


Podle serveru Politico se Česko může stát „padouchem“ NATO, a to kvůli plánovanému snížení výdajů na obranu pod hranici 2 % HDP. Návrh státního rozpočtu Babišovy vlády na letošní rok počítá v resortu obrany se škrty kolem 900 milionů eur, alespoň v porovnání s návrhem rozpočtu, který předkládala ještě předchozí Fialova vláda.

Podle ministra zahraničí Petra Macinky jde o nutné kroky: „Předchozí návrh byl plný podvodů… museli jsme to řešit,“ řekl ministr v pátek během svého pobytu ve Washingtonu. „Museli jsme provést určité škrty – nejen v obraně… pokud bychom to neudělali, museli by přestat financovat zdravotnictví a sociální systémy,“ doplnil.
Zároveň však Macinka ujišťoval, že závazek vůči NATO trvá a Česko se k hranici dvou procent vrátí.
Rozpočtové změny současné české vlády vyvolávají kritiku mezi spojenci. „Zůstávat kolem dvou procent bez plánů na navýšení, nebo dokonce jít zpět, NATO neposílí,“ cituje Politico anonymně diplomata aliance.„Nemyslím si, že by to (šéf NATO Mark) Rutte nechal jen tak,“ dodává zmiňovaný diplomat.
Babišova vláda navíc riskuje, že změnou výdajových priorit rozzlobí Bílý dům. „Prezident Trump očekává, že spojenci NATO dodrží svůj slib pětiprocentních výdajů na obranu,“ řekla mluvčí Bílého domu Anna Kellyová serveru Politico, když se jí ptal na české výdajové plány.
Česká vláda na žádost o komentář nereagovala, píše dále Politico.
Motivací pražského „kreativního účetnictví“ je především touha utrácet více jinde, včetně sociální péče, a také historicky nízký Babišův zájem o otázky obrany, uvedla pro server Petra Guasti, docentka politologie na pražské Univerzitě Karlově.
Dalším faktorem může být podle ní to, že ministerstvo obrany je ovládáno menším koaličním partnerem (SPD Tomia Okamury), který má „zájem o snížení výdajů na obranu v rámci své ideologické averze k NATO“.
Obecně vzato to však „není zlomyslnost, ale nekompetence“, uvedla politoložka pro server Politico. Podle dalších expertů by škrty mohly zastavit modernizační projekty armády a ohrozit plnění závazků vůči NATO.
Prezident Petr Pavel rozpočtový návrh označil za „nezodpovědný“ a varoval, že by mohl poškodit důvěryhodnost Česka jako spojence.
Je pravděpodobné, píše dále Politico, že Praha pobouří další evropské vlády, které také čelí obtížným kompromisům ve snaze posílit svou vlastní obranu, často na úkor sociálních výdajů. Na loňském každoročním summitu NATO v Haagu si spojenci vylili zlost na Španělsku poté, co Madrid odmítl se formálně zavázat k pětiprocentnímu zvýšení.



Měsíc po ostře sledovaných volbách mají Maďaři novou vládu, jejíž členové v úterý složili v parlamentu sliby. Ve středu se má sejít na svém prvním zasedání, po 16 letech u moci její předseda Péter Magyar (Tisza) vystřídal dosavadního premiéra Viktora Orbána (Fidesz). Živé vysílání předávání moci na sociálních sítích nicméně okořenil, když ukázal skartovačky v sídle svého předchůdce.



Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.



Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu definitivně odkryl svůj nový poradní tým. A sestava kolem šéfa diplomacie jasně ukazuje, odkud bere inspiraci. V novém okruhu lidí kolem Černínského paláce se objevují jména spojená zejména s Václavem Klausem, ale i výrazně skeptickým pohledem na současnou evropskou diplomacii.



Ve filipínském Senátu, kde se skrývá senátor Ronald dela Rosa hledaný Mezinárodním trestním soudem (ICC), dnes zazněla střelba, píše agentura AFP. Do budovy podle ní předtím vstoupilo několik ozbrojených vojáků. Nejmenovaný činitel agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou známy žádné oběti. Podle Reuters svědci slyšeli více než deset výstřelů, podle AFP nejméně pět.



Krádež lebky svaté Zdislavy vyvolala řadu otázek o smyslu a hodnotě historických relikvií v moderní společnosti. Historik Jakub Izdný v rozhovoru přibližuje fenomén kultu svatých a vysvětluje, proč tělesné ostatky dodnes představují specifickou kategorii památek, které se stávají terčem krádeží jen zcela výjimečně.