Lichtenštejnové dál bojují o pozemky u Říčan, podali dovolání k Nejvyššímu soudu

ČTK Marek Pokorný ČTK, Marek Pokorný
Aktualizováno 13. 9. 2016 17:20
Rodina Lichtenštejnů podala dovolání k Nejvyššímu soudu kvůli sporu o 600 hektarů pozemků poblíž Říčan, které původně patřily knížeti Františku Josefu II. Rodina pak o ně přišla na základě Benešových dekretů. Okresní soud Praha-východ sice v roce 2013 potvrdil zápis v katastru nemovitostí, podle nějž pozemky patřily do dědictví Lichtenštejnů, ale Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podal na tyto pozemky konfiskační žalobu. Okresní soud rozhodl spor ve prospěch státu a jeho rozhodnutí letos v květnu potvrdil i Krajský soud v Praze. Nadace knížete z Lichtenštejna, která rodinu zastupuje a spravuje část jejího majetku, nyní žádá zrušení rozsudků soudů nižší instance.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Richard Matiašek

Praha - Knížecí rodina Lichtenštejnů se nechce vzdát zhruba šesti set hektarů lesů, které vlastnila v okolí Říčan u Prahy. Jejich znárodnění totiž zapomněl stát po válce zapsat do pozemkových knih a zástupci rodiny tak před čtyřmi lety zjistili, že v katastru jsou stále pozemky, kde byl jako vlastník veden bývalý lichtenštejnský kníže František Josef II. Ten zemřel v roce 1989, týden před listopadovou revolucí.

Přihlásili se proto o dědictví a nechali převést 600 hektarů pozemků na nadaci současného knížete Jana Adama II. A Okresní soud pro Prahu-východ dědictví pozemků potvrdil a katastrální úřad to zapsal.

Jenže soudy vzápětí po žalobě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Lichtenštejnům pozemky zase vzaly. Nejdříve Okresní soud pro Prahu-východ a jeho rozsudek letos v květnu potvrdil Krajský soud v Praze. "Znárodnění podle Benešových dekretů bylo zákonným právním aktem, který nelze posuzovat z hlediska navazujících právních vad," uvedla v odůvodnění rozsudku soudkyně Kateřina Švecová.

Platně jsme to zdědili

Knížecí rodina v úterý potvrdila, že bude ve sporu pokračovat a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle ní jde o protiprávní konfiskaci majetku. Soudy podle Konstantina z Lichtenštejna vůbec nevzaly v úvahu, že Nadace byla v roce 2013 potvrzena jako právoplatný vlastník pozemků.

"Je to velmi jednoduché, Nadace zcela prokazatelně, právoplatně zdědila a také registrovala vlastnický titul na pozemky, a ten byl potvrzen i českými soudy v roce 2013. Proto nedávný výrok byl překvapením a shledáváme ho za zcela nepřijatelný," řekl.

Uvedený spor umožnilo to, že úředníci v minulosti ne všude vyznačili majetek, který podle Benešových dekretů propadl státu. A sami přiznali, že se s nálezy chybných zápisů často potýkají. "Když ale požádáme katastrální úřad, tak to většinou hned napraví. V tomto případě to ale odmítl," uvedla advokátka Úřadu pro zastupování státu Markéta Komárková.

ÚZSVM reagoval s tím, že tento postup nadace předpokládal. "Jsme připraveni hájit zájmy České republiky i v dalším soudním řízení," dodal mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Nárok státu na pozemky úřad zdůvodňuje tím, že byly v majetku státu ze zákona již od roku 1945. "Vzhledem ke konfiskaci majetku Franze Josefa II von Liechtenstein v roce 1945 se na území České republiky nemohl nacházet žádný jeho majetek, který by mohl být předmětem dědění," doplnil Ležatka.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Sáblíková skončila na trojce v Salt Lake City pátá

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila páté místo na trati 3000 metrů na Světovém poháru v Salt Lake City a o jednu příčku si polepšila oproti úvodní trojce v Polsku. I třetí závod na dlouhé trati v sezoně vyhrála Nizozemka Irene Schoutenová, jež na rychlé dráze v Utahu atakovala světový rekord české reprezentantky.

Sáblíková zajela čas 3:56,719. Ve třetí rozjížďce od konce prohrála přímý duel s Norkou Ragne Wiklundovou, která nakonec skončila třetí.

Aktualizováno před 47 minutami

V Michiganu po střelbě na střední škole obvinili také rodiče údajného útočníka

Rodiče 15letého Ethana Crumbleyho, kterého policie považuje za pachatele smrtící úterní střelby na střední škole v americkém státě Michigan, čelí obviněním ze čtyřnásobného neúmyslného zabití. Okresní prokuratura oznámila stíhání Jamese a Jennifer Crumbleyových, jejichž chování bylo podle prokurátorky Karen McDonaldové horší než pouhá nedbalost. Dvojici se nepodařilo ihned zadržet, úřady po ní pátrají.

Kvůli úterní střelbě na škole v obci Oxford severně od Detroitu přišli o život čtyři studenti, dalších sedm lidí utrpělo zranění. Strážníci na místě zadrželi údajného pachatele, který na školu také docházel. Následně byl obviněn ze čtyřnásobné vraždy, terorismu a dalších trestných činů, stíhán je jako dospělý.

Podle agentury Reuters se nestává často, aby byli v souvislosti s útoky mladých střelců na amerických školách obviněni i rodiče. Úřady v Michiganu se ale touto cestou vydaly ve světle zjištění o počínání Crumbleyových. Mimo jiné se ukázalo, že poloautomatickou pistoli použitou při útoku koupil James Crumbley minulý týden za přítomnosti svého syna. Podle prokurátorky McDonaldové byla zbraň v nezamčeném šuplíku v ložnici rodičů a jejich synovi byla podle všeho "volně dostupná".

Média ovšem podotýkají, že žádný zákon v Michiganu neukládá vlastníkům zbraní povinnost držet je mimo dosah mladistvých. McDonaldová na tiskové konferenci popisovala i další aspekty případu a hovořila o reakci rodičů na nedávné upozornění školy, že si Ethan při vyučování na mobilu vyhledával náboje do střelných zbraní. Jeho matka prý nereagovala na zprávy od vedení školy, svému synovi ale napsala: "Nejsem na tebe naštvaná. Musíš se naučit dělat to tak, aby tě nenachytali."

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Schůzka Bidena s Putinem se odehraje prostřednictvím videokonference

Nadcházející jednání prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Joea Bidena se uskuteční ve formátu videokonference. Na přesném termínu rozhovoru se ještě pracuje. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve čtvrtek řekl, že Moskva doufá, že v "nejbližších dnech" dojde na "kontakt" Putina a Bidena, ale datum ještě dojednáno není. Následně šéf americké diplomacie uvedl, že prezidenti budou o eskalaci kolem Ukrajiny "pravděpodobně" hovořit "v blízké budoucnosti".

"Přesné datum stále není dohodnuto, stále se na tom pracuje," odpověděl Peskov na otázku týkající se upřesnění informací o možném jednání šéfů Kremlu a Bílého domu. "Bude to videokonference," dodal s tím, že jeden ze zvažovaných termínů je 7. prosince.

Řekl rovněž, že zatím nepanuje přesná shoda ohledně případné účasti delegací obou zemí na jednáních. "Všechny tyto nuance musí být ještě potvrzeny," poznamenal mluvčí Kremlu. Očekává od nich "pozitivní signál o potřebě stabilizovat rusko-americké vztahy".

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Dálnice D7 byla přes dvě hodiny uzavřená kvůli nehodě

Provoz na dálnici D7 na Chomutovsku v pátek večer přerušila nehoda dvou osobních aut na 70. kilometru. Podle prvotních informací byl jeden člověk zraněný, do péče si ho vzala zdravotnická záchranná služba, uvedli na Twitteru hasiči. Dálnice byla ve směru na Chomutov zavřená déle než dvě hodiny.

Vozidla havarovala v 18:40 mezi sjezdy Žiželice a Lažany. U nehody zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému. Provoz v místě nehody byl obnoven krátce po 21:00, vyplývá z informací Národního dopravního informačního centra.

Zdroj: ČTK
Další zprávy