Praha - Sluneční soustavou krouží miliony asteroidů. Ve velké části z nich dřímá bohatství v podobě platiny, lithia nebo drahých kovů. Vytěžit se je chystají firmy, jako je americká Planetary Resources, možnosti řeší i státy v čele s USA a Lucemburskem. Česko nechce zůstat v těchto přípravách na dobývání planetek stanou. Zároveň existuje hrozba, že se tato tělesa se Zemí srazí.
V únoru vznikla vědecká skupina složená z astronomů, politologů, mezinárodních právníků a kosmických inženýrů, která dostala od státu více než desetimilionový grant na rozvíjení poznatků a otevření diskuse o asteroidech v tuzemsku. Ať už na vědecké, na politické nebo byznysové úrovni. Bude se po tři roky zabývat nejen tím, jak asteroidy vytěžit, ale také otázkou, jak Zemi před jejich údery ochránit. Má spolupracovat se světovými organizacemi a vesmírnými agenturami.
Ostatně nejde o zcela vzdálené nebezpečí. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA nedávno oznámil, že podle propočtů Zemi s určitou pravděpodobností hrozí v roce 2135 náraz asteroidu Bennu o průměru půl kilometru. Ten by podle odborníků mohl vyhladit vše v okruhu několika set až tisíců kilometrů od svého dopadu. Američané proto nyní řeší, jak ničivé srážce zabránit. K Bennu už předloni vyslali sondu OSIRIS-REX, která se má vrátit v roce 2023 se vzorky a informacemi o tom, jak pravděpodobná je srážka se Zemí.
Čeští vědci mají skromnější cíle. "Nemyslím si, že úkolem naší skupiny je zabránit srážce Země s asteroidem. Nejde o to, že bychom chtěli stavět v Brdech lasery na odklánění asteroidů, abychom si prohloubili národní hrdost. Naopak, chceme pomoct zformulovat politiku tak, aby se na podobném projektu mohla Česká republika podílet a prosazovat národní zájmy jako zájmy celého lidstva," vysvětluje šéf vědecké skupiny, politolog Nikola Schmidt.
Schmidt zdůrazňuje, že na vznikajícím odvětví budou moct růst čeští vědci i podnikatelé. Ostatně už dnes se na projektech Evropské kosmické agentury (ESA) podílí kolem čtyřicítky českých firem. Badatelé chtějí pro téma nadchnout i mladou generaci.
"Do budoucna celé toto odvětví poroste, a pokud nechceme být montovna, toto je příležitost," upozorňuje další z týmu, šestadvacetiletý vědec a popularizátor vesmírného výzkumu Jan Lukačevič. Kromě práce na novém projektu také vyvíjí na Akademii věd způsob, jak se vysune anténa modulu, který poletí na Mars v rámci mise ExoMars2020 připravované Evropskou kosmickou agenturou.
Český tým se zaměří na asteroidy
Kromě Nikoly Schmidta, Jana Lukačeviče a trojice známých astronomů patří do týmu také například Ondřej Ditrych, politolog z Fakulty sociálních věd, nastávající ředitel Ústavu mezinárodních vztahů nebo Martina Šmuclerová, expertka na mezinárodní právo. Na výzkumném projektu se úzce podílí také Peter Vereš, který pracoval na velkém pozorování asteroidů na teleskopu PAN-STARRS a nyní působí v Minor Planet Center na Harvardské univerzitě v USA nebo Tomáš Rousek, který je známý vesmírný architekt spolupracující na řadě projektů s NASA i ESA.
Společně se Schmidtem a Lukačevičem se budou na projektu podílet i například uznávaní odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd Petr Pravec, Jiří Borovička a Pavel Spurný. Ti mají za sebou stovky objevených planetek.
Obrana může stmelit státy
Pro odborníky kolem Nikoly Schmidta není téma planetární obrany novinkou. Nyní o něm dokončují knihu, na níž pracovala asi dvacítka expertů z celého světa včetně například Davida Morrisona z NASA, který téma otevřel před více jak třemi desítkami let. Kniha letos vyjde pod hlavičkou amerického nakladatelství Springer, její sepsání inicioval právě Nikola Schmidt. Ten se původně věnoval kyberbezpečnosti, od ní se pak dostal k zájmu o obranu planety. Vidí v ní možnost přirozeně stmelit státy, aby pracovaly na společném cíli - odvrácení hrozby srážky Země s planetkami.
Nápad na založení vědecké skupiny se začal rodit zhruba ve stejnou dobu jako kniha. "Už v roce 2015 jsem byl na letní škole International Space University. To je mezinárodní instituce, kterou založil Peter Diamandis - tentýž vizionář, který se chystá se svou firmou Planetary Resources těžit asteroidy. Jedním z ústředních témat kempu byla planetární obrana, a proto jsem tam také jel," vysvětluje Schmidt. Pro téma se nadchl natolik, že na část účastnického poplatku padlo jeho kompletní stavební spoření, zbytek pokryl příspěvek od Evropské kosmické agentury a Karlovy univerzity.
Nyní bude mít Schmidt s kolegy díky grantu šanci téma zkoumat do hloubky a přivážet ze zahraničí nové poznatky. "Státy a experti se musí zkoordinovat, aby do toho každý přispěl svým dílem. Tento projekt má za cíl pozvednout agendu, která je zjevně hrozbou všem. A není podstatné, jestli asteroid spadne, nebo ne. Důležité je začít se tématem zabývat, protože pak nebude prostor na malichernosti, které mezi státy vytvářejí bariéry," upozorňuje odborník. Planetární obranu vidí jako odpověď na rostoucí nacionalismus.
Laser, reaktor i kulečník
Vědci nyní uvažují o čtyřech hlavních možnostech, jak odklonit asteroid nebezpečně se blížící k Zemi. Jednou z nich je použití výkonného laseru. "Při použití této metody se paprsek laseru namíří přímo na povrch asteroidu. Z něj se vlivem vysoké teploty odpařují částice, které se pohybují směrem od asteroidu, a vytváří tak slabý reaktivní pohon. Ten ho pak tlačí. Prototypy takových laserů testují v laboratořích několika univerzit ve Velké Británii. Ohrožení Země lze zabránit například tím, že by se umístily na odvrácenou stranu Měsíce," vysvětluje Jan Lukačevič, který má v projektu na starosti právě rešerši možných technických řešení a jejich rozpracování.
Ve hře je také jaderná exploze, která odkloní asteroid z jeho dráhy, nebo třeba takzvaný gravitační traktor - zařízení sloužící k vytlačení planetky do bezpečnější polohy působením své malé gravitace po dlouhou dobu. Nicméně nejpravděpodobnější je takzvaný kinetický impaktor. "Funguje to podobně jako kulečníkové koule, tělesa se srazí a asteroid vychýlí svou dráhu. V současnosti je to právě připravovaná koordinovaná mise mezi NASA a ESA," dodává Lukačevič.
Právě poslední zmíněnou variantu chce NASA už za čtyři roky po technické stránce vyzkoušet ve vesmíru, tentokrát na asteroidu Didymos. Bude se zkoumat, jakou sílu bude mít sonda, když se jej "šťouchnutím" pokusí odklonit z aktuální oběžné dráhy. Zvažované metody lze však využít pouze u asteroidů v průměru menších než kilometr, o kterých se dostatečně dlouho dopředu ví.
Lucembursko vede
Ačkoliv se může těžba na asteroidech zdát jako vzdálené sci-fi, státy jako USA nebo Lucembursko to vidí jinak. Evropské velkovévodství předloni otevřelo firmám fond o asi 200 milionech eur, který má pomoct rozjet projekty cílené na těžbu na povrchu asteroidů. České ministerstvo dopravy se nyní o Lucemburské plány zajímá. Ostatním resortům teď předložilo k projednávání memorandum o spolupráci s Lucemburskem v oblasti těžby ve vesmíru.
"Spolupráce s Lucemburskem by mohla být pro Českou republiku velkou příležitostí se aktivně podílet na vytváření evropské a světové politiky a mezinárodního práva v této oblasti a otevřít českým subjektům dveře ke spolupráci, která může české ekonomice do budoucna přinést značné konkurenční výhody," říká Václav Kobera, který na ministerstvu dopravy vede Odbor inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací.
"Očekávají se i přínosy i v horizontu několika málo let, zejména v oblastech jako 3D tisk, senzorika, robotika, umělá inteligence, high-performance computing a dálkový průzkum Země s tím, že řada technologií bude využita v pozemních aplikacích, jak je ostatně u kosmických technologií běžné," dodává. Evropská kosmická agentura také nyní dokončuje přípravu misi k asteroidům zvanou HERA a v těchto dnech se rozhoduje o tom, které české firmy a instituce by se mohly do akce zapojit.
Čeští experti upozorňují, že technologie dnes natolik pokročily, že výpravy za těžbou asteroidů jsou blízko. "Ovládat roboty je díky strojovému učení nesrovnatelně snazší než dřív, přistávací programy jsou schopné ovládat se samy. Při přistání na Měsíci lidé používali joystick," zdůrazňuje Lukačevič s tím, že umělá inteligence by mohla strojům ve vesmíru pomoct i při získávání vody a paliva - samy by si mohly vyhledat vhodné asteroidy, z nichž by také vytěžily, co potřebují.
O zahájení dobývání asteroidů se mluví jako o otázce následujících desítek let. "Kdyby se teď nějaký miliardář rozhodl, za sedm let tady má asteroid. A to se bavíme jen o tom, že tak dlouho trvá cesta tam a zpátky. Může ale trvat i jen rok, pokud najdeme asteroid, který bude prolétat kolem Země, doletíme k němu, vhodně ho zpomalíme a usadíme na oběžnou dráhu Země," říká Schmidt.
Otázkou zůstává právní stránka věci. Lucembursko i USA však už mají zákony, které dávají společnostem právo na vše, co z asteroidů získají, navzdory některým výkladům mezinárodního práva. V této věci má šéf nového vědeckého týmu jasno: "Můžeme se jako Česká republika účastnit formulace vznikajícího komerčního režimu těžby asteroidů, nebo stát v pozadí a pak se přizpůsobit. Je třeba vzít v úvahu fakt, že miliardář mající kapitál na těžbu asteroidů si klidně postaví startovací rampu na rovníku v Africe a podá si ruku s místním diktátorem, jehož zemi si po návratu koupí. Vyspělé státy musí v této věci být aktivní a my máme velkou příležitosti, protože tu nyní zájem je," uzavírá Nikola Schmidt.
