Je začátek srpna a po slunečném období se nad Beskydy vrátily mraky. Ochladilo se, dusno připomíná, že bude za chvíli pršet, a předpověď nevylučuje ani bouřky. Počasí není na výlet do hor úplně ideální. Pohled na známé sedlo Pustevny tomu ale příliš neodpovídá.
"Tady je to jako na Václaváku," říká manželce s údivem jeden z mnoha turistů, kteří se sem po poledni trousí od nedalekého parkoviště. Na tom stojí stovky aut.
Neustávající proud turistů míří od známých chat Libušín a Maměnka do dvou směrů - na jednu stranu k hřebenu Radhoště se sochou boha Radegasta, na druhou stranu ke stezce korunami stromů Valaška. Mezi turisty ve frontách na frgál se proplétají cyklisté na elektrokolech a volně pobíhají psi.
Neodrazuje je ani začínající déšť. "To je změna posledních let. Škaredé počasí už neznamená, že lidé nejsou na horách," říká František Jaskula, který posledních 24 let šéfuje chráněné krajinné oblasti Beskydy.
A pro největší chráněné území svého druhu v Česku, kde se snaží přežít drobné a mimořádně citlivé populace vzácných tetřevů, jeřábků, rysů nebo vlků, je to problém. "Už neexistuje období, kdy by si hory odpočaly. Dříve se sem jezdilo v zimě na lyže a v létě, když bylo pěkně. Jinak byl klid. Teď jsou tady lidé pořád," dodává Jaskula.
Dříve by vás to ani nenapadlo
České hory se za pandemie covidu ocitly v paradoxní situaci. Zatímco v globálním měřítku cestovní ruch upadal, návštěvnost hor zásadně vzrostla. Od té doby se situace zmírnila, i tak je ale podle ochranářů nápor turistů silný. A to zejména na místech, jako jsou Pustevny nebo Lysá hora.
Tam je změna naprosto zjevná. Zatímco ještě před patnácti lety zde lidem sloužil jen bufet Šantán, chata zvaná Plesnivka a ubytovna Kameňák, dnes u vrcholu stojí dvě velké chaty s restaurací i ubytováním. "A ani ty už nestačí," upozorňuje Jaskula.
Kromě pandemie za tím podle ochranářů může být i technologický pokrok. Rozšířenější jsou třeba nepromokavé bundy a boty, které dovolí lidem vyrazit do hor prakticky za každého počasí a v jakoukoli roční i denní dobu.
I za nynějšího deštivého počasí je na hřebenech mnoho sportujících. Část z nich trénuje na populární extrémní závod Beskydská sedmička. Na konci srpna proběhnou tři tisíce odvážlivců celé pohoří od Třince až po Frenštát pod Radhoštěm a zdolají při tom sedm vrcholů.
Takový sportovní výkon zaslouží respekt, zdejší ochranáři ale upozorňují, že přírodě způsobují problémy. "Někteří lidé si pletou hory s tělocvičnou. Sportovci na tyto akce trénují po práci i v noci. Dříve by vás ani nenapadlo jít za tmy na hory. Měli jsme placatou baterku, která se za dvě hodiny vybila. To už vůbec neplatí," říká Jaskula.
Zásadním problémem je podle něj právě to, že lidé nově navštěvují hory i v době, kdy jsou zvířata na ruch nejcitlivější. Ochranáři přitom upozorňují, že i ten nejdrobnější prohřešek na horách může způsobit řetězovou reakci s dalekosáhlými následky.
"Když budu jako sportovec běhat někde, kde nemám, nebo jako turista sejdu ze stezky za hezkou fotkou, budu stresovat jeleny. Ti zalezou do houští a budou z nervozity užírat stromy a loupat jim kůru. Lesníci pak kolem stromů dají pletivo. To pak v lese zůstane dvacet let jako odpad a budou se do něj zamotávat ptáci. Velký dopad to může mít třeba na populaci tetřevů, narazit do něj mohou ale i letící dravci," vysvětluje. Dodává, že například u jelenů se v posledních letech změnilo jejich chování v říji, protože jsou nervózní.
"Každá mince má dvě strany. Zatímco jedněm to něco přináší, druhým, respektive nám všem, to bere ten klid, který tady na horách býval. Když k tomu vezmete nedisciplinovanost turistů, zejména pak jejich čtyřnohých mazlíčků, či parkování 'na prasáka', tak dnes je to mnohdy obdiv k trpělivosti, kterou místní mají," říká Pavol Lukša, starosta Čeladné, která je dnes jedním z turistických center Beskyd.
Lahve i exkrementy v sáčcích
Nejde ale jen o zkušené sportovce, kteří způsobují v horách problémy. Na stále populárnějších elektrokolech se i lidé v nevalné kondici dostanou na místa, kde se v minulosti pohyboval jen málokdo.
Například pro rodinu tetřevů přitom může být i drobné vyrušení fatální. Pokud se kuřata rozutečou od slepice, nemusí už ji znovu najít, případně mohou v mokré trávě prochladnout.
"Pokud půjdete pěšky, zanecháte za sebou nějakou stopu třeba na 15 kilometrech krajiny. Když pojede rodina na kole, stihne nějakých 35 kilometrů. Na elektrokole ale i člověk, co nemá žádnou fyzičku, bez problému zvládne ujet 60 kilometrů. A je tak pro krajinu větší zátěží," vysvětluje Jaskula.
K tomu se přidávají další problematické trendy dnešní doby. Třeba takzvaný rokling, tedy aktivita, při které lidé procházejí velké vzdálenosti v odlehlých korytech potoků.
Více lidí v přírodě znamená zpravidla i více odpadků. Ochranáři v přírodě objevují množství PET lahví, pleny nebo vlhčené kapesníčky. Ty se na rozdíl od obyčejných papírových snadno nerozloží, jsou totiž vyrobeny z plastů.
"A občas jsem i překvapený, co všechno může být odpadkem na horách. Části vozidel, jako je sedadlo nebo blatník, kusy toalet. Co je pro mě úplně nepochopitelné, jsou psí exkrementy položené u stezky v pytlíčcích. Bez pytlíku by přitom ten exkrement v přírodě zanikl. To by mě prostě opravdu nenapadlo," dodává Jaskula.
Zakázaná Kněhyně i ledopády
Ochránci přírody tak museli v posledních letech v některých místech omezit pohyb lidí. V dubnu se například uzavřela stezka k ledopádům v národní přírodní rezervaci Pulčín-Hradisko.
Klid vyžaduje také prales Mionší, kam je vstup dovolen jen s průvodcem. A už více než patnáct let je kvůli výskytu jeřábka, puštíka bělavého nebo tetřeva zakázán vstup na vrchol Kněhyně. I tak se ale ochránci setkávají s tím, že turisté pravidla porušují.
Hlavní klíč tak podle šéfa chráněné krajinné oblasti leží v osvětě. "Lidé by se hlavně měli zamyslet, jestli musí hory využívat v okamžiku, kdy zvířata jsou nejcitlivější. Zda je opravdu nutné chodit v noci, ráno a večer chodit po Beskydech s čelovkami," upozorňuje.