Stejnou důvěru jako v průzkumu prováděném od loňského listopadu do letošního ledna si v novém dotazování udrželi pouze poslanci, kterým věří 33 procent lidí. To je ale zároveň nejnižší míra důvěry v aktuálním průzkumu. Stejný podíl lidí teď vyjadřuje důvěru vládě, která si tak oproti předchozímu průzkumu pohoršila jen mírně - o jeden procentní bod.
U ostatních ústavních institucí byl už pokles důvěry oproti předchozímu průzkumu výraznější, a to o čtyři až devět procentních bodů. Nejvýrazněji si pohoršila krajská zastupitelstva, kterým důvěra klesla z 55 na 46 procent.
Podobně jsou na tom hejtmani, u kterých se míra důvěry snížila z 53 na 45 procent. Senátu nyní vyjádřilo důvěru 36 procent dotázaných, zatímco na přelomu roku to bylo 41 procent lidí.
Starostům a obecním zastupitelům aktuálně důvěřuje shodně 65 procent Čechů. U starostů se od minulého průzkumu snížila důvěra o šest procentních bodů a u obecních zastupitelstev o čtyři procentní body. Důvěru vládě a Parlamentu vyjadřují častěji lidé s vyšší životní úrovní a vyšším vzděláním. Míra důvěry ve vládu, poslance a senátory je často nižší například u starších lidí a také u příznivců levice.
Navzdory poklesu důvěry v politiky téměř na všech úrovních politické reprezentace se zvýšila spokojenost obyvatel Česka s politickou situací. V minulém průzkumu s ní bylo spokojeno 16 procent lidí, kdežto nyní 19 procent.
Vzrostl také podíl neutrálních odpovědí z 23 na 26 procent, tedy lidí, kteří nejsou spokojeni ani nespokojeni. Naopak poklesl podíl těch, kteří jsou s politickou situací nespokojeni, a to z 59 na 53 procent.
V nynějším průzkumu se oproti předchozím lidé nevyjadřovali k prezidentovi. Průzkum byl totiž prováděn hlavně v únoru a prvních březnových týdnech, tedy již po zvolení nového prezidenta Petra Pavla, ale z větší části ještě před jeho nástupem do funkce. Průzkum probíhal od 31. ledna do 20. března. Zúčastnilo se ho 861 obyvatel Česka starších 15 let.
