Děti ve věku šest až dvanáct let by podle americké agentury Centers for Disease Control and Prevention měly každý den spát devět až dvanáct hodin. Doporučená doba spánku u teenagerů ve věku mezi třináctým a osmnáctým rokem by pak neměla být nižší než osm hodin, a to zvláště ve všední dny, kdy děti chodí do školy. Málo z nich to ale dodržuje.
Výzkumný tým Univerzity Palackého, který se dlouhodobě zabývá faktory ovlivňujícími zdraví českých školáků, ve svém novém výzkumu informuje, že minimálně čtyřicet procent školáků ve věku od jedenácti do patnácti let spí ve všední dny nedostatečně. Délka spánku navíc klesá s věkem. Zatímco děti ve věku jedenácti let se blíží v průměru k devíti hodinám, ty starší spí jen o něco více než sedm a půl hodiny, tedy pod doporučeným minimem.
Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu Health Behaviour in School-aged Children z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého, upozorňuje, že právě nedostatečný spánek se podepisuje na celkovém psychickém a zdravotním stavu dětí.
"Vědět, že mladí lidé spí málo, je důležité, ale samo o sobě to nestačí. Ve výzkumu se zaměřujeme také na kontext. Zajímá nás, jakou vazbu má spánkový dluh na další aspekty životního stylu dětí," říká.
Výzkumníci upozorňují, že v důsledku kratší doby odpočinku, než tělo potřebuje, může být dítě podrážděné, hůře se stravovat nebo se stravovat nezdravě a cítit se celkově méně spokojené. Vznikat ale mohou mnohem vážnější zdravotní obtíže, jako například dětská nadváha nebo obezita.
"Zjednodušeně platí, že ti, kteří spí dostatečně, riskují mnohem méně, že budou čelit nadváze nebo obezitě," shrnuje vedoucí výzkumného projektu 24hodinové analýzy pohybového chování z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého Aleš Gába. Zároveň poukazuje na další z faktorů, které přispívají k nezdravému režimu dětí, a tím je dlouhý čas strávený před obrazovkou.
Nadměrná doba u obrazovky může způsobovat obezitu
Sociální sítě, časté hraní her nebo sledování filmů v dnešní době děti často upřednostňují před kvalitním spánkem. Ubírá jim to ale z doby odpočinku, který tělo v jejich věku potřebuje. Například během sledování filmů mají zvýšenou potřebu jíst, čímž se zvyšuje konzumace a dítě se přejídá. To pak v mnoha případech vede k již zmiňovaným zdravotním obtížím, jako je nadváha nebo obezita, u kterých to mnohdy nekončí, jelikož se následně stávají spouštěčem jiných vážných onemocnění.
Další problém podle odborníků představuje, že se délka spánku liší ve všední den, kdy děti spí v průměru osm hodin, a o víkendu, kdy si naopak většinou přispí a průměrná doba se tak prodlužuje až o hodinu a půl na téměř deset hodin. Výsledná nepravidelnost ve spánkových vzorcích ve všedních dnech a o víkendu má následně negativní vliv na organismus a stojí za zvýšenou únavou nebo pociťovaným nedostatkem energie.
V souvislosti s tím výzkumníci poukazují na takzvaný sociální jet lag, který vysvětlují jako výrazný nesoulad mezi biologickým a sociálním časem. Jinými slovy, ačkoli lidské tělo potřebuje něco jiného, tak vlivem společenských potřeb a konvencí ho lidé neposlouchají a často konají v rozporu s jeho potřebami a tím, jak se cítí.
Mělo by vyučování začínat později?
U dětí se jedná například o časné vstávání do školy, kvůli kterému je délka odpočinku během týdne podstatně nižší než o víkendu. Se sociálním jet lagem se podle vědců potýká skoro polovina deváťáků, a to 45 procent.
V celkové populaci dětí mezi jedenáctým a patnáctým rokem pak jde o více než třetinu všech školáků, z toho 36 procent chlapců a 46 procent dívek, kteří o víkendu spí alespoň o dvě hodiny déle než ve všední dny.
Řešením pro zmírnění sociálního jet lagu by mohlo být posunutí začátku vyučování na pozdější hodinu, čímž by se zmenšil rozdíl mezi spánkem, kterého se dětem a dospívajícím dostává ve všední dny, a tím o víkendu, tvrdí odborníci.
Podle Kalmana to ale není jedinou možností. Pomoci může také nastavení pravidelného režimu v podobě probouzení se a usínání ve stejný čas každý den. "Spánek je z jedné strany limitován vstáváním do školy, ze druhé pak pozdním usínáním. Zásahy jsou tedy smysluplné na obou koncích," říká.
Do výzkumu se formou dotazníku zapojilo přibližně 13 400 dětí ze 234 českých škol. U 700 dětí probíhalo podrobné monitorování jejich aktivit po dobu sedmi dnů, kdy výzkumníci analyzovali jejich celodenní denní i noční cyklus.
Kromě spánku zkoumali také délku a kvalitu pohybových aktivit a sezení. Na základě získaných dat pak připravili doporučení pro rodiče, učitele a výchovné poradce na školách, kteří se mohou zúčastnit také vzdělávacího kurzu na toto téma.
"Pro ministerstvo je důležité, aby učitelé měli nejaktuálnější informace o chování dětí a tato data nejen znali, ale dovedli s nimi i aktivně pracovat ve výuce. Tento originální vzdělávací kurz a další materiály to beze zbytku plní," uzavírá ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže ministerstva školství a tělovýchovy Jaroslav Faltýn.
