem klesají,“ upozorňuje vrchní komisař Jakub Vinčálek.

Z toho vyplývá, že menší množství pachatelů páchá větší množství trestných činů. Statistiky kriminality tak nutně neříkají, že se zvyšuje počet pachatelů, ale spíš to, že u některých mladých osob dochází k opakujícím se deliktům.

Vloupání a krádeží je méně

K větší obezřetnosti tak vyzývá především nárůst násilné a mravnostní kriminality. Jiný pohled skýtá například majetková kriminalita. V říjnu 2020 zákonodárci zvýšili limit pro trestní stíhání za krádež z pěti tisíc korun na deset tisíc. Zatímco celkově to znamenalo pokles počtu trestných činů, u dětí se majetková trestná činnost v posledních třech letech v absolutních číslech zvyšuje. Podobně jako celková kriminalita však při přepočtu na počet dětí zůstává pod maximem z roku 2017, a to dokonce téměř o třetinu. Dětské gangy, nebo přesněji skupiny nezletilých lupičů, jsou tedy spíše ojedinělé.

Mladší děti nezůstávají pozadu

U mladších dětí se absolutní počet trestních skutků také zvyšuje. Počet dětí v této věkové skupině se za deset let tolik nezměnil – zatímco u starší věkové skupiny narostl o více než třetinu, u mladších pouze o čtyři procenta. Znamená to, že i při přepočtu na sto tisíc dětí je počet činů vyšší než v roce 2016. Před deseti lety šlo o hodnotu 82, nyní se pohybuje na čísle 106. Oproti starším dětem se však nadále drží poměrně nízko, a to zhruba na desetině.

Horší hodnoty vykazují statistiky mravnostní kriminality, která u dětí do 18 let za rok vzrostla o 12 procent. Kriminalisté zaznamenali celkem 787 trestných činů, nejčastěji z nich pohlavní zneužití. Nárůst ovlivnila také novela trestního zákoníku, která změnila definici znásilnění a zavedla nový trestný čin sexuálního útoku. Vliv mohla mít i vyšší míra nahlášení podobných událostí.

Riziko ve školních lavicích

Problematická je však situace ve školách. Policie loni evidovala 269 velmi rizikových incidentů ve vzdělávacích zařízeních, přičemž ve více než polovině měla podezření na trestný čin. „Myslím, že je to velmi závažné téma, a ve spolupráci s dalšími institucemi se snažíme mezioborově tuto situaci řešit, protože policie samozřejmě ten požár už jenom hasí a my potřebujeme, aby ten požár vůbec nenastal,“ říká náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík.

Nejčastěji šlo o incidenty, v nichž nefigurovala žádná zbraň. Chladné zbraně se objevily v šestnácti případech, střelné v deseti. „Velmi časté jsou verbální výhrůžky, ať už prostřednictvím sociálních sítí ve školních skupinách, nebo jinde,“ doplnil Kubík. Podle dat společnosti Ipsos se navíc za poslední rok zhruba dvě třetiny dětí a mladistvých setkaly s kyberšikanou.

Situaci ve školských zařízeních začala policie statisticky sledovat teprve loni v lednu, na meziroční srovnání je tak nutno počkat. Podle náměstka by bylo nicméně zapotřebí, aby se zvýšilo povědomí dětí o jejich trestní odpovědnosti. Za velký problém zároveň považuje nedostatek zabezpečovací detence, do které je možné dětské pachatele umisťovat.