reklama
 
 

Lichtenštejnové chtějí jednat o náhradě za zkonfiskovaný majetek. Jen omluva nestačí, říká princ

11. 7. 2017 20:00
Nadace knížete z Lichtenštejna nechce vzdát boj o 600 hektarů lesů na Benešovsku, které stát v roce 1945 zapomněl znárodnit a jako vlastníka vedl v pozemkových knihách nadále knížete Františka Josefa II. Proti rozhodnutí soudů, které jí lesy loni vzaly, podala nadace ústavní stížnost. Nyní její zástupce princ Constantin oznámil, že chce otevřít i otázku náhrad za zbylý zkonfiskovaný majetek, mezi nějž patřil například Lednicko-valtický areál či zámek Plumlov. Ministerstvo zahraničí to ale označuje za uzavřené otázky minulosti.

Praha - Knížecí rodina Lichtenštejnů by ráda opět otevřela otázku náhrad za majetek, který jí byl v Česku zkonfiskován podle Benešových dekretů.

"Chceme hledat cestu k budoucí kompenzaci za majetek, který nám byl nespravedlivě zkonfiskován," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz princ Constantin z Lichtenštejnu.

Rodina Lichtenštejnů vlastnila v Česku před druhou světovou válkou desítky nemovitostí. Zřejmě nejznámější je Lednicko-valtický areál. O majetky ale přišla v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Podle československých soudů se Lichtenštejnové přihlásili při sčítání lidu v roce 1930 k německé národnosti.

Boj o zapomenuté lesy

Otázka majetkového vypořádání se vrací v okamžiku, kdy Nadace knížete z Lichtenštejna neúspěšně bojuje o 600 hektarů lesů, které rod vlastnil na Benešovsku. Jejich znárodnění totiž zapomněl stát po válce zapsat do pozemkových knih, a zástupci rodiny tak před pěti lety zjistili, že v katastru nemovitostí je stále jako vlastník veden bývalý lichtenštejnský kníže František Josef II.

V dědickém řízení proto nechali uvedené pozemky přepsat na Nadaci knížete z Lichtenštejna, která spravuje rodový majetek. Jenže Okresní soud Praha-východ a následně i Krajský soud v Praze vzápětí uvedené pozemky nadaci zase vzaly. A to s odůvodněním, že šlo o administrativní chybu - že v případě, že by jim lesy nechaly, jednalo by se fakticky o prolomení restitučních zákonů. Byť uznaly, že stát zřejmě způsobil Lichtenštejnům příkoří.

"Znárodnění podle Benešových dekretů bylo zákonným právním aktem, který nelze posuzovat z hlediska navazujících právních vad," uvedla v odůvodnění rozsudku Kateřina Švecová z Krajského soudu v Praze.

Nadace proti verdiktu podala dovolání k Nejvyššímu soudu, ale ten je odmítl jako nepřípustné. Nadace proto proti tomu tento týden podala ústavní stížnost. Počítá s tím, že se případně obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Lichtenštejni, ne Němci!

"Dochází znovu ke konfiskaci majetku, a to za použití stejných falešných tvrzení, která používal komunistický režim, když perzekvoval mého dědečka," připomněl princ Constantin znárodnění v roce 1945.

"Benešovy dekrety jsou opět nesprávně aplikovány na naši rodinu jako v letech 1945 a 1951," dodal. V roce 1945 stát majetek sebral, v roce 1951 pak tento krok potvrdil po odvolání Lichtenštejnů Nejvyšší soud.

Rodina si stojí za tím, že Benešovy dekrety na ni byly použity neoprávněně, protože nebyli německé národnosti - jak se objevilo ve znárodňovacích dokumentech - ale příslušníci vlastního knížectví.

"Dokonce máme telegram, který psal prezident Beneš mému dědečkovi v roce 1938 jako blahopřání. V podstatě uznal suverenitu naší země. A o sedm let později jako by se nic nestalo, všechno zapomenuto, dali nás do jedné škatulky s Němci," říká Constantin z Lichtenštejna.

Jen omluva ne. Jiným dali kompenzace

Jak by případná dohoda a narovnání měly vypadat, ale princ Constantin nechce říct. "Nyní je iniciativa na straně českého státu, aby se tím začal zabývat," uvedl. Ale jen pouhé konstatování křivdy a omluva by podle něj byly málo.

"Lichtenštejnsku jako jedinému nebylo - na rozdíl od Švýcarka, Rakouska a jiných zemí - nabídnuto vypořádání. Se všemi ostatními zeměmi se český stát vypořádal formou kompenzace, tak si nemyslím, že by pouhá formální, symbolická omluva stačila," poukázal.

Jeho prohlášení překvapilo ministerstvo zahraničí. To poukazuje na to, že po letech sporů byly v roce 2009 navázány diplomatické vztahy, které dosáhly velmi solidní úrovně.

"Ministerstvo zahraničních věcí se nebrání diskusi o citlivých událostech v minulosti, avšak pouze na akademické, vědecké úrovni. Na politické úrovni jsou pro Českou republiku otázky minulosti uzavřené," uvedla mluvčí ministerstva Irena Valentová.

"Co se týká současného majetkoprávního sporu s Nadací knížete z Lichtenštejna, ministerstvo považuje tento spor za záležitost českých soudů, které doposud vždy rozhodly ve prospěch České republiky," uzavřela mluvčí.

autor: Marek Pokorný | 11. 7. 2017 20:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama