Biskupové nabízejí pomoc s přijetím křesťanských uprchlíků

ČTK ČTK
4. 7. 2015 17:02
Do spolupráce by měly být také zapojeny místní charity. Vyplynulo to ze zasedání České biskupské konference (ČBK) na Velehradě.
Kardinál Dominik Duka
Kardinál Dominik Duka | Foto: DVTV

Velehrad - Katoličtí biskupové českých a moravských diecézí nabídli vládě pomoc s migranty, kteří jsou v ohrožení života. Spočívá ve výzvě farnostem, aby po dohodě s místními samosprávami přijaly mezi sebe rodiny křesťanských běženců.

Do spolupráce by měly být také zapojeny místní charity. Vyplynulo to ze zasedání České biskupské konference (ČBK) na Velehradě.

Pocit solidarity

"Vychází to z obecného pocitu solidarity, který je vlastní každému člověku a na kterém je založeno i mezinárodní soužití. Všichni vidíme, že situace se jak v Maghrebu, tak na Předním východě, ale i na ukrajinsko-ruské hranici dramatizuje, množství lidí hledá vlastní útočiště a pomoc. Toto je naše povinnost," řekl novinářům kardinál Dominik Duka.

Poukázal na to, že kvůli problémům s novodobými formami terorismu je potřeba, aby k tomuto jednání církev přistoupila ve spolupráci se státem a jeho bezpečnostními složkami. Kardinál by měl o této pomoci církve jednat s premiérem.

Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera má církev už v sobotu neoficiální nabídky od různých lidí, kteří jsou ochotni někoho přijmout. "Vím, že to nemůžeme udělat bez jednání s obcemi. Je potřeba to projednat s obecní správou, nechceme dělat někde napětí," řekl na dotaz Graubner.

Církev má podle něj na druhou stranu navázané také kontakty s lidmi, kteří pomoc potřebují. "Například nás navštívil arcibiskup, který žije v Kurdistánu s 50 tisíci křesťany, kteří byli vyhnáni Islámským státem a žijí tam pod stany. Jednáme o konkrétních možnostech," doplnil Graubner.

Uprchlíci v nouzi a uprchlíci ekonomičtí

V prohlášení, stojí, že biskupové vnímají "naléhavost potřeby solidarity s oběťmi válek a náboženské nenávisti, ale i obavy naší společnosti plynoucí ze současného přílivu migrantů do Evropy."

Podle ČBK je přitom potřeba rozlišovat mezi uprchlíky postiženými válkou, hladem či nestabilitou, kteří pomoc potřebují, a ekonomickými migranty. Vládu biskupové vyzývají, aby se k problematice postavila s rozhodností. Po dohodě zároveň nabízejí aktivní pomoc prostřednictvím jednotlivých farností. Stát by měl mít na starosti otázku bezpečnosti.

K otázce migrace se už vyjádřili i čeští evangelíci. Čeští politici podle nich prokázali minimální odvahu v pomoci uprchlíkům. Českobratrská církev evangelická (ČČE) žádá představitele státu, aby urychleně jednali a nestrašili lidi.

Začlenění do společnosti

"Zároveň se obracíme na sbory ČCE, aby hledaly možnosti, jak poskytovat následnou pomoc k začlenění všech, kdo chtějí s námi žít. Ostatně některé sbory církve takovou pomoc již dříve zahájily," uvedla synodní rada církve.

Církev pomáhá uprchlíkům také v sousedním Německu. Podle Katolického týdeníku na 222 katolických i protestantských kostelů poskytuje na základě pravidel daných Německou ekumenickou komisí pro církevní azyl přístřeší 400 uprchlíkům.

Většina z nich by na základě záporného vyřízení azylové žádosti měla území Německa opustit. Starodávné právo církevního azylu nicméně umožňuje okamžité naplnění této litery pozdržet.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy