Kdyby změna, jak o ní mluví Benešová, skutečně prošla, i ty nejzávažnější případy by zřejmě jako první řešily okresní soudy - tedy včetně vražd či závažné hospodářské kriminality, které nyní v první instanci připadají krajským soudům. Z celého řetězce by totiž vypadly vrchní soudy, které dnes pro krajské soudy slouží jako odvolací, a právě krajské soudy by převzaly jejich funkci - jinak by se nebylo kam odvolávat.
Současně Benešová navrhuje, aby zanikly také vrchní státní zastupitelství, které jsou v Česku dvě - v Praze pod vedením Lenky Bradáčové a v Olomouci pod vedením Iva Ištvana. Soustředí se zejména na vyšetřování největších hospodářských a finančních deliktů. Jejich agendu by však mohla podle Benešové převzít krajská zastupitelství. V rozhovoru pro Lidové noviny uvedla, že "břemeno specializace by možná bylo lepší přenést na kraje."
Podle šéfa Unie státních zástupců Jana Laty by však Česko přišlo o vysoce specializovaná oddělení, která značně přispívají k tomu, že se největší podvody v Česku daří rozkrývat. "Tím, že jsou vrchní státní zastupitelství jenom dvě, mohou se na ty věci specializovat a mohou být efektivnější. Zdá se mi, že se v této roli osvědčila. Úplně proto nevidím důvod pro to, aby přestala tuto vysoce specializovanou agendu řešit a aby se přenesla na všech osm krajských státních zastupitelství," řekl Lata.
Taková změna by podle něj zcela jistě značila zdržení největších kauz. "Nepochybně by došlo k tomu, že by se zbrzdily, to je jasné. A je otázka, jestli by to pak přineslo nějaké výhody. Já to v tom nevidím," dodal Lata. Připomněl, že to byla paradoxně právě Benešová, která v roce 2000 z pozice nejvyšší státní zastupitelky vytvořila na vrchním státním zastupitelství specializované oddělení věnující se závažné hospodářské kriminalitě.
Rušení bez speciálního útvaru nemá smysl, říká Bradáčová
Nápad zrušit vrchní státní zastupitelství a vrchní soudy není nový, mluví se o něm už více než deset let. Všechny předchozí návrhy však počítaly s vytvořením speciálního státního zastupitelství, které by se věnovalo korupčním kauzám a kriminalitou se stamilionovými škodami. "Bez vzniku tohoto útvaru nemělo zrušení vrchního státního zastupitelství smysl," řekla nyní Aktuálně.cz vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Benešová však v rozhovoru pro Lidové noviny o vzniku nového útvaru nemluví, navrhuje pouze přesun specializace na kraje. Na otázku Aktuálně.cz, zdali by místo zrušeného vrchního státního zastupitelství vzniklo něco nového, neodpověděla. Premiér Andrej Babiš (ANO) doporučil nově jmenovaným ministrům "mediální klid". Mají se obeznámit s ministerstvy a s novináři komunikovat až později.
Lata i Bradáčová se diskuzi o redukci českého justičního systému ze čtyřstupňového na třístupňový nebrání. Pokud k ní však má dojít, musí tomu podle něj předcházet důkladné analýzy a změna se musí současně týkat jak vrchních soudů, tak vrchních státních zastupitelstev.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nechce nápad Benešové prozatím hodnotit. "Předpokládám, že to bude součástí nějaké hlubší analýzy, s níž bych se musel seznámit. Očekávám, že o tom budu v budoucnu s paní ministryní hovořit. Pak bych to nějakým způsobem okomentoval," řekl Aktuálně.cz Zeman.
Důkladnou analýzu a diskuzi před finálním rozhodnutím požaduje i prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. "Pokud by proběhly, což jsem v posledních letech u důležitých změn v justici nezažila, a výsledkem by opravdu bylo, že spíše převažují pozitiva, tak bych si to dokázala představit," řekla Zemanová. Uvítala však, že Benešová v rozhovoru uvedla, že nejprve si chce nechat udělat analýzu, než se do přípravy rozsáhlé změny pustí.
Může jít o účelovou snahu odvolat vrchní státní zástupce
Ani bývalý ministr spravedlnosti a šéf opoziční TOP 09 Jiří Pospíšil nevylučuje možnost bavit se o restrukturalizaci justice. "Ale ve chvíli, kdy ministryně nastupuje v polovině volebního období, je tato myšlenka naprosto iluzorní. Nemá čas na to, aby tak významnou reformu připravila," řekl Pospíšil. Její příprava a prosazení podle něj zaberou minimálně několik let.
Za nápadem Benešové tak vidí dva možné motivy. "Buď to myslí vážně, a pak to nemá šanci stihnout, a nebo ne a ve skutečnosti nejde o systémovou změnu, ale o účelovou snahu jak se zbavit vrchních státních zástupců, tedy Lenky Bradáčové a Iva Ištvána," řekl předseda TOP 09. Poukázal na to, že zatímco pro zrušení vrchních soudů potřebuje Benešová změnit ústavu, zánik vrchního státního zastupitelství zvládne běžným zákonem.
Nařčení, že jde o snahu zrušit pouze státní zastupitelství, však Benešová odmítla a uvedla, že nehodlá rušit pouze jednu ze dvou větví justice. "Muselo by to být jednotné. Nemůžeme mít někde vrchní státní zastupitelství a nemít soudy. Nejde to ani obráceně," řekla Benešová.
Podobně jako Lata se také bývalý ministr Pospíšil nelibě dívá na zrušení státních zástupců specializovaných na velkou hospodářskou kriminalitu. Předpokládá, že by to justici uškodilo. "Muselo by se velmi analyzovat, jestli tím, že se vyšetřování a prokazování závažné trestné činnosti bude dít na každém kraji, nedojde k tomu, že se sníží schopnost tuto formu kriminality prokazovat," uzavřel Pospíšil.
Pochybnosti o skutečných důvodech reformy má také ředitel Frank Bold Pavel Franc. Domnívá se, že Benešová by měla upřednostnit jiné priority. "Spíše to vypadá jako typický postup směřující k destabilizaci systému, znejistění všech lidí v justici a následném ovládnutí justice. To je to poslední, co aktuálně justice potřebuje. Justice v této chvíli nepotřebuje revoluci, ale evoluci směrem k profesionalizaci, digitalizaci a větší transparentnosti justice," řekl Franc.
