Brno - Jeden z nejstarších církevních řádů v Česku, cisterciáci z Vyššího Brodu, neuspěl u Nejvyššího soudu ve snaze získat majetek a nemovitosti na jihu Čech. Zde řád působí už od 13. století. 

Nejvyšší soud tak potvrdil verdikty soudů v Českém Krumlově a Českých Budějovicích, které zamítly určovací žaloby, jež řád podal  na stát a na Lesy České republiky.

Po nacistech přišel Beneš

Nejvyšší soud neuznal argumenty řádu, že se za komunistického režimu nemohl proti konfiskaci majetku bránit.

Majetek řádu nejprve zabavili nacisté, po skončení války pak Československý stát na základě Benešových dekretů. Stát majetek řádu jako organizaci státně nespolehlivé odmítl vydat zpět.

"Je nemyslitelné, aby zákonodárci i soudci současného demokratického režimu chránili důsledky jednání protiprávního režimu," uvedli právní zástupci řádu v dovolání k Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud ale rozhodl, že se řád majetku nemůže domáhat na základě určovacích žalob. Podle dva roky starého verdiktu Ústavního soudu je totiž možné majetek zabavený před rokem 1948 vydat jen podle restitučních zákonů.

A speciální restituční zákon v případě církevního majetku politici dosud nepřijali.

Nejvyšší soud také uvedl, že soudy nemohou nahrazovat rozhodnutí politiků a je jenom na nich, zda se rozhodnout uskutečnit církevní restituce.

Stomiliardový majetek

Spory o to, jak vyřešit restituce církevního majetku, se už přitom vlečou roky.

ČTETE VÍCE:

Církev nemá peníze, prodává fary

Majetek, který stát nevydal zpět církvím, má podle kardinála Miloslava Vlka zhruba stomiliardovou hodnotu. Situace se mění až letos.

Komise, kterou pro narovnání vztahu státu a církví ustavila Topolánkova vláda, už plánuje způsob, jakým napraví majetkové křivdy způsobené komunistickým režimem.

"Panuje shoda na kombinaci finanční náhrady a naturální restituce formou obecného restitučního zákona," řekl  ministr kultury Václav Jehlička

Majetkové vypořádání se z 95 procent týká římskokatolické církve, jen pět procent připadá jiným církvím.