Čínský výzkumník Yingliang Liu žije v Evropě už více než deset let. Doktorát získal na Humboldtově univerzitě v Berlíně a v roce 2017 ho angažoval Biotechnologický ústav Akademie věd ČR. Před několika měsíci nastoupil do špičkového laserového centra Eli Beamlines v Dolních Břežanech, které pod akademii patří také. Spadá pod její Fyzikální ústav a s pomocí nejvýkonnějšího laseru na světě provádí výzkum v oblasti fyziky, biomedicíny či astrofyziky.
Působení čínského badatele teď ale ukončil nečekaný skandál. Aktuálně.cz už ve čtvrtek popsalo, jak na pražském Veletrhu vědy napadl své kolegy z Orientálního ústavu Akademie věd. Z letňanského výstaviště ho musela vyvést policie.
Vědci vadil vědomostní kvíz pro děti připravený středoškoláky, s nimiž akademie spolupracuje na projektu Otevřená věda. Rozčílila ho především fotografie exilového tibetského vůdce dalajlamy, kterou se snažil zničit. Pekingská vláda Tibet od roku 1950 okupuje a prohlašuje ho za svou provincii. Během povstání v roce 1959 zemřelo více než 80 tisíc Tibeťanů. Statisíce dalších zahynuly v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo kvůli hladomoru. Čína ale území považuje za svou provincii a zvěrstva popírá.
Liu následně stovkám svých kolegů rozeslal ze služebního e-mailu zprávu, v němž badatele instituce zabývající se porušováním lidských práv v Číně nazval nacisty. Protože chtějí oddělit Tibet od Číny, což by podle něj znamenalo třetí světovou válku. Požadoval omluvu české vlády a do kopie dal několik pracovníků čínské ambasády v Praze. Požadoval také to, aby "Akademie věd tyto neonacisty ze své agentury odstranila".
Odchází ale on. "S doktorem Liu jsem podepsal rozvázání pracovního poměru dohodou ke včerejšímu datu. Dnes již není zaměstnancem Fyzikálního ústavu," řekl v pátek Aktuálně.cz ředitel ústavu Michael Prouza, dosavadní nadřízený muže. "Kolega souhlasil, že došlo ke zneužití pracovních prostředků a k poškození dobrého jména instituce. Ukázalo se, že ani on ani jeho přímí nadřízení si nedokáží představit další dlouhodobou spolupráci," dodal.
Čínského badatele tak nejspíše čeká návrat do rodné země. "Uvedl, že měl stejně v úmyslu se do Číny vrátit," sdělil Prouza.
Proč si ke své kariéře vybral Liu Česko, kde i letos v březnu vyvěsilo tibetskou vlajku na podporu okupované země více než 800 radnic, krajských úřadů, škol a dalších institucí včetně Senátu, muž Aktuálně.cz neobjasnil. Na otázky zaslané na pracovní e-mail od pondělí nereagoval.
Akademie zkoumá, zda Liu neprováděl špionáž
Jeho chováním byli Prouza i mnozí další kolegové šokováni. Vedení ústavu nyní prověřuje, zda Liu nemohl sloužit komunistické Číně i jinak, než jen pokusem o cenzuru svých kolegů. Kontrarozvědka BIS dlouhodobě varuje, že vědecká pracoviště v Česku mohou čelit ze strany asijské země i špionáži. Zbrojní embargo Evropské unie může podle zpravodajců Čína obcházet právě snahou získat citlivé know-how.
"Jako ředitel Fyzikálního ústavu nemám prostředky ani oprávnění lustrovat mimopracovní aktivity doktora Liu. Jakákoli, byť i hypotetická rizika nyní ale prověřujeme," řekl už ve čtvrtek Prouza. Liu podle něj neměl v centru přístup k laserům s vysokým výkonem, které používají i vojáci.
Eli Beamlines se věnuje pouze civilnímu výzkumu, který akademici veřejně publikují, nenakládá tedy s utajenými informacemi. Na druhou stranu ale centrum operuje s obchodním tajemstvím. Jeho úniku by podle Prouzy měl bránit zavedený systém ochrany informací.
Právě o technologie laserů má dle expertů Čína výrazný zájem. Jako zbraň proti Západu už je tamní armáda v posledních letech používá. Letos v únoru informovala australská vláda, že Číňané ostřelovali laserem vojenské letadlo s deseti lidmi na palubě, které tak ohrozili na životě.
Kvůli napojení na čínské komunisty přišel o funkci další manažer
Na vysoké riziko špionáže ze strany čínských badatelů upozorňuje i sinoložka z Karlovy univerzity Olga Lomová. Dotlačit je k tomu mohou úřady jejich země.
"Pokud je čínská vláda požádá o dodání neveřejných informací z jejich pracovišť, tak to s vysokou pravděpodobností udělají, i pokud by nepodlehli vládní propagandě, která jim vymývá mozky. Jinak by se stali emigranty. Rodinu, budoucnost, další práci ale často mají v Číně. Emigrace pro ně není jednoduchá," vysvětlila obvyklý postup spoluzakladatelka projektu Sinopsis, který se dlouhodobě věnuje zkoumání čínského vlivu.
Pekingská vláda si nad svými akademiky na Západě udržuje kontrolu. Detailně to popisují například zprávy lidskoprávní organizace Human Rights Watch. Ta nasbírala svědectví z univerzit v Austrálii, Kanadě, Francii, Spojeném království a USA. Podle nich úřady Číňany v zahraničí monitorují, pokud se nechovají dle představ režimu, na jejich rodiny v Číně se zaměří policie.
Za posledního půl roku jde už o druhý případ, kdy kvůli podezřelým vazbám na čínskou komunistickou stranu musel svoji pozici v Akademii věd opustit vědec. Poprvé šlo o vysoce postaveného manažera Marka Hrubce, který v české vědecké instituci výzkumy Číny zastřešoval. Skončil loni v listopadu poté, co Aktuálně.cz popsalo, že spolupracoval s komunistickou propagandou a seděl ve vedení čínského institutu podezřívaného ze špionáže.
Vedení Akademie věd nyní Aktuálně.cz řeklo, že podobná rizika chce řešit systémovými opatřeními. "Téma vlivového působení cizí moci intenzivně sledujeme a v současné době v součinnosti s ministerstvem vnitra pracujeme na nastavení interních pravidel," popsal Jan Martinek z kanceláře předsedkyně akademie Evy Zažímalové.
Aktuálně.cz už v roce 2019 popsalo vlivové operace čínské ambasády na Univerzitě Karlově. I v tomto případě do ní byli zapojeni čeští akademici.
Příklad vlivových akcí Číny na Karlově univerzitě
Už na konci roku 2019 Aktuálně.cz popsalo, jak čínská ambasáda utajeně platila konference o Číně zaštítěné tehdejším rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou.
- Čína tak mohla v Česku vylepšovat svůj obraz. O tom, zda je země hrozbou, na konferencích debatovali čeští politici, vědci i pracovníci bezpečnostních složek. Hlavní pořadatel a moderátor konferencí Miloš Balabán dodnes vede v ČSSD komisi pro obranu. Jeho soukromé konferenci dali v roce 2020 záštitu straničtí kolegové - tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček i tehdejší ministr kultury Lubomír Zaorálek.
- Zároveň se na akademické půdě Čína mohla dostat k řadě cenných informací. Aktuálně.cz napsalo, že akademici, které platila čínská ambasáda, souběžně dostávali od ministerstva vnitra miliony na bezpečnostní výzkum Česka. Vymýšleli třeba i to, jak akademické instituce ochránit před cizími vlivy.
- Čína si na akademické půdě také mohla vytipovávat možné spolupracovníky, kteří se později dostanou na důležité pozice. Balabán, někdejší šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity, které konference pořádalo, zároveň učil na univerzitě o Číně.
- Vybraným studentům komunistická vláda zaplatila výlet do Číny, jak odhalilo Aktuálně.cz a Respekt. Program sestavily vládní orgány tak, aby Čínu vykresloval co nejlépe. Jedna z absolventek poté například nastoupila na české ministerstvo vnitra.
- Univerzita v reakci na zjištění Aktuálně.cz ve spolupráci s ministerstvem vnitra vydala příručku pro akademiky o vlivu cizích mocností.
