Akademici pro změnu: Titulů je moc, chce to novou krev

Jakub Novák
10. 6. 2013 20:09
Pokud nedojde ke změnám, bude pokračovat proces kostnatění vysokých škol
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Radek Jandera

Praha - Tradiční systém profesur v podobě, v jaké funguje dnes, vytváří z vysokých škol "pevnosti" minimalizující příchod konkurence a zabraňující přílivu nové krve.

Vyplývá to z reakcí dvou zkušených vědců a akademiků, které Aktuálně.cz v souvislosti s diskusí o budoucnosti profesur oslovilo.

"Stávající proces je vlastně pořád ještě pozůstatkem Rakouska-Uherska. Omezuje příliv nové krve a vede k ´zkostnatění´ vysokých škol," kritizuje současný stav Nečasův šéfporadce pro vědu Rudolf Haňka, jenž dlouhá léta působil na Cambridgeské univerzitě.

S Haňkou je v tomto zajedno také vynikající český biochemik Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Naše univerzita, náš "píseček"

"Současný systém habilitace-profesura považuji za umělou překážku, pomocí které si na univerzitách bráníme své území před konkurencí zvenčí. Úplně bych ho zrušil a nahradil systémem mezinárodních konkursů na funkční místa vedoucích ústavů a laboratoří," říká Konvalinka.

"Obecně máme titulů moc a moc na nich lpíme," poukazuje na jednu z příčin nevole ke změnám.

Podle Haňky je současný systém založený na koncepci, s níž v padesátých letech přišel tehdejší ministr Zdeněk Nejedlý.

"Ministr Nejedlý tehdy zavedl do té doby neznámý koncept státních docentů a profesorů, pomocí kterého chtěl zejména kádrovat žadatele a současně odměňovat věrné straníky tím, že jim dá nějaký ten zlatý řetěz a podobně," popisuje Haňka.

Pohledem Ludvíka Hradilka: Putna profesorem bude

Současný problém podle něj představuje fakt, že ani po více než dvaceti letech od sametové revoluce se nepodařilo tento systém otevřít modernímu myšlení.

"Přejít od pojetí profesur jako celoživotně a celostátně udělovaných kvalifikací k pojetí funkčních míst v působnosti vysoké školy, obsazovaných ať již vnitřním povýšením, nebo uznávanými odborníky z jiných univerzit, je základním krokem ke změně, kterou považuji za nesmírně důležitou pro rozvoj českého vysokého školství a pro jeho přínos pro národní hospodářství," říká Haňka.

Jan Konvalinka.
Jan Konvalinka. | Foto: Aktuálně.cz

Konvalinka si zachování současného stavu dokáže představit pouze v případě splnění dvou zásadních podmínek.

"Za prvé, bude-li profesura velmi vzácným titulem udělovaným jen za splnění přísných kritérií; za druhé, bude-li prezidentem osobnost schopná dodržovat i nepsaná pravidla. Tyto předpoklady posledních deset let splněny nejsou," konstatuje a jedním dechem přitom dodává, že není ani pravděpodobné, že by mohly být splněny v budoucnu.

Jedním z výsledků současné praxe a zároveň tak odvrácenou stranou celého systému je pokles hodnoty a prestiže samotné profesury.

"Bohužel je dnes naprosto běžné, že když uchazeč o jmenování profesorem neuspěje na své vysoké škole, tak to zkouší jinde, až nakonec dostane titul třeba od univerzity v Mělkém Brodě, abych použil příměr mého kolegy, profesora Opatrného, a když to nevyjde ani tam, tak to zkouší dál jinde," popisuje příčinu tohoto stavu Haňka.

Lepší školy = větší prestiž = větší nároky

"Je to pouze honba za tituly, bez jakékoliv záruky rovnosti kvality. Profesor či docent pracující na dané vysoké škole by měl být schválen a jmenován právě touto vysokou školou a ne třeba univerzitou z Vyšných Bedárov. To, že lepší vysoké školy budou mít vyšší nároky na jmenování profesorem než ty slabší, je logické a všeobecně pochopitelné," dodává.

Rudolf Haňka.
Rudolf Haňka. | Foto: Úřad vlády ČR

Taková praxe je podle Haňky běžná na univerzitách ve všech vyspělých zemích - jako jediné výjimky uvádí Slovensko a Polsko, kde však nejde ani tak o tradici jako spíše přežitek totality, který zůstal neodstraněn.

Ohledně možností přechodu k modernější praxi zůstává Konvalinka skeptický.

"Obávám se, že se takovou změnu prosadit nepodaří, protože současný systém většině učitelů na vysokých školách vlastně vyhovuje. Ti, kterým nevyhovuje - vědci mimo university, kteří by učit mohli a chtěli, ale nedostanou šanci, případně angažovaní studenti, kteří cítí, že jejich škola není tak dobrá, jak by mohla být - jsou v menšině a nemají do toho co mluvit," vysvětluje důvody své skepse.

Konvalinka: "Hru na potrestání výtržníka by měli rektoři bojkotovat."

Konvalinka také neskrývá svou rozpačitost z řešení případu jmenování Martina C. Putny profesorem, který za znovuotevřením diskuse o profesurách stál.

"Připadá mi zcela nepřípustné, aby Univerzita Karlova připustila selekci svých profesorů na ty správné a na ty méně správné, a to ještě na základě jejich veřejné angažovanosti. Je smutné, že se prezident republiky nedokáže oprostit od svých osobních pocitů a ještě smutnější, že mu v tom Jeho Magnificence rektor sekunduje," rozhořčuje se Konvalinka.

Vzhledem k tomu pevně doufá, že se k rektorovi Jihočeské univerzity Liboru Grubhoferovi, který jako první oznámil, že se kvůli způsobu "vyřešení" celé situace slavnostního ceremoniálu nezúčastní, přidají další lidé.

"Pevně doufám, že i ostatní rektoři budou tuto nedůstojnou hru na potrestání výtržníka bojkotovat," říká.

Tradice, nebo změna? Vyplatí se v tomto ohledu konzervativní přístup, nebo není jiná cesta ke zlepšení, než skrze změnu v přístupu k věci? Diskutujte na mé facebookové stránce!

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Brankář Škarek opustil kemp Islanders a zamířil na farmu

Český hokejový brankář Jakub Škarek se z tréninkového kempu New York Islanders přesunul na farmu do Bridgeportu. Devatenáctiletého odchovance Jihlavy, jehož si Islanders vybrali loni ve třetím kole draftu na 72. pozici, čeká první sezona v Severní Americe. V minulém ročníku chytal Škarek ve finské lize za Pelicans Lahti.

Škarek uzavřel loni v červenci s Islanders tříletou nováčkovskou smlouvu. Za Lahti odchytal 22 utkání s průměrem 2,45 obdržené branky na zápas, úspěšností zákroků 90,58 procenta a jednou udržel čisté konto. V sedmi duelech nastoupil i ve druhé nejvyšší finské lize za Peliitat Heinola.

Další zprávy