Lichtenštejnové chtějí jednat o náhradě za zkonfiskovaný majetek. Jen omluva nestačí, říká princ

Marek Pokorný Marek Pokorný
11. 7. 2017 20:00
Nadace knížete z Lichtenštejna nechce vzdát boj o 600 hektarů lesů na Benešovsku, které stát v roce 1945 zapomněl znárodnit a jako vlastníka vedl v pozemkových knihách nadále knížete Františka Josefa II. Proti rozhodnutí soudů, které jí lesy loni vzaly, podala nadace ústavní stížnost. Nyní její zástupce princ Constantin oznámil, že chce otevřít i otázku náhrad za zbylý zkonfiskovaný majetek, mezi nějž patřil například Lednicko-valtický areál či zámek Plumlov. Ministerstvo zahraničí to ale označuje za uzavřené otázky minulosti.
Princ Constantin z Lichtenštejna v Praze.
Princ Constantin z Lichtenštejna v Praze. | Foto: Krumphanzl Michal

Praha - Knížecí rodina Lichtenštejnů by ráda opět otevřela otázku náhrad za majetek, který jí byl v Česku zkonfiskován podle Benešových dekretů.

"Chceme hledat cestu k budoucí kompenzaci za majetek, který nám byl nespravedlivě zkonfiskován," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz princ Constantin z Lichtenštejnu.

Rodina Lichtenštejnů vlastnila v Česku před druhou světovou válkou desítky nemovitostí. Zřejmě nejznámější je Lednicko-valtický areál. O majetky ale přišla v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Podle československých soudů se Lichtenštejnové přihlásili při sčítání lidu v roce 1930 k německé národnosti.

Boj o zapomenuté lesy

Otázka majetkového vypořádání se vrací v okamžiku, kdy Nadace knížete z Lichtenštejna neúspěšně bojuje o 600 hektarů lesů, které rod vlastnil na Benešovsku. Jejich znárodnění totiž zapomněl stát po válce zapsat do pozemkových knih, a zástupci rodiny tak před pěti lety zjistili, že v katastru nemovitostí je stále jako vlastník veden bývalý lichtenštejnský kníže František Josef II.

V dědickém řízení proto nechali uvedené pozemky přepsat na Nadaci knížete z Lichtenštejna, která spravuje rodový majetek. Jenže Okresní soud Praha-východ a následně i Krajský soud v Praze vzápětí uvedené pozemky nadaci zase vzaly. A to s odůvodněním, že šlo o administrativní chybu - že v případě, že by jim lesy nechaly, jednalo by se fakticky o prolomení restitučních zákonů. Byť uznaly, že stát zřejmě způsobil Lichtenštejnům příkoří.

"Znárodnění podle Benešových dekretů bylo zákonným právním aktem, který nelze posuzovat z hlediska navazujících právních vad," uvedla v odůvodnění rozsudku Kateřina Švecová z Krajského soudu v Praze.

Nadace proti verdiktu podala dovolání k Nejvyššímu soudu, ale ten je odmítl jako nepřípustné. Nadace proto proti tomu tento týden podala ústavní stížnost. Počítá s tím, že se případně obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Lichtenštejni, ne Němci!

"Dochází znovu ke konfiskaci majetku, a to za použití stejných falešných tvrzení, která používal komunistický režim, když perzekvoval mého dědečka," připomněl princ Constantin znárodnění v roce 1945.

"Benešovy dekrety jsou opět nesprávně aplikovány na naši rodinu jako v letech 1945 a 1951," dodal. V roce 1945 stát majetek sebral, v roce 1951 pak tento krok potvrdil po odvolání Lichtenštejnů Nejvyšší soud.

Rodina si stojí za tím, že Benešovy dekrety na ni byly použity neoprávněně, protože nebyli německé národnosti - jak se objevilo ve znárodňovacích dokumentech - ale příslušníci vlastního knížectví.

"Dokonce máme telegram, který psal prezident Beneš mému dědečkovi v roce 1938 jako blahopřání. V podstatě uznal suverenitu naší země. A o sedm let později jako by se nic nestalo, všechno zapomenuto, dali nás do jedné škatulky s Němci," říká Constantin z Lichtenštejna.

Jen omluva ne. Jiným dali kompenzace

Jak by případná dohoda a narovnání měly vypadat, ale princ Constantin nechce říct. "Nyní je iniciativa na straně českého státu, aby se tím začal zabývat," uvedl. Ale jen pouhé konstatování křivdy a omluva by podle něj byly málo.

"Lichtenštejnsku jako jedinému nebylo - na rozdíl od Švýcarka, Rakouska a jiných zemí - nabídnuto vypořádání. Se všemi ostatními zeměmi se český stát vypořádal formou kompenzace, tak si nemyslím, že by pouhá formální, symbolická omluva stačila," poukázal.

Jeho prohlášení překvapilo ministerstvo zahraničí. To poukazuje na to, že po letech sporů byly v roce 2009 navázány diplomatické vztahy, které dosáhly velmi solidní úrovně.

"Ministerstvo zahraničních věcí se nebrání diskusi o citlivých událostech v minulosti, avšak pouze na akademické, vědecké úrovni. Na politické úrovni jsou pro Českou republiku otázky minulosti uzavřené," uvedla mluvčí ministerstva Irena Valentová.

"Co se týká současného majetkoprávního sporu s Nadací knížete z Lichtenštejna, ministerstvo považuje tento spor za záležitost českých soudů, které doposud vždy rozhodly ve prospěch České republiky," uzavřela mluvčí.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy