Lichtenštejnové dál bojují o pozemky u Říčan, podali dovolání k Nejvyššímu soudu

ČTK Marek Pokorný ČTK, Marek Pokorný
Aktualizováno 13. 9. 2016 17:20
Rodina Lichtenštejnů podala dovolání k Nejvyššímu soudu kvůli sporu o 600 hektarů pozemků poblíž Říčan, které původně patřily knížeti Františku Josefu II. Rodina pak o ně přišla na základě Benešových dekretů. Okresní soud Praha-východ sice v roce 2013 potvrdil zápis v katastru nemovitostí, podle nějž pozemky patřily do dědictví Lichtenštejnů, ale Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podal na tyto pozemky konfiskační žalobu. Okresní soud rozhodl spor ve prospěch státu a jeho rozhodnutí letos v květnu potvrdil i Krajský soud v Praze. Nadace knížete z Lichtenštejna, která rodinu zastupuje a spravuje část jejího majetku, nyní žádá zrušení rozsudků soudů nižší instance.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Richard Matiašek

Praha - Knížecí rodina Lichtenštejnů se nechce vzdát zhruba šesti set hektarů lesů, které vlastnila v okolí Říčan u Prahy. Jejich znárodnění totiž zapomněl stát po válce zapsat do pozemkových knih a zástupci rodiny tak před čtyřmi lety zjistili, že v katastru jsou stále pozemky, kde byl jako vlastník veden bývalý lichtenštejnský kníže František Josef II. Ten zemřel v roce 1989, týden před listopadovou revolucí.

Přihlásili se proto o dědictví a nechali převést 600 hektarů pozemků na nadaci současného knížete Jana Adama II. A Okresní soud pro Prahu-východ dědictví pozemků potvrdil a katastrální úřad to zapsal.

Jenže soudy vzápětí po žalobě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Lichtenštejnům pozemky zase vzaly. Nejdříve Okresní soud pro Prahu-východ a jeho rozsudek letos v květnu potvrdil Krajský soud v Praze. "Znárodnění podle Benešových dekretů bylo zákonným právním aktem, který nelze posuzovat z hlediska navazujících právních vad," uvedla v odůvodnění rozsudku soudkyně Kateřina Švecová.

Platně jsme to zdědili

Knížecí rodina v úterý potvrdila, že bude ve sporu pokračovat a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle ní jde o protiprávní konfiskaci majetku. Soudy podle Konstantina z Lichtenštejna vůbec nevzaly v úvahu, že Nadace byla v roce 2013 potvrzena jako právoplatný vlastník pozemků.

"Je to velmi jednoduché, Nadace zcela prokazatelně, právoplatně zdědila a také registrovala vlastnický titul na pozemky, a ten byl potvrzen i českými soudy v roce 2013. Proto nedávný výrok byl překvapením a shledáváme ho za zcela nepřijatelný," řekl.

Uvedený spor umožnilo to, že úředníci v minulosti ne všude vyznačili majetek, který podle Benešových dekretů propadl státu. A sami přiznali, že se s nálezy chybných zápisů často potýkají. "Když ale požádáme katastrální úřad, tak to většinou hned napraví. V tomto případě to ale odmítl," uvedla advokátka Úřadu pro zastupování státu Markéta Komárková.

ÚZSVM reagoval s tím, že tento postup nadace předpokládal. "Jsme připraveni hájit zájmy České republiky i v dalším soudním řízení," dodal mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Nárok státu na pozemky úřad zdůvodňuje tím, že byly v majetku státu ze zákona již od roku 1945. "Vzhledem ke konfiskaci majetku Franze Josefa II von Liechtenstein v roce 1945 se na území České republiky nemohl nacházet žádný jeho majetek, který by mohl být předmětem dědění," doplnil Ležatka.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 55 minutami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Trump jako první prezident USA přišel na akci odpůrců potratů. Dřív patřil do opačného tábora

Šéf Bílého domu Donald Trump pokládá za "nesmírnou čest", že se dnes stal prvním prezidentem Spojených států, který se zúčastnil každoročního protipotratového shromáždění ve Washingtonu. Akce zvaná Pochod pro život, kterou organizátoři poprvé svolali v roce 1974, se na washingtonské parkové promenádě National Mall koná ve výroční den rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž před 46 lety legalizoval umělé přerušení těhotenství.

Trump byl před dvaceti lety stoupencem interrupcí a jeho kritici občas připomínají jeho slova z roku 1999, že je "v každém případě pro (potraty)". Od té doby ale radikálně změnil názor, podle agentury AP ve snaze získat na svou stranu věřící voliče bílé pleti. Dnes v projevu ke shromážděným obvinil opoziční demokraty, že prosazují "radikální a extrémní postoje". Pochválil účastníky dnešní akce a řekl, že "nenarozené děti nikdy neměly v Bílém domě pevnějšího zastánce".

Další zprávy