Vyčerpání z práce přiznalo 31 procent oslovených učitelů. Dalších 61 procent uvedlo, že z práce občas pociťuje únavu. Podle koordinátora projektů pro školy ve společnosti Scio Michala Dorčáka vyčerpání pravděpodobně souvisí i se syndromem vyhoření. Tím se v posledním roce cítilo ohroženo 24 procent učitelů. "Zároveň se jednalo o nejčastější negativní jev, s nímž se učitelé setkávali," řekl Dorčák.
Mezi další negativní jevy, které učitelé zmiňovali, patřila agresivita rodičů namířená vůči vyučujícímu, což uvedlo 12 procent respondentů, a vulgární chování žáka. Podle asi 19 procent učitelů se děti nedostatečně připravují na výuku a 20 procent učitelů není spokojena se zázemím ve škole. Naopak asi 90 procent vyučujících ohodnotilo pozitivně vedení školy, chování žáků a vztahy v učitelském sboru. Spokojeni byli pedagogové také s množstvím příležitostí pro svůj osobně-profesní rozvoj.
S prací ve škole je podle průzkumu spokojeno nebo spíše spokojeno 93 procent učitelů, přičemž v předcovidovém roce 2019 to bylo o čtyři procenta respondentů více. Vzrostla spokojenost pedagogů s finančním ohodnocením jejich práce. Asi třetina (35 procent) učitelů uvedla, že je s finančním ohodnocením nyní rozhodně spokojena, což je o 17 procent více než před třemi roky. Dalších 54 procent respondentů, tedy stejně jako v roce 2019, je nyní s platem spíše spokojena. Podle Dorčáka růst spokojenosti s finančním ohodnocením pravděpodobně souvisí s navyšováním platů v uplynulých letech.
Podle dat Českého statistického úřadu pobírali učitelé v regionálním školství po započtení všech příplatků a odměn v roce 2021 průměrnou hrubou měsíční mzdu téměř 47 tisíc korun. Meziročně to bylo o osm procent více. Pedagogové působící na základních a středních školách si loni v průměru vydělali zhruba 50 tisíc korun měsíčně, průměrný plat učitelů v mateřských školách byl o pětinu nižší. V regionálním školství v Česku působilo podle údajů ministerstva školství loni 149 tisíc učitelů.
