Astronom: Ve zkoumání meteoritů jsme nejlepší na světě, pád úlomků u Českých Budějovic je výjimečný

Martina Heroldová Martina Heroldová
12. 12. 2017 11:58
V neděli 3. prosince se po osmnácté hodině na obloze nad jižními Čechami objevil velmi jasný bolid. Jeho úlomky, z nichž jeden vážil více než kilogram, dopadly u Českých Budějovic. Astronomové jejich polohu přibližně znají a teď žádají veřejnost, aby jim zbytky meteoritu pomohla najít. Výjimečnost jevu popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Zdůrazňuje, že čeští vědci v tomto oboru patří k naprosté špičce.
Meteor zachycený bolidovou kamerou Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Meteor zachycený bolidovou kamerou Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. | Foto: Astronomický ústav AV ČR

Aktuálně.cz: Jsou podobné pády meteoritů běžné?

Pavel Spurný: Pád takto velkého meteoritu je výjimečný. Na území České republiky se naposledy meteorit vážící více než kilogram našel v roce 1959, to byly takzvané příbramské meteority. Už z tohoto hlediska je to výjimečné. Navíc pokud by se ten meteorit našel, byl by to další meteorit takzvaně s rodokmenem.

Co to znamená?

To znamená, že známe přesnou dráhu, po které se to těleso pohybovalo, než se srazilo se Zemí, a víme, odkud ze sluneční soustavy přiletělo, jsme schopni identifikovat minimálně okruh těles, ze kterých pochází, a to je právě výjimečné.

Odkud tedy toto těleso pocházelo?

Bylo to těleso, které bylo součástí nějakého asteroidu, pocházejícího z nejvnitřnějších částí hlavního pásu planetek v přísluní. To znamená z oblasti, která je jen o málo blíže ke Slunci než Země, ale nejvzdálenějším bodem té dráhy byl bod někde ještě před dráhou planety Mars.

Oblast dopadu meteoritu u Českých Budějovic.
Oblast dopadu meteoritu u Českých Budějovic. | Foto: Astronomický ústav AV ČR

Na základě čeho je možné původ meteoritu určit?

Na základě přístrojových záznamů, které máme z takzvané bolidové sítě. Naše speciální kamery jsou vybaveny výbornými obrazovými snímači, takže máme výborný obraz, máme ale i velmi podrobné videozáznamy z rychlonaváděcího systému, který se zazoomuje na bolid, známe tedy přesný počet kusů, které dopadly na Zemi, a víme, jak velké jsou.

Je to tedy úkaz, který se stane přibližně jednou za 50 let?

To bych úplně neřekl - zde mluvíme o skutečně výjimečných případech, což jsou právě ty meteority s rodokmenem. Náš tým je v tomto velmi úspěšný a řekl bych, že nejlepší na světě. Za celou historii pozorování je na světě 29 takových případů, z čehož jen na našem území je jich asi 5. Prvním zaznamenaným případem byly právě příbramské meteority v roce 1959, to byl první případ na světě, kdy vůbec bylo dokázáno, že meteority pocházejí z asteroidů. Byl to vůbec první mimozemský materiál, o kterém jsme věděli, odkud pochází. To byl mimořádný úspěch naší astronomie.

Čeští vědci jsou tedy v tomto oboru na špičce?

Ano, založili jsme ho a zatím jsme tu špičku neopustili.

Byl úkaz pozorovatelný pouhým okem?

Samozřejmě, je to velice nápadný a jasný jev, dosáhl jasnosti větší než třeba Měsíc v první čtvrti, bohužel ale bylo velmi špatné počasí. Nad naší republikou byly pouze malé díry v mracích. My jsme měli štěstí, že bolidová síť, která pokrývá naše území, sestává ze 14 stanic a na třech z nich, kde byl meteor zachycen, bylo jasno, takže tam byl velmi dobře viditelný a my máme jeho dráhu velice přesně určenou.

Meteorit o hmotnosti 1,3 kilogramu, který se našel v Německu.
Meteorit o hmotnosti 1,3 kilogramu, který se našel v Německu. | Foto: Astronomický ústav AV ČR

Jakou rychlostí úlomky dopadly?

Srážková rychlost se Zemí byla relativně malá, asi 13,4 kilometru za sekundu. Navíc to těleso bylo poměrně pevné, a proto jeho podstatná část přečkala průlet atmosférou a na Zem dolétlo zhruba půl druhého kila. dopadová rychlost hlavního kusu byla kolem 70m/s. Výjimečné je to právě i v tom, kolik se z toho meteoritu zachovalo, protože ve většině případů i mnohem větší tělesa shoří v atmosféře.

Našel se už nějaký úlomek?

Pokud vím, tak zatím se nic nenašlo. Je to čerstvé, ale hledání je vždycky úmorná a náročná záležitost, takže si samozřejmě nemyslím, že hned v první dny budeme úspěšní. My se v úterý opět vydáváme do terénu, máme nějaké zpřesňující informace, které si chceme ověřit.

Kde přesně budete hledat? Předpokládáte, že se kusy meteoritu najdou?

Dopadová oblast dvou větších kusů leží přímo v Českých Budějovicích, přesněji v oblasti sídliště Máj a Na Zavadilce a v jižní části přírodní rezervace Vrbenské rybníky, malé úlomky mohou být směrem k obcím Úsilné a Libníč. Ta oblast je poměrně problematická, část je bývalé vojenské cvičiště, to je prakticky neprohledatelné, jsou tam i rybníky, ale také oblasti dobře přístupné. 

Jak by měl úlomek vypadat?

Mělo by se jednat o sametově černě až černohnědě zbarvený kámen, který je na lomu světle šedý.

Mají nalezené fragmenty nějakou hodnotu?

Mají především nevyčíslitelnou vědeckou hodnotu. Nechci uvádět žádné částky, řeknu pouze, že žádný dosavadní pád nebyl takto dobře zdokumentován, v tom je to opravdu výjimečné.

Meteor zachycený rychlonavádějícím systémem FIPS.
Meteor zachycený rychlonavádějícím systémem FIPS. | Foto: Astronomický ústav AV ČR

Jak byste doporučil postupovat v případě, že by úlomek někdo našel?

Jednoznačně to nejprve zdokumentovat. My musíme dokázat, kde a kdy se to našlo, takže je podstatné ten nález zaznamenat, pamatovat si, kdy, kde a hlavně nafotit to, stačí klidně mobilem.

Co se s meteoritem stane poté?

Je potřeba jej podrobit velmi důkladné analýze, která je velmi nákladná a také časově náročná. Po prvotní analýze je vydán certifikát, že to, co se nalezlo, je meteorit. Pak je nutné spojit tento úlomek s rodokmenem, tedy právě s bolidovou analýzou. Poté je meteorit zanesen do oficiální databáze.

Co by poté následovalo? Umístění do nějakého muzea?

Pokud by s tím nálezce souhlasil, tak například v Národním muzeu je mineralogická výstava, která obsahuje například i příbramské meteority.

Jak by byl tento meteorit pojmenován, kdyby se našel?

Kdyby se to našlo, jednoznačně se to bude jmenovat České Budějovice, to je takový úzus mezinárodní meteoritické společnosti. Meteorit je vždycky pojmenován podle nejvýznačnějšího města v okolí nálezu.

Pomáháte identifikovat meteority také jinde ve světě?

Po celém světě jsme řešili osmnáct takových případů, tam je naše česká dominance jednoznačná, zakládal jsem například bolidovou síť v Austrálii. Tam byly dva meteority, které se podařilo najít na základě našich přístrojů. Minulý rok jsme naší bolidovou sítí zaznamenali meteorit v Bavorsku, tam měli štěstí, že první úlomek našli hned první den, ale ten hlavní kus až po měsíci hledání. To má samozřejmě ohlas. Jezdíme po různých konferencích.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Basketbalistky USK v Eurolize otočily zápas s Lyonem

Basketbalistky USK ve druhém kole Evropské ligy v Istanbulu vyhrály. Proti Lyonu otočily nepříznivý vývoj zápasu a zvítězily 80:79. Poslední utkání první části základní skupiny výběr trenérky Natálie Hejkové, který v úterý podlehl 70:77 domácímu Fenerbahce, odehraje v pátek proti Gdyni.

Hráčky USK měly pomalejší rozjezd, soupeřkám nestačily na doskoku a první čtvrtinu prohrály 18:25. Ve druhé sice Pražanky zlepšily hru a dokázaly držet s Lyonem krok a dvakrát snížily na rozdíl čtyř bodů. Francouzský celek ale pokaždé dokázal odskočit a první poločas vyhrál 44:34.

Největší zásluhu na tom měla francouzská reprezentantka Marine Johannesová, která proměnila čtyři ze šesti trojek a v úvodním dějství zaznamenala 20 bodů. USK držela Alyssa Thomasová a už v prvním poločase měla na kontě double double za 12 bodů a 13 doskoků.

Po přestávce Pražanky zlepšily obranu, rychle skóre otočily, a když třetí čtvrtinu vyhrály 24:11, vstupovaly do závěrečného dějství už za příznivého stavu 58:55. V poslední čtvrtině jim Teja Oblaková dvěma trojkami zajistila vedení 68:61 a vypadalo to na pohodlný závěr.

Jenže v posledních sekundách se po laciných chybách USK při rozehrávce dvěma trojkami blýskla Johannesová, s 38 body nejlepší střelkyně zápasu, a snížila na 79:80. Do konce už ale zbývalo příliš málo času na obrat a české šampionky po oddechovém čase další drama nepřipustily a důležitou výhru udržely.

Nejlepší střelkyní USK byla s 20 body Oblaková, Marija Režanová přidala 15 bodů, Thomasová přispěla 12 body, 18 doskoky a šesti asistencemi a double double si připsala i Brionna Jonesová za 14 bodů a 13 doskoků.

Poslední zápas v Istanbulu, kde se kvůli opatřením proti šíření koronaviru hraje v uzavřené "bublině", čeká USK v pátek. Pražanky nastoupí proti Gdyni, která prohrála oba dosavadní zápasy. Zbývající tři kola základní skupiny se budou hrát od 19. do 21. ledna a do čtvrtfinále postoupí první dva celky.

Evropská liga basketbalistek - 2. kolo:

Skupina B (Istanbul):

USK Praha - Lyon 80:79 (18:25, 34:44, 58:55)

Nejvíce bodů: Oblaková 20, Režanová 15, Jonesová 14 - Johannesová 38, Clarková 19. Fauly: 15:16. Trestné hody: 19/13 - 11/10. Trojky: 5:9. Doskoky: 49:41.

Zdroj: ČTK
Další zprávy