"Masivní útoky na energetiku ještě přijdou, až se ochladí. Rusové vědí, že teď bychom ještě elektrárny a rozvodny stihli opravit. Čekají na pořádný mráz," uvedl v polovině listopadu pro server RBK Ukrajina poslanec ukrajinského parlamentu a zároveň armádní důstojník v aktivní službě Roman Kostěnko. Náklady na opravu škod způsobených agresí budou astronomické. Loni v prosinci je Světová banka odhadla na 486 miliard dolarů (11,6 bilionu korun).
Zima na Ukrajině bývá opravdu studená. Nejnižší teploty dosahují průměrně minus 10 stupňů Celsia, v nejextrémnějších letech padají až na minus 30 stupňů. Nejchladněji bývá v Charkově, druhém největším městě Ukrajiny, které válka velmi poničila.
Průměrné teploty jsou samozřejmě o něco vyšší. Stále se ale pohybují pod bodem mrazu. V takovém počasí není jednoduché vytopit dům ani byt, zvlášť pokud budou výpadky elektřiny tak dlouhé, jak varují představitelé státu i odborníci.
"Očekáváme velmi krutou zimu," řekl vysoký státní úředník ve Spojených státech anonymně serveru Politico. "Lidé budou umírat ve svých domovech, protože Rusko ničí energetickou infrastrukturu."
Energetici předpokládají, že se bude muset přidělovat energie, což by znamenalo, že lidé by byli bez elektřiny většinu dne - až dvacet hodin denně. Tento scénář potvrdil jako ten nejhorší i Oleksandr Charčenko, výkonný ředitel Výzkumného centra energetického průmyslu a poradce ukrajinské vlády pro energetiku.
Hennadij Rjabcev, vedoucí výzkumný pracovník ukrajinského Národního institutu strategických studií a odborník na energetický trh, uvedl, že nejrealističtější scénář pro tuto zimu je dodávka energií pro podniky i domácnosti 8 až 14 hodin denně.
Zásoby plynu na letošní zimu nestačí. Do chladného období Ukrajina vstupuje s nejmenšími zásobami od začátku války. Důvodem jsou neustále útoky Ruska a také vyšší marže.
Problém je i v samotné výrobě elektřiny. Rusko útočí na energetickou infrastrukturu opakovaně. Například útok z konce srpna, kdy Rusové vypálili přes 200 raket a dronů, odpojil od elektřiny osm milionů lidí bez jediného varování.
Spojenci slíbili Ukrajině pomoc. Evropská unie uvedla, že od 1. prosince navýší limit pro vývoz elektřiny zhruba o 400 megawattů na 2,1 gigawattu.
Zároveň poskytne Kyjevu přes jednu miliardu korun na humanitární pomoc, konkrétně pro přípravy na tuhou zimu. "Společně s partnerskými humanitárními organizacemi se EU snaží opravit poškozené budovy, zajistit elektřinu, vytápění a poskytnout přístřeší těm, kteří to nejvíce podporují," stojí v prohlášení unijní exekutivy.
"Ruská válka na Ukrajině se v roce 2024 nadále vyostřila a její konec je v nedohlednu, což znamená neustálé ohrožení životů civilistů," uvedl v září nyní již bývalý komisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič.
Podle Rjabceva je pro Ukrajinu ještě důležitější vzdušná ochrana a součástky, které jsou potřeba k opravě energetické infrastruktury. Napadené zemi navíc chybí lidská síla - lidé, kteří mohou zničené části opravit.
