


Hynek Kmoníček, bývalý diplomat a poradce současné vlády ANO, SPD a Motoristů pro národní bezpečnost, má jasno. Nejvýraznější hrozbou pro bezpečnost České republiky a jejích obyvatel je Rusko. Na čtvrteční konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomněl, že historicky tomu nikdy nebylo jinak a je třeba pomáhat Ukrajině. Svými slovy jde proti kabinetu, který chce vazbu s Kyjevem oslabit.

Hynek Kmoníček na čtvrteční národní bezpečnostní konferenci vystoupil až jako několikátý v pořadí. Před ním se k mikrofonu v Míčovně Pražského hradu dostal třeba i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
I když právě s jeho nástupem resort musel snížit letošní rozpočet o více než 21 miliard korun, mluvil o drahém rozvoji protivzdušné obrany, jejímž cílem bude především ochrana kritické infrastruktury a obyvatelstva před útoky raket, dronů a střel.
„Náklady na to budou velmi vysoké. Musíme dosáhnout konsenzu, abychom byli ochotni a schopni peníze vyčlenit a rozumně investovat,“ vzkázal Zůna a mířil tím nejspíš na českou vládu, jejímž je vicepremiérem a která je nakloněna dlouhodobým škrtům v obranném rozpočtu a neplnění spojeneckých závazků.
Proti komu je třeba českou protivzdušnou obranu rychle budovat, pak zdůraznil Hynek Kmoníček. Ten na konferenci vystoupil v pozici vládního poradce pro národní bezpečnost.
„Naší nejvýraznější hrozbou je dnes logicky Ruská federace a bylo tomu tak i před zahájením otevřeného konfliktu na Ukrajině, ať už naše vztahy s Ruskem byly historicky na vrcholu nebo na dně,“ popsal bývalý diplomat historickou realitu.
A šel ještě dál: „Vždy totiž platilo, že čím je Rusko od nás geograficky dále, tím vyšší je naše vlastní bezpečnost. Z toho také nutně musí vycházet podpora bojující Ukrajině, která je v zájmu bezpečnostních priorit našeho státu.“
Tím se poradce Kmoníček dostává do kolize s politikou Babišovy vlády. Ta chce naopak vazbu s Kyjevem bránícím se ruské agresi oslabovat a pomáhat mu méně než dřív. Je to jedno z hlavních témat koaliční SPD Tomia Okamury.
„Není to samozřejmě jediná naše priorita, které bychom nutně podřizovali všechny ostatní,“ prohlásil pak dál Kmoníček směrem k podpoře Ukrajiny.
A aby bylo úplně jasné, jak svá slova a varování před Ruskem myslí, řekl ještě: „Čím dále jsme od ruských hranic, tím je naše geopolitická pozice snazší.“



Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.



Na dům na západě Německa v neděli spadl meteorit. Podle regionální stanice SWR kvůli zářícímu objektu na nebi přijali policisté a hasiči velké množství telefonátů znepokojených občanů. Meteorit do střechy udělal díru velikosti fotbalového míče, informovala v pondělí radnice města Koblenc.



S nadváhou nebo obezitou se potýká velká část populace a problém se stále častěji objevuje i u dětí.



Předseda ODS Martin Kupka se ocitá pod tlakem, sotva převzal v lednu vedení strany. Preference ODS stagnují, někteří komentátoři ho kritizují, a do toho STAN Víta Rakušana už možná Kupku dokonce poráží. Ten proto hledá způsoby, jak propadu ODS zabránit. „Jsem rád, že komentátoři nastavují nějakou laťku, snažím se být co nejaktivnější,“ reaguje na výtky. A v pondělí představuje svou stínovou vládu.



Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého Alího Chameneího. V neděli o tom informovaly tiskové agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Věrnost novému ajatolláhovi už přísahaly íránské revoluční gardy i armáda.