Praha - Češi se Slováky mění svůj postoj k hrozbám, kterým čelí jejich země. A také k potřebě se bránit.
Velká většina Čechů se obává ohrožení ze strany Islámského státu a války na Ukrajině. Víc než tři čtvrtiny z nich kvůli tomu jednoznačně podporují větší investice do českých ozbrojených sil.
Vyplývá to z reprezentativního průzkumu veřejného mínění, který provedly poradenské společnosti Idealisti a Empirica.
"Je to podmíněno aktuálními hrozbami, a tudíž i velmi nejistou bezpečnostní situací ve světě. Češi ji vnímají velmi intenzivně," vysvětluje Kateřina Gillarová ze společnosti Idealisti.
Překvapivý je pro bezpečnostní analytiky fakt, že války na Ukrajině se Češi obávají méně než hrozeb Islámského státu, mezinárodního terorismu či exodu uprchlíků.
Slováci se naopak (zejména kvůli sousedství s Ukrajinou) bojí nejvíce válečného konfliktu ve východní Evropě.
Na stupnici bezpečnostních rizik 1 až 5 dosahují obavy Čechů z války na Ukrajině hodnoty 3,9, zatímco v případě Islámského státu 4,1. V obou případech je experti hodnotí jako nezvykle vysoké.
Vyjádřeno v procentech: 69 % Čechů se velmi obává islamistů, zatímco "jen" 61% má strach z války na Ukrajině.
Vývoj na Ukrajině budí naopak strach u 69 % Slováků, přičemž "jen" 58 % z nich se děsí islamistů.
"Válka na východě Evropy, exodus uprchlíků na jejím jihu, islamisté a pak i hrozba terorismu mobilizují českou společnost i její politickou reprezentaci," charakterizuje příčinu změn v postojích Čechů bezpečnostní analytik František Šulc.
I podle něj jde o zřetelný odklon od vznešených, nicméně někdy až naivních ideálů z devadesátých let minulého století, podle nichž zavládne po pádu železné opony a zániku Varšavské smlouvy v Evropě i v jejím sousedství mír.
"Nejen politici se tenkrát domnívali, že Evropu nikdo neohrožuje. Dnes je naopak vnímání rizik pramenící z existence Islámského státu či chování Ruska mezi lidmi nebývale velké," srovnává analytik Šulc.
Devět z deseti Čechů chce investovat do obrany
Rostoucí obavy veřejnosti z narůstajících konfliktů mají podle průzkumu společností Idealisti a Empirica i další překvapivý efekt: místy až dominantní podporu lidí investicím do ozbrojených sil.
Šestasedmdesát procent Čechů je přesvědčeno o nutnosti takových investic a dalších 13 % s podmínkou, "pokud to přinese pracovní místa" (SR - 78 %, + 9 %).
Na Slovensku jsou těmto krokům nakloněny dokonce mnohem více ženy (z obav o rodinu) než muži. Češky mají naopak nevyhraněný názor. Vládní investice do ozbrojených sil ale podporuje devět Čechů z deseti.
Odpovídá tomu i další výsledek průzkumu: 59 % Čechů (SR - 71 %) je přesvědčeno o nutnosti modernizovat výzbroj armády a policie. Pokud by se tedy česká vláda podle Kateřiny Gillarové rozhodla modernizovat ozbrojené síly, tak by jen dva z pěti Čechů mohli být proti.
Dostatečně silné argumenty kabinetu by však podle ní mohly přesvědčit i nerozhodné, kterých je 23 % (SR - 22 %). Přičemž 56 % Čechů je přesvědčeno, že vláda by k modernizaci ozbrojených sil měla přistoupit co nejrychleji - v horizontu jednoho roku, maximálně ale do tří let.
Šulc se proto domnívá, že podpory veřejnosti by politici mohli využít, aniž by se museli - tak jako mnohokrát v minulosti - bát, že kvůli investicím do obrany země ztratí u voličů na popularitě. "Téma rozvoje a modernizace ozbrojených sil není sice něčím, co by vedlo k vítězství ve volbách, avšak veřejnost bude podobné kroky vnímat minimálně pozitivně."
Češi začínají fandit i svým zbrojovkám
Zlom v názorech většiny lidí nastal i v jejich pohledu na tuzemské zbrojovky. S jejich podporou souhlasí přes dvě třetiny Čechů (SR - 75 %). Přičemž tři čtvrtiny respondentů vnímají český obranný průmysl jako tradiční.
"Valná většina české populace chápe velmi pozitivně všechny formy podpory obranného průmyslu ze strany státu. Nejvíce (85 procent dotázaných) ale souhlasí s podporou domácích zbrojovek a jejich preferencemi před těmi zahraničními," uvádějí autoři závěry výzkumu.
