Ukrajinští představitelé po neúspěšné ofenzivě hlásí, že jim docházejí zbraně, a žádají Západ o další dodávky. Ani stovky dosud doručených tanků, houfnic a salvových raketometů za desítky miliard eur nedokázaly zvrátit poměr sil na bojišti a Ukrajina se před zimou podle pozorovatelů ocitá ve velmi náročné situaci.
"Nedostali jsme všechny zbraně, které jsme chtěli. Nemohu být spokojený, ale také si nemohu příliš stěžovat," prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když se ho v nedávném rozhovoru reportér agentury AP zeptal na zhodnocení výsledků ofenzivy, která nepřinesla kýžené výsledky.
Kdyby došlo k odložení další americké vojenské pomoci Kyjevu, o které se nyní debatuje v americkém Kongresu, vzniklo by dokonce velké riziko, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, přiznal na začátku prosince šéf Zelenského prezidentské kanceláře a jeho klíčový spolupracovník Andrij Jermak.
Redakce Aktuálně.cz u této příležitosti zrekapitulovala, kdo Ukrajince v jejich boji proti ruským okupantům doposud podpořil nejvíc. Srovnání vycházející z dat renomovaného Institutu světové ekonomiky v Kielu ukazuje, že zásadní je právě pomoc Spojených států. Nicméně významně pomohla i řada evropských států. A Česko se rozhodně nemá za co stydět: například v dodávkách těžké vojenské techniky patří k nejštědřejším podporovatelům ukrajinské armády.
Infografika: Aktuálně.cz | Zdroj: Institut světové ekonomiky v Kielu
Co se týče přislíbených dodávek tanků, je Česko po Polsku a Nizozemsku podle kielských analytiků třetím nejštědřejším donorem.
Když se vezmou v potaz již doručené tanky, dostane se Česko na druhou pozici po Polsku, vyplývá z údajů zahrnující období od počátku ruské invaze až do konce letošního října.
V přislíbených salvových raketometech patří podle německých analytiků Česku pozice na pomyslných stupních vítězů, konkrétně druhé místo po Spojených státech.
I takto vysoká podpora ze strany všech spojenců ale dokázala doplnit ukrajinské předválečné stavy tanků zatím jen zhruba na polovinu ruských čísel z počátku konfliktu.
… či čísla dodaných a přislíbených salvových raketometů. Rusové disponují zhruba dvojnásobkem oproti ukrajinským ozbrojeným silám.
Fotografie: Shutterstock | Lance Cpl. Jose D. Lujano / Wikipedia (CC0 1.0) | Tomáš Kovařík / Wikipedia (CC BY-SA 3.0)
Dopracovat se ke zcela přesným číslům, kolik jednotlivé země skutečně poslaly na pomoc Kyjevu, je velmi obtížné. A to proto, že část dodávek míří na bojiště v utajení. Němečtí analytici proto při vytváření podrobných statistik vycházeli především z otevřených zdrojů. Jejich data za Česko do značné míry odpovídají údajům, které na výročí ruské agrese v únoru letošního roku oficiálně zveřejnila česká vláda.
"Ve spolupráci státních a komerčních subjektů bylo v průběhu prvního roku války z Česka na Ukrajinu dodáno 89 tanků, 226 bojových a obrněných vozidel a 38 houfnic. Zhruba třetina této techniky pochází z armádních skladů, ze kterých bylo odesláno i šest protiletadlových systémů a čtyři bojové vrtulníky," stálo v tiskové zprávě Strakovy akademie.
Zbytek dodaly české zbrojařské firmy. "Český obranný průmysl v koordinaci s českým státem dále na Ukrajinu dodal například 33 salvových raketometů a na základě požadavků ukrajinské strany pak Česko zorganizovalo dodávky více než milionu a půl kusů munice, z toho přes šedesát tisíc raket," dodala vláda.
Celková přislíbená pomoc Ukrajině(v % HDP)
Zdroj: Institut světové ekonomiky v Kielu
Ještě podrobnější a aktuálnější údaje zveřejnilo na začátku listopadu české ministerstvo obrany na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Jeho čísla se částečně liší od dat německých analytiků a od údajů zveřejněných již dříve českou vládou. Obsahují totiž informace o odtajněném vojenském materiálu darovaném do začátku letošního října. Šlo například o 128 minometů s více než sedmnácti tisíci minami, osm tisíc pancéřovek či čtyřicet tisíc ručních zbraní s více než čtyřmi miliony nábojů.
Odtajněný vojenský materiál darovaný Ukrajině Českem
Druh materiálu
Počet (ks)
Rok pořízení
Letecká technika
4
2005–2006
Tanky
62
1968, 1977, 1985–1989, 1993
Bojová vozidla pěchoty
131
1973–1989, 1993, 1999
Průzkumná chemická vozidla
5
1982, 1985–1987
Speciální vozidla kompletů protivzdušné obrany
16
1973–1993
Automobily
47
1977–1993, 1997
Samohybné kanónové houfnice
13
1980–1986
Náboje pro kanóny a kanónové houfnice
84 860
1986–1992, 1999–2002
Raketomety
12
1977–1985
Rakety pro raketomety
4900
2016–2019
Protitankové řízené střely
645
1988
Pancéřovky
8022
1991
Minomety
128
1971–1979
Miny pro minomety
17 400
1992–2004
Protiletadlové prostředky
435
1984–1987
Ruční střelné zbraně krátké
30 025
1984–2000
Ruční střelné zbraně dlouhé
11 233
1959–1989, 2002
Náboje pro ruční střelné zbraně
4 263 000
1968, 1984–1991, 1998–2001
Zdroj: Ministerstvo obrany, údaje za období od 24. 2. 2022 do 9. 10. 2023
Tím by ale česká pomoc končit neměla. "Měli bychom dodat více zbraní a já vám slibuji, že to budeme dále činit," uvedla na konci listopadu při návštěvě Kyjeva předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Pokračování zbrojní pomoci bylo podle ní také tématem krátkého setkání šéfů evropských parlamentů s prezidentem Volodymyrem Zelenským, který je přesvědčoval, že jeho země bez dostatečného arzenálu nedokáže ruské přesile čelit.
"Nemáme jinou možnost než dát Ukrajině všechno, co potřebuje pro svůj úkol obnovit suverenitu a kontrolu nad svými hranicemi."
Petr Pavelčeský prezident
O české ochotě pomáhat Ukrajině ujišťoval partnery z NATO při nedávné návštěvě Itálie i prezident Petr Pavel. "Nemáme jinou možnost než dát Ukrajině všechno, co potřebuje pro svůj úkol obnovit suverenitu a kontrolu nad svými hranicemi. Cokoli menšího by bylo naším neúspěchem," řekl v rozhovoru s italským deníkem Corriere della Sera.
Zima podle Pavla poskytne Rusku, které už dokázalo svůj průmysl převést do válečného režimu, čas na obnovu. "Vyrábějí mnohem více velkorážné munice, více tanků, nabírají více vojáků. Jednají s několika zeměmi o dodávkách," připomněl prezident.
Na to, jak se Rusům ve srovnání s Ukrajinci daří doplňovat stavy těžké vojenské techniky, upozornil na síti X (dříve Twitter) Volodymyr Dacenko, analytik a sloupkař ukrajinské mutace časopisu Forbes.
Struggle for resources When Ukrainians say that we need more weapons, the West often thinks that it is a sign of ingratitude. In fact, Ukrainians are grateful, but there is another side - how many weapons your enemy supplies to the front. This thread will explore this topic 1/ pic.twitter.com/C6ZF0Ax8FL
Například dodávky munice, které Ukrajině slíbila Evropská unie, se letos zadrhly. Kyjev dostal v březnu příslib, že dostane během dvanácti měsíců milion kusů nábojů. Část měla unie poskytnout ze svých zásob, část pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit.
Před časem se ale začaly objevovat zprávy, že Brusel zatím dodal jen zhruba 300 tisíc kusů munice a že se cíl nejspíš nepodaří splnit. Tyto spekulace na konci listopadu potvrdil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba při návštěvě akce NATO v Bruselu. V rozhovoru s novináři vyzval k většímu sladění obranného průmyslu Ukrajiny a NATO, aby Kyjev měl k dispozici zásoby potřebné k porážce Ruska.
Na lepší koordinaci v podpoře Ukrajiny apeloval v rozhovoru pro Aktuálně.cz i bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Už dávno podle něj měl například vzniknout výbor, který by řídil dodávky zbraní do Kyjeva.
Video: Analytik popsal "peklo" západní pomoci Ukrajině: Mělo by se to dělat jinak
Video: Blahoslav Baťa, Tým Spotlight
"Pojďme si říct, že prostě budeme primárně Ukrajině dodávat jeden typ tanků, ne že tam pošleme 30 Leopardů z Německa, 20 Challengerů z Velké Británie a 20 Abramsů ze Spojených států. Udržovat něco takového je nesmírně náročné na zdroje," vysvětluje na příkladu problémy dodávek Mikulecký.
Jaké tanky a další těžkou techniku jsme dodali Ukrajině
T-72
Ve válce se v hojném počtu využívají různé modifikované verze tanku T-72. Tyto stroje poslalo Ukrajině na pomoc i Česko, konkrétně se jedná o devět desítek tanků. Jejich výhodou je, že ukrajinští vojáci jsou na ně zvyklí – vyrábět se začaly v SSSR už v roce 1972 a dodnes jsou jich stovky v zemích Varšavské smlouvy. Jsou však poměrně zastaralé, a tak procházejí částečnou modernizací. Těchto tanků má Ukrajina nejvíc, spojenci jich poslali přes čtyři stovky.Foto: Wikipedia - Vitaly V. Kuzmin (CC BY-SA 4.0 DEED)
Z dat německých analytiků z Institutu světové ekonomiky v Kielu vyplývá, že Ukrajina dosud obdržela zbraně za více než 44 miliard eur od Spojených států a za 41 miliard eur od spojenců z EU. Ve srovnání s dřívějšími konflikty, do kterých se zapojily USA, se stále jedná o relativně nízkou částku.
Vojenské výdaje na konflikt(v mld. EUR, v cenách roku 2011)
Zdroj: Institut světové ekonomiky v Kielu
Americký ministr obrany Lloyd Austin při své nedávné návštěvě Kyjeva ohlásil novou vojenskou pomoc Ukrajině. Balíček by měl zahrnovat protitankové a protiletecké zbraně. Nicméně pomoc se aktuálně komplikuje na půdě amerického Kongresu.
Ukrajina také usiluje o získání amerických stíhaček F-16, aby dokázala ve válce lépe čelit ruskému letectvu. Kyjevu se letos v srpnu zavázalo poskytnout tyto letouny několik evropských států, například Nizozemsko, Dánsko, Belgie či Norsko. Podle předchozích informací Spojené státy nebudou předání této techniky bránit.