"Ministrem zdravotnictví stanovená opatření týkající se odlišně stanoveného režimu karanténních opatření v případě zdravotníků, kteří se ocitli v přímém kontaktu s osobou, u které bylo prokázáno onemocnění Covid-19, nemají oporu v zákoně, a navíc představují ohrožení zdraví spolupracovníků těchto osob i pacientů," zní ostré oficiální stanovisko České lékařské komory, které prezentoval její prezident Milan Kubek.
Komora je stavovskou organizací sdružující všechny lékaře, v Česku jich je zhruba 40 tisíc. Spolek kritizuje pokyn ministerstva zdravotnictví, jenž dává při rizikovém kontaktu zdravotníka s nakaženým pacientem, který přišel primárně kvůli jiným obtížím, výrazné pravomoci přímému nadřízenému. Za rizikové se považuje setkání, kdy lékař či sestra neměli ochranné prostředky - plášť, ochranu očí, rukavice a roušku, při riskantnějších úkonech respirátor.
Vedoucí takového doktora či sestry rozhodne, jestli je pro zajištění chodu nemocnice či jiného zdravotnického zařízení nezbytný. Pokud ho může postrádat, po souhlasu hygienika ho pošle na 14 dní do karantény. S automatickým testem na Covid-19 se nepočítá.
Když nadřízený dospěje k závěru, že se zařízení bez daného lékaře či sestry neobejde, musí zaměstnanec, pokud nemá příznaky, i po rizikovém kontaktu chodit dál do práce. Test podstoupí za pět dnů. Když je negativní, po dvou týdnech následuje další test.
"Naprosto scestné stanovisko"
Lékařům i sestrám, kteří i po rizikovém kontaktu musí dál pečovat o pacienty, resort ukládá řadu povinností. Dva týdny musí užívat respirátory nejvyšší třídy FFP3 bez výdechového ventilu, ten samý přitom mohou nosit maximálně osm hodin v kuse. Každý den při příchodu do práce má povinnost nadřízenému hlásit, jaký je jejich aktuální zdravotní stav a zda mají teplotu. Pauzy na odpočinek či jídlo tráví o samotě v odděleném prostoru.
"Musíme udělat vše pro to, aby se infekce nešířila. Není možné, aby potenciálně infekční zdravotníci ošetřovali pacienty a přispívali k rozšiřování infekce. To je naprosto scestné stanovisko," řekl Aktuálně.cz Kubek. Předpis považuje za příliš riskantní. Východiskem pro udržení potřebného počtu lékařů a sester není podle něj nutit je do poslední možné chvíle ošetřovat pacienty i po rizikovém styku, ale zajistit dost ochranných pomůcek a plošné testování.
Pravidlo platí primárně, až nebude zbytí
Opatření ministerstva zdravotnictví nařizující postup po rizikovém kontaktu zdravotníků, kteří primárně nepůsobí na infekčních odděleních, s pacientem trpícím nemocí Covid-19, vydal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch letos 20. března, jeho přesný obsah lze nalézt zde.
Ani po opakované kritice ze strany ČLK se ho resort nechystá změnit tak, aby vedl k důslednější izolaci lékařů či sester po rizikovém styku. "V současnosti ministerstvo zdravotnictví o dané změně neuvažuje," řekla Aktuálně.cz mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Současně zdůrazňuje, že lékaři, sestry a další zdravotníci se v případě pozitivního testování na Covid-19 musí okamžitě stáhnout z pracoviště. "Uvedené mimořádné opatření se použije pouze u těch zdravotnických pracovníků, kteří mají negativní PCR test na přítomnost nového koronaviru," uvedla.
Mluvčí také upozornila, že zmíněné nařízení se má aplikovat především, kdy "již nebude možné nahradit zdravotnický personál nikým jiným, přesto ale bude nezbytné zabezpečit poskytování zdravotní péče, zejména pacientům s onemocněním COVID-19." Je však třeba dodat, že tato okolnost v nařízení explicitně uvedená není.
V této souvislosti narazilo Aktuálně.cz na příběh z jedné pražské fakultní nemocnice. Lékařka oddělení, které primárně neslouží k péči o pacienty s Covid-19, byla dva dny po sobě v kontaktu s nakaženým pacientem. Měla jen roušku a ochranné rukavice. O nemoci pacienta se dozvěděla třetí den. Obratem informovala nadřízeného, který ji však poslal ještě do večerní služby. Do karantény zamířila lékařka až následující den.
Opatření připravili epidemiologové
Nemocnice navíc nejsou na zmíněné opatřené resortu vždy dostatečně připravené. Například lékařských pokojů není mnohdy tolik, aby v danou chvíli mohly sloužit k regeneraci či přestávce na jídlo jen jednomu lékaři. Stejně tak, ačkoliv se situace ve srovnání s polovinou března výrazně zlepšila, nejsou všechna pracoviště patřičně zásobena ochrannými pomůckami.
Jejich nedostatek si uvědomuje i ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček. Všem lékařům ve čtvrtek poslal děkovný dopis, v němž jim slibuje nápravu.
"Vláda schválila můj návrh, aby podle krizového zákona čeští dodavatelé museli přednostně dodávat státu například produkci celoobličejových masek a filtrů splňujících normu FFP3 nebo tlakových lahví pro nemocnice bez centrálního rozvodu kyslíku. Věřte mi, že dělám vše, abych vám ve vaší nelehké situaci pomohl," stojí v dopise.
Ministerstvo zdravotnictví trvá na tom, že nařízení týkající se rizikového kontaktu jsou odpovídající. Kritiku šéfa lékařské komory Kubka odmítá. "Mimořádné opatření připravila pracovní skupina vysoce erudovaných epidemiologů a infektologů, zástupců Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vybraných krajských hygienických stanic," řekla Aktuálně.cz mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Nemocnice hlásí i desítky nakažených zdravotníků
Nejvíce nakažených lékařů a dalšího zdravotnického personálu momentálně hlásí Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, jde o jeden z pěti spádových špitálů pro složité případy Covid-19. Je tam infikovaných 25 zaměstnanců, v karanténě má 50 svých lidí. "Na dovolené nebo komunitním přenosem," vysvětlila Aktuálně.cz původ nákazy mluvčí nemocnice Marie Heřmánková.
Fakultní nemocnice v Motole napočítala zatím 10 infikovaných lékařů a zdravotníků, do karantény poslala 54 lidí. "Z toho 21 lékařů, 23 sester, 8 ostatní zdravotnický personál a dva sanitáři," řekla Aktuálně.cz mluvčí nemocnice Pavlína Danková.
Pražská Thomayerova nemocnice má 14 infikovaných zdravotníků, z toho je 11 sester (jedna z nich tento týden zemřela, ale primární příčinou smrti nebyl Covid-19). V Pardubické nemocnici zatím Covid-19 onemocnělo 10 zaměstnanců, z toho je jeden lékař. Fakultní nemocnice v Hradci Králové hlásí 5 infikovaných zaměstnanců (desítky jsou v karanténě), Fakultní nemocnice Ostrava napočítala 3 nemocné lékaře a sestry (52 zaměstnanců je v izolaci).
Zmínění experti podle mluvčí postupovali na základě doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) či amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Z vyjádření resortu plyne, že opatření má v první řadě zajistit, aby byl k dispozici dostatečný počet zdravotníků. "Práce zdravotníků a jejich potřebná kapacita jsou jedním z klíčových prvků ve snaze o zamezení stávající epidemie," vysvětlila mluvčí.
Dáváme přednost karanténě
Deník Aktuálně.cz oslovil více než 15 tuzemských nemocnic s prosbou o stanovisko ke karanténním pokynům Vojtěchova resortu. Žádná proti němu oficiálně nevystoupila. "Nařízení ministerstva zdravotnictví respektujeme a zařídili jsme se podle něj," řekla Marie Heřmánková, mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která spadá pod správu resortu.
"Opatření považujeme za zcela adekvátní," sdělil mluvčí Fakultní nemocnice v Olomouci Adam Fritscher. Fakultní nemocnice v Motole jde trochu svou cestou: vyšetřuje všechny zaměstnance vykazující mírné příznaky. Zdravotníky, kteří byli v kontaktu s infikovaným pacientem, posílá domů rovnou. "V aktuální chvíli dáváme přednost, pokud je to možné, domácí karanténě," řekla mluvčí nemocnice Pavlína Danková.
Prezident České lékařské komory Kubek nicméně Aktuálně.cz potvrdil, že od jednotlivých lékařů komora naopak zaznamenala řadu stížností, které se proti nařízení ministerstva vymezovaly. "Nevím přesně, kolik takových podnětů se sešlo, ale vím, že právní kancelář České lékařské komory se tím opakovaně zabývala a pomáhala zdravotnickým i lékařským odborům," podotkl.
