Praha – Tři týdny poté, co církve nabídly vládě pomoc s výběrem uprchlíků, začínají být známé její konkrétnější body. Katolická církev kabinetu Bohuslava Sobotky nabízí zapojení svých pracovníků přímo v terénu v uprchlických táborech v Jordánsku nebo Kurdistánu. Právě odtud by Česko mělo už v září první běžence přijmout.
Podle Tomáše Holuba, generálního sekretáře České biskupské konference, církev hodlá využít sítě svých kontaktů v obou zemích. Její pracovníci budou spolupracovat zejména s tamními autoritami a spřízněnými křesťanskými organizacemi, jež budou moci uprchlíky Česku doporučit k přijetí.
Církev chce mimo to pomoci i na území Česka. "Chceme se angažovat v projektech pro uprchlíky v České republice a poskytnout naše zázemí a osobní pomoc," řekl Aktuálně.cz Tomáš Holub.
Běženci, které Česko v průběhu letošního roku přijme, budou moci využít služeb církevních diecézí a farností. "Prostřednictvím nich jsme připraveni poskytnout širší oporu a prostor, ve kterém by se nově příchozí mohli začlenit," sdělil generální sekretář biskupů Holub. Uprchlíkům pomůže i charita, největší katolická nezisková organizace.
Biskupové pomoc s migrační krizí nabídli na začátku července po svém zasedání na moravském poutním místě Velehrad. V prohlášení uvedli, že jsou připraveni vyzvat farnosti a sbory k tomu, "aby po dohodě s místními samosprávami i za spolupráce s lokálními charitami a diakoniemi mezi sebe přijaly rodiny křesťanských migrantů."
Po kritice, že církev chce pomáhat jen křesťanským běžencům, však prohlášení biskupů Tomáš Holub upřesňuje. "Pomoc by měla směřovat primárně k těm, kteří jsou nejvíce pronásledováni a nejvíce trpí. Jedná se tedy o členy komunit, kteří nebyli ochotni podřídit se diktatuře radikálů a museli v obavách o svůj život opustit své domovy," vysvětluje Holub. "Jako první krok nabízíme přijetí křesťanů v jednotlivých sborech a farnostech," připouští.
Ve Vidnavě uprchlíci bydlet nebudou
Předem vybraní uprchlíci podstoupí bezpečnostní prověrku a hned se podle vládního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy začnou seznamovat s češtinou a podmínkami života v Česku. Po příjezdu stráví nezbytnou dobu v uprchlických zařízeních, než se vyřídí azyl. Po jeho získání se přestěhují do vybraných obcí.
Jedním z důležitých prvků pomoci, kterou církev nabídla, mělo být zapůjčení kláštera boromejek ve Vidnavě v česko-polském pohraničí. Z tohoto návrhu ale sešlo. Ministerstvo vnitra, jak Aktuálně.cz potvrdil starosta města Rostislav Kačora, zatím nemá zájem využít žádný z církevních objektů pro ubytování uprchlíků.
Chovancův úřad se tedy rozhodl využít pouze areálů pro detencí uprchlíků, jež spravuje. Ty se však rychle naplňují a není vyloučené, že resort vnitra nabídku církve ještě přehodnotí.
Není to poprvé, co církev pomohla s přesidlováním cizinců do Česka. Dříve spolupracovala i na přijetí volyňských Čechů. Biskupové pomoc při přijímání běženců odůvodňují svým náboženským přesvědčením. "Máme stát při těch, kteří nějakým způsobem trpí, nebo se jim nedopřává možnosti důstojných životních podmínek," vysvětluje Tomáš Holub.
Vláda se k integraci migrantů do společnosti rozhodla využít, jak upozornily Hospodářské noviny (HN), i osvětovou informační kampaň. Pomoci té se Sobotkův kabinet bude snažit zlomit xenofobii a strach české veřejnosti z migrantů.
"Chápu, že se dneska lidé bojí. Když totiž slyší slovo muslim, jediné, co znají z médií, je řezání hlav a popravy. My potřebujeme rozbít tuhle masovou představu," vysvětlil v rozhovoru s HN Tomáš Prouza, vládní tajemník pro evropské záležitosti.
Česko do konce roku 2017 přijme celkem 1 500 uprchlíků. Ještě letos v Česku najde nový domov 400 lidí, příští rok 700 a 400 pak v roce 2017. Na základě dohody mezi zeměmi Evropské unie česká vláda rozhodla, že 1 100 běženců přijme z Řecka a Itálie. Tedy ze států na vnějších hranicích EU, které migrační vlnu pociťují nejvíc. Čtyři stovky cizinců do Česka dorazí přímo z uprchlických táborů na Blízkém východě.
